Botulotoxin v léčbě dysfagie u pacientů s roztroušenou sklerózou
Polykání je komplexní proces, který je regulován řídicím centrem v mozkovém kmeni. Mozkový kmen zpracovává stimuly z mozkové kůry kmene a periferních svalů z jiných než orálních, laryngeálních a faryngeálních oblastí mukózy a řídí závěrečnou fázi polykání.
Polykání je komplexní proces, který je regulován řídicím centrem v mozkovém kmeni. Mozkový kmen zpracovává stimuly z mozkové kůry kmene a periferních svalů z jiných než orálních, laryngeálních a faryngeálních oblastí mukózy a řídí závěrečnou fázi polykání. Porucha polykání – dysfagie – je častou a život ohrožující patologií přítomnou u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Poslední studie prokazují, že dysfagie byla u pacientů s RS často podceňovanou komplikací. Předpokládá se, že její incidence činí až 30–40 %. Patofyziologicky je patrně proces polykání porušen na základě multifokálních lézí CNS na zánětlivém podkladě. I když mohou být postiženy všechny fáze polykání, nejčastěji se porucha týká orofaryngeální fáze na základě hyperaktivity cricopharynegálního (CP) svalu z oblasti horního ezofageálního sfinkteru (UES).
V literatuře je zatím nedostatek informací týkajících se farmakologické terapie patologie faryngeální fáze polykání u pacientů s RS. Chirurgická myotomie cricopharyngeálního svalu bývá metodou volby u hyperaktivity UES z jiných neurologických indikací. Tento zákrok však vyžaduje celkovou anestezii, nebývá vždy efektivní a nikdy nebyl popsán u pacientů s RS. V posledních letech se dostává do popředí chemická myotomie CP svalu pomocí botulotoxinu typu A (BoNT/A), která úspěšně ovlivňuje hyperaktivitu UES. Tato léčba je bezpečná a může být provedena jako alternativa před invazivnějším výkonem.
Autoři italské studie vyšetřovali efekt této terapie (BoNT/A) u 14 pacientů s RS, kteří trpěli příznaky orofaryngeální dysfagie vzniklé v souvislosti s hyperaktivitou UES. Preparát byl aplikován perkutánně do hyperaktivního CP svalu pod elektromyografickou kontrolou. Funkce polykání u pacientů pak byla vyšetřována videofluoroskopicky, elektromyograficky a také pomocí škály PAS (Penetration/Aspiration Scale) v 1., 4., 12., 16., 18. a 24. týdnu po aplikaci. U všech pacientů došlo ke statisticky významnému zlepšení funkce polykání.
Závěrem autoři konstatovali, že tyto předběžné výsledky by svědčily pro benefity vyplývající z léčby BoNT/A u RS pacientů s dysfagií vzniklou na podkladě hyperreaktivity horního ezofageálního svěrače.
(moa)
Zdroj: Restivo D. A. et al.: Botulinum toxin improves dysphagia associated with multiple sclerosis. Eur J Neurol. 2011; 18 (3): 486–90; doi: 10.1111/j.1468-1331.2010.03189.x.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.