#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2015

A total of 1,092 cases of occupation-related diseases in 911 workers were reported in the Czech Republic in 2015. Of these, 1,035 were occupational diseases and 57 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 24.4 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (395 cases, i.e. 36.2%). Most of the recognized cases occurred in the “production of motor vehicles” economic sector (186 cases, i.e. 17.0%). Carpal tunnel syndrome (354 cases, i.e. 34.2%) and contact allergic dermatitis (119 cases, i.e. 11.5%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as endangerment by an occupational disease, the carpal tunnel syndrome predominated (41 cases, i.e. 71.9%).

Keywords:
occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends in occupational disease


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2016; 96(4): 193-199
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2015 bylo v České republice u 911 pracovníků hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 24,4 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (395, tj. 36,2 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (186, tj. 17,0 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (354, tj. 34,2 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (119, tj. 11,5 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2015 také dominoval syndrom karpálního tunelu (41, tj. 71,9 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence, trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2015. Při uznávání nemocí z povolání se poprvé po celý rok postupovalo podle aktualizovaného seznamu nemocí z povolání ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb. (1). Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního zdravotního registru nemocí z povolání (dále NRNP) naposledy sbírána způsobem zavedeným při založení registru v roce 1991, tj. na papírových hlášenkách. Celý systém posuzování, uznávání a registrace nemocí z povolání budou od roku 2016 elektronizován.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (2).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2015 bylo u 911 pracovníků (542 mužů a 369 žen) diagnostikováno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. U 167 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U čtyř pracovníků to byla čtyři onemocnění (čtyři ataky malárie, trigger finger čtyř prstů, léze n. medianus a n. ulnaris bilaterálně a oboustranná akromioklavikulární artróza s oboustrannou chronickou burzitidou s kalcifikacemi). U šesti osob byly uznány tři a u 157 osob dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (99 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 24,4 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2006–2015
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2006–2015
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015

Ve srovnání s rokem 2014 (3) klesl v roce 2015 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 158, tj. o 12,6 % případů. Pokles se týkal všech kapitol seznamu nemocí z povolání, s výjimkou kapitoly II (Nemoci způsobené fyzikálními faktory), kde naopak došlo k nárůstu z 552 na 601 případů (o 8,9 %). Podíl kapitoly II na celkovém počtu profesionálních onemocnění tím vzrostl ze 44,2 % v roce 2014 na 55,0 % v roce 2015. Nejvýraznější pokles je patrný u kapitoly V (Nemoci přenosné a parazitární) – o 113 případů.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 395, tj. 36,2 % všech případů. U dvou pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 případů onemocnění vzniklo při práci v zahraničí.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo v roce 2015 nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 703, tj. 64,4 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 186, tj. 17,0 % všech případů. Na druhém místě se umístila sekce B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 165 případů a na třetím místě sekce Q (Zdravotní a sociální péče) s 95 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (107 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (23 případů, z toho 11krát vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů).

Při těžbě a dobývání dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (100 případů) a nemoci z vibrací (35 případů).

V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho scabies 55krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 8krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 5krát a entezopatie m. supraspinatus jednou).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 547, tj. 50,1 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 341, tj. 31,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2015 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 395 případů, z toho 273 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 122 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (119 případů), pneumokonióza uhlokopů (94 případů), svrab (57 případů) a astma (50 případů). Počet případů u ostatních diagnóz byl vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2015 chemické látky způsobily tři akutní intoxikace (dvě intoxikace z amoniaku a jednu intoxikaci oxidem uhelnatým), jednu chronickou intoxikaci z kadmia a dva plicní nádory. Jeden nádor vznikl po 15 letech práce topiče v riziku z polycyklických aromatických uhlovodíků, druhý u odkujovače po 28leté expozici kyselině sírové a chlorovodíkové.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2015 celkem 547 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2015
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2015
m – měsíce, d – dny

