Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakční rada
Redakce
Předplatné
Pokyny pro autory a recenzenty
Kontakt

VLIV FUNKČNÍ ELEKTRICKÉ STIMULACE NA MOTORIKU RUKY U PACIENTŮ PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ - PREKLINICKÁ STUDIE

Autoři: Pilsová Z., Uhlířová J., Švestková O.

Autoři - působiště: Klinika rehabilitačního lékařství, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, přednostka kliniky doc. MUDr. O. Švestková, Ph. D.

Článek: Rehabil. fyz. Lék., 24, 2017, No. 4, pp. 195-201.
Kategorie: Původní práce
Počet zobrazení článku: 32x

Specializace: tělovýchovné lékařství rehabilitace fyzioterapie
uzamčeno uzamčeno

Influence of Functional Electric Stimulation on the Hand Motoric after Cerebrovasvascular Event (stroke) a Preclinical Study

Introduction:
Spastic paresis if a frequent symptom of cerebral vascular event as well as other kinds of acquired brain damage. It is a sensorimotor complication, which is increasingly discussed in the field of neurorehabilitation. In connection with these problems and present trends of modern time, increasingly novel robotic systems, which are components of ergotherapy intervention, come to the rehabilitation technique market. Functional electric stimulation employs the deep penetration of the electric signal to relevant nervous filaments which mediates contractions of the required muscular groups of upper extremity including fingers and wrist. Due to the high amplitude of electric signal, which is used by functional electric stimulation, there are multiple repetitive movements of the hand, which contribute to sensorimotor restoration of the paretic extremity. Functional neuromuscular electric stimulation can make it easier to return to original functional abilities of the patient and to perform independent activities of daily living.

Methodology:
the objective of the study was to evaluate effects of the system Ness H200, which uses electric stimulation on the motor and functional abilities of the paretic upper extremity after cerebral vascular event (8 to 36 months since the event). The preclinical study monitors immediate effect of functional electric stimulation (FES) on the increase of active range of the wrist dorsal flexion in six cases for the period of three weeks by means of goniometric measurement, always before and after the treatment (60 observations in 6 patients). Moreover, it monitors improving functional performance of the paretic extremity in the final examination compared with the entry examination by an objective standardized method of the Modified Frenchay scale. Ergotherapeutic intervention by means of Ness H200 was performed for 5 days a week, 3 weeks for the period of 30min with the use of the neuromodulation program evoking repetitive passive movements and a functional program stimulating the hand grip function.

Hypotheses:
“Functional electric stimulation produces an immediate effect on the increase of active range of the wrist dorsal flexion movements in patient after cerebral vascular event”.

In patients having been applied functional electric stimulation of the paretic upper extremity there is an improvement of Modified Frenchay scale in the final examination as compared with the entry examination”.

Results:
According to goniometric examination, FES significantly influences immediate increase of active range of the hand wrist flexion at the 5% level of significance (P=0.043). The mean improvement represented 9.64°, which is an improvement of 0.08 in the 95% interval estimate improvement. The results of the Modified Frenchay scale were not significant at the 5% level of significance. (P=0.06).

Conclusion:
Functional electric stimulation is a new therapeutic procedure, which significantly improves the grip function of acral paretic upper extremity in patients after cerebral vascular event. This study revealed that it is a suitable therapeutic procedure, which can be employed by ergotherapy specialists in their practice.

Keywords:
functional electric stimulation, ergotherapy, cerebral vascular event, upper extremity, active locomotion, paresis


 
 
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
následující článek
 

Souhrn

Úvod:
Spastická paréza je častý příznak nejen cévní mozkové příhody, ale i dalších získaných poškození mozku. Jde o senzomotorickou komplikaci, která je na poli neurorehabilitace stále diskutovanějším tématem. Ve spojitosti s touto problematikou a současnými trendy moderní doby přichází na trh rehabilitační techniky stále novější robotické systémy, které jsou součástí ergoterapeutické intervence. Funkční elektrická stimulace využívá hlubokého prostupu elektrického signálu k příslušným nervovým vláknům, pomocí kterého je vyvolána kontrakce požadovaných svalových skupin horní končetiny, včetně prstů a zápěstí. Díky vysoké amplitudě elektrického signálu, kterého využívá funkční elektrická stimulace, dochází k mnohonásobně se opakujícím, repetitivním pohybům ruky, což přispívá k senzomotorické obnově paretické končetiny. Funkční nervosvalová elektrostimulace může usnadnit návrat k původním funkčním schopnostem pacienta a vykonávat tak samostatně běžné denní činnosti.

Metodologie:
Cílem studie je zhodnocení účinků systému Ness H200, který využívá funkční elektrostimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě (8 – 36 měsíců od vzniku). Preklinická studie monitoruje na 6 případech po dobu 3 týdnů okamžitý efekt funkční elektrostimulace (FES) na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí pomocí goniometrického měření vždy před a po terapii (celkem 60 pozorování u 6 pacientů) a zlepšení funkčního výkonu paretické končetiny ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu pomocí objektivní standardizované metody Modifikované Frenchayské škály. Ergoterapeutická intervence pomocí Ness H200 probíhala 5 dnů v týdnu, 3 týdny po dobu 30 minut s využitím programu neuromodulace vyvolávající repetitivně pasivní pohyby a funkční program stimulující úchopovou funkci ruky.

Hypotézy:
„Funkční elektrická stimulace má okamžitý vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dosální flexe zápěstí u paretické horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě.“

U pacientů po 3týdenní aplikaci funkční elektrické stimulace paretické horní končetiny dojde ke zlepšení Modifikované Frenchay scale ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu.“

Výsledky:
Dle goniometrického měření má FES na 5% hladině významnosti signifikantní vliv na okamžité zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí (p - hodnota 0,043). Průměrné zlepšení činí 9,64°, což je na 95% intervalovém odhadu zlepšení 0,08. Výsledky Modifikované Frenchay scale nejsou na 5% hladině významnosti statisticky významné (p - hodnota 0,06).

Závěr:
Funkční elektrostimulace je nový terapeutický prostředek, který má významný vliv na úchopovou funkci akra paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jak ukazuje tato studie, jde o vhodný terapeutický prostředek, který mohou využívat ergoterapeuti ve své praxi.

Klíčová slova:
funkční elektrická stimulace, ergoterapie, cévní mozková příhoda, horní končetina, aktivní hybnost, paréza

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4/5, hodnoceno 3x
 
 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články