Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Psoriáza: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
 

Klíčové regulační imunologické mechanismy v etiopatogenezi psoriázy

Specializace: dermatologie dětská dermatologie dětská revmatologie praktické lékařství pro dospělé revmatologie
Téma: Psoriáza

Vydáno: 14.12.2016

Klíčové regulační imunologické mechanismy v etiopatogenezi psoriázy

Kožní mikrobiota představuje důležitý prvek v celkové imunitní reaktivitě každého člověka. Kůže je totiž schopna zapojit se do mechanismu obranného i poškozujícího zánětu. Podle současného konceptu vzniku chronického zánětu u psoriázy jsou součástí patogeneze určité změny dendritických buněk, které vznikají pod vlivem patologické mikrobioty.

Úvod

Při poškozování kůže faktory vnějšího i vnitřního prostředí vznikají takzvané molekulární vzory asociované s poškozením (damage associated molecular patterns [DAMP]). Tyto struktury signalizují přítomnost patologického procesu v lidském těle. Patologická mikrobiota vytváří také své vzory, takzvané molekulární vzory asociované s patogenem (pathogen associated molecular patterns [PAMP]).

První fáze zánětu

Přítomnost DAMP a PAMP spouští zánětlivou reakci poškozující buněčné struktury kůže. Pod vlivem PAMP vznikají antimikrobiální peptidy, souhrnně označované jako alarminy, které působí jako jakási živočišná antibiotika a zároveň slouží jako signál patologického děje směrem k vlastnímu imunitnímu systému. Na jejich podnět dochází k aktivaci imunitního systému, v počátečních fázích k aktivaci rozsáhlé heterogenní skupiny buněk rozesetých v kůži. Mezi ně patří například myeloidní dendritické buňky CD11c+, které pomocí svých senzorových molekul detekují přítomnost alarminů a v důsledku komplexních nitrobuněčných dějů produkují TNF-α, iNOS, IL-20, IL-23 a IL-1β, tedy prozánětlivé cytokiny, jež zprostředkovávají poškozující zánět.

Imunopatologické pochody

Z poškozených keratinocytů se uvolňuje celá skupina alarminů, například LL-37 (lidský katelicidin 37), které stimulují vyzrávání dendritických buněk. Ty poté putují z místa vyzrávání do lymfatických uzlin, kde předkládají zpracované antigeny, jež vznikly ze signálů PAMP a DAMP, TH0 lymfocytům. Po rozpoznání antigenů dochází ke klonální expanzi a dalšímu vyzrávání T lymfocytů do imunoregulačních subsetů. Pod vlivem IFN-γ, IFN-α, IL-12 a IL-18 dochází k vzniku populace TH1 lymfocytů, která migruje dále a produkuje zánětlivé cytokiny, například IL-23.

V posledních letech se ukazuje, že v rozvoji mnoha autoimunitních chorob hrají důležitou úlohu TH17 lymfocyty vyzrávající pod vlivem IL-6, IL-1β a TGF-β za spolupůsobení dendritického IL-23. Ve všech fázích zánětu přitom figuruje TNF-α, proti kterému byly mířeny první přípravky cílené léčby. Nyní se pozornost zaměřuje na možnost ovlivnění IL-12 a především IL-23. Tyto cytokiny sdílejí jednu podjednotku, proti které je cílena monoklonální protilátka ustekinumab.

Závěr

Pod vlivem DAMP a PAMP ovlivňují dendritické buňky diferenciaci TH0 lymfocytů. Následné imunologické pochody vedou až k tvorbě IL-23 a proliferaci subsetu TH17 a TH1, které se podle současného konceptu podílejí na rozvoji psoriázy. TH17 lymfocyty však na druhou stranu potřebujeme, protože jsou součástí antimikrobiální ochrany organismu. Je tedy nutné podpořit imunomodulační děje a omezit celkovou imunosupresi, která může vést k těžkým infekcím. Toho je možné dosáhnout omezením intenzity IL-23 a diferenciace směrem k TH17 a podporou inducibilních Treg.

(holi)

Zdroj: Šimůnková M. Od imunosuprese k imunomodulaci v léčbě psoriázy. Remedia 2016; 26 (3): R1−R3. (Článek vznikl na podkladě prezentace prof. RNDr. Jana Krejska, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové.)

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,4/5, hodnoceno 10x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Psoriatická artritida: selhání anti-TNF-α léčby může vyřešit ustekinumab

Při zahájení biologické léčby psoriatické artritidy jsou nejčastější volbou anti-TNF-α preparáty, ale nezřídka se setkáváme s kontraindikacemi nebo selháním této terapie. Jednou z hlavních možností, které můžeme v takovém případě zvolit, je ustekinumab.

Imunitní mechanismy v patofyziologii a léčbě psoriázy

V pozadí rozvoje psoriázy stojí komplexní imunitní děje a patofyziologické mechanismy. Znalost těchto dějů umožňuje zasáhnout do cílových struktur chorobného procesu a vyvíjet nová léčiva na bázi imunoterapie. Léčebné působení přitom směřuje od imunosuprese k imunomodulaci.

Aktuální doporučení pro biologickou léčbu psoriázy

Před 12 lety byla u psoriázy poprvé použita cílená terapie a v českém registru BIOREP jsou o ní shromažďovány údaje již více než 7 let. Článek prof. Petra Arenbergera a kolegů přináší recenzované shrnutí současných doporučení, která vycházejí z posledních zahraničních dermatologických a revmatologických guidelines.



Všechny novinky