Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Probiotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Probiotika v prevenci průjmů u dětí užívajících antibiotika

Specializace: dětská gastroenterologie dětská urologie gastroenterologie a hepatologie praktické lékařství pro děti a dorost urologie
Téma: Probiotika

Vydáno: 15.1.2016

Probiotika v prevenci průjmů u dětí užívajících antibiotika

Antibiotika jsou u dětských pacientů často předepisovaným lékem. Jejich účinkem se ovšem mění mikrobiální rovnováha gastrointestinálního traktu, což nezřídka vyústí v průjem asociovaný s užíváním antibiotik (AAD = antibiotic-associated diarrhea). A právě probiotika mohou být účinná v prevenci AAD díky znovunastolení střevní mikrobiální rovnováhy.

V rámci následující metaanalýzy byl proveden průzkum řady databází obsahujících studie, abstrakta disertačních prací, příspěvky z konferencí a další možné zdroje (mj. Medline, Embase, CENTRAL či CISCOM). Vybrány byly randomizované kontrolované studie zabývající se incidencí průjmů u dětí ve věku 0−18 let, které užívaly antibiotika. Porovnávány byly skupiny dětských pacientů užívajících pouze antibiotika, kombinaci antibiotik s probiotiky nebo s placebem anebo alternativní aktivní profylaxi.

Zvoleným kritériím vyhovovalo celkem 23 prací (zahrnujících 3938 účastníků). V těchto studiích proběhla léčba následujícími probiotiky: Bacillus spp., Bifidobacterium spp., Clostridium butyricum, Lactobacillus spp., Leuconostoc cremoris, Saccharomyces spp., Streptococcus spp., a to buď samostatně, nebo v kombinacích. Ve většině studií (11) byl užíván pouze jeden kmen probiotických bakterií, nicméně některé studie kombinovaly užívání i dvou (4 studie), tří (3 studie), čtyř (1 studie), sedmi (2 studie), nebo dokonce deseti různých kmenů probiotických bakterií (1 studie).

Ve 22 z 23 studií byl potvrzen benefit probiotik v prevenci AAD oproti placebu, jiné profylaxi nebo neléčení. Incidence AAD u pacientů s probiotiky činila 8 % (163 z 1992) v porovnání s 19 % v kontrolní skupině (364 z 1906). Žádná ze 16 studí, ve kterých autoři dokumentovali nějaké vedlejší účinky, nepopisovala závažné nežádoucí účinky u pacientů s probiotiky. Ze široké plejády probiotik se zdálo být optimální prevencí užití Lactobacillus rhamnosus nebo Saccharomyces boulardi v dávce 5−40 miliard CFU/den.

Přestože se zdá, že probiotika jsou bezpečnou modalitou v prevenci průjmů asociovaných s antibiotickou terapií, platí to pouze u dětí jinak zdravých. U dětí s poruchou imunity, jinak zdravotně kompromitovaných nebo u pacientů s dalšími rizikovými faktory (centrální žilní katétr apod.) se vyskytly některé závažné nežádoucí účinky. Proto by probiotika v těchto případech neměla být nasazována, dokud jejich užití u těchto pacientů nebude pečlivě prozkoumáno.

(boba)

Zdroj: Goldenberg J. Z., Lytvyn L., Steurich J. et al. Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev 2015 Dec 22; 12: CD004827.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 15x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Efektivita současného podání antibiotik a probiotik v prevenci rekurentních infekcí močových cest u dětí

Infekce močových cest se v dětské populaci vyskytují poměrně často. Lékem první volby jsou antibiotika, která se používají také k prevenci při rekurentních infekcích. Cílem íránské studie bylo porovnat efektivitu monoterapie antibiotiky s antibiotickou terapií doplněnou vhodnými probiotiky v prevenci rekurentních infekcí močových cest u dětí.

Podávání probiotik je slibnou strategií v prevenci průjmu způsobeného antibiotickou léčbou

Průjem je nejběžnější komplikací antibiotické léčby. Může mít průběh mírný (nekomplikovaný), středně závažný (enterokolitida) nebo přejít až v toxické megakolon a skončit fatálně. Přehledová práce americké autorky přináší souhrn informací z klinických studií věnovaných podávání probiotik u průjmů způsobených antibiotiky (AAD) a u střevních infekcí vyvolaných bakterií Clostridium difficile (CDI).

Probiotika mohou snížit riziko průjmů spojených s užíváním antibiotik

Antibiotika (ATB), především ta širokospektrá, mohou navodit změny mikrobiálního osídlení střevní sliznice. Metaanalýza publikovaná v časopisu JAMA potvrzuje, že užívání probiotik může snížit riziko vzniku průjmu souvisejícího s užíváním ATB.



Všechny novinky