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1982. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 46let, nejdelší 59 let, medián byl 56 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u jedenácti osob, které pracovaly v různých profesích a odvětvích ekonomické činnosti, nejčastěji při výrobě motorových vozidel (čtyři případy).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2015 celkem 155 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci (28krát), horníci (17krát), brusiči kovů a svářeči (po 14 případech). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u 15 osob celkem 18krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo u 95 osob celkem 121krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 113krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 8krát.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 13 osob celkem 16krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 11krát, rhizartróza 3krát, artróza drobných kloubů rukou 2krát.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.10) bylo v roce 2015 hlášeno celkem 374 případů, což bylo o 33 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2015 diagnostikováno u 86 osob celkem 122 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (36 případů), v dalších 44 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 38krát, ve 25 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 13 případech o epikondylitidu ulnární. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 28krát, z toho rhizartróza 8krát, artróza zápěstí a drobných kloubů rukou 8krát, artróza loktů a omartróza po pěti případech a gonartróza 2krát. Skákavý prst byl diagnostikován 20krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí 13krát, subakromiální bursitida 9krát, impingement syndrom 8krát, Morbus de Quervain 4krát, léze mediálního menisku a entezopatie šlachy m. supraspinatus po jednom případu.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2015 u 193 osob celkem 252 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 241krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 11krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (112krát), z dalších 70 profesí onemocnělo maximálně 11 pracovníků.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2015 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 214 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2015
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2015
m – měsíce, d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2015 diagnostikovány u 111 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (70 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (97 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (sedm případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2015 bylo hlášeno u 21 osob celkem 22 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2). Azbestóza vznikla u osmi pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1951–1997. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u pěti pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1951–1995. Mezoteliom pohrudnice (7krát) nebo mezoteliom pobřišnice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2009 (doba latence byla 30–57 let, medián byl 45 let). Rakovina plic ve spojení s hyalinózou vznikla u jednoho pracovníka, který byl exponován azbestu v letech 1977–1999, zde byla doba latence 38 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2015 hlášena u dvou osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud v letech 1951–1969. Doba latence byla 56 a 64 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u čtyř pracovníků při výrobě motorových vozidel. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 3krát a alveolitida z isoparafinických uhlovodíků jednou.

Profesionální astma bronchiale a/nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vzniklo v roce 2015 u 58 osob celkem 67krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 49krát a alergická rinitida (evidenční kód III.1.2) byla diagnostikována 18krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (21 případů) a při výrobě motorových vozidel (18 případů). Největší zastoupení měli pekaři-cukráři (20krát) a montážní dělníci (18krát). V 52,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až pět nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a lepidla (devět a šest případů) a mouka (14 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (osm případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2015 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1954–2002. Doba latence byla v rozsahu 43–60 let, medián byl 57 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 149 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 119krát (z toho proteinová dermatitida 2krát), iritační dermatitida 30krát. Onemocněli zejména montážní pracovníci (43krát) a pracovníci při obsluze obráběcích strojů (39krát). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2015 způsobil onemocnění u šesti pracovníků, izokyanáty u jednoho.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2015, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2015, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2015 bylo hlášeno celkem 117 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2015
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2015

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 88 případů. V 92,0 % případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči. Svrab byl zjištěn celkem 57krát. Onemocněli dva příslušníci policie a 55 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postižení pracovníci sociální péče (26 případů), dále zdravotní sestry (11 případů), sanitáři-ošetřovatelé (devět případů), lékaři (tři případy), uklízečky (dva případy), po jenom případě pečovatelka, vychovatelka, zdravotní asistentka a dělnice ve skladu prádla.

Ze sedmi případů akutních virových hepatitid hlášených v roce 2015 byla hepatitida A zastoupena čtyřikrát, hepatitida B, C a E byly po jednom případě. Onemocněl pracovník sociálních služeb, kopáč, pradlena a obsluha čističky (hepatitida A), lékař ARO (hepatitida B), zdravotní sestra na chirurgii (hepatitida C) a řidič technických služeb (hepatitida E).

Tuberkulóza plic byla diagnostikována celkem 7krát u tří sester, jednoho lékaře, sociálního pracovníka, sanitářky a technika. Onemocnění vzniklo na plicním, interním a psychiatrickém oddělení, dále na patologii a mikrobiologii.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 16 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2015 hlášeno celkem 13 onemocnění. Onemocnělo šest vojáků z povolání, dále dva diplomati a jeden softwarový architekt.

Malárie byla diagnostikována 7krát (v Nigérii 4krát, v Ghaně 2krát, v Súdánu jednou). Enteritidy (kampylobakterová a Aeromonas hydrophila) vznikly 2krát v Mali a jednou v Afghánistánu. Giardióza a salmonelóza vznikly po jednom případě v Mali. Askariózou onemocněl jeden pracovník v Afghánistánu.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2015 byla diagnostikována hyperkinetická dysfonie (jednou v kombinaci s uzlíky na hlasivkách) u dvou učitelů po 13 a 17 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2015 bylo diagnostikováno celkem 57 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 21 případů více než v roce 2014. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2015
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2015

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (14, tj. 24,6 % všech případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až devíti případech.

Postiženi byli především pracovníci „výroby motorových vozidel“ (13, tj. 22,8 % všech případů). V dalších 18 odvětvích onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 32 a devět případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 41 případech.

ZÁVĚR

V roce 2015 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 12,6 % případů. Nejvýraznější pokles (o 49,1 % případů) byl patrný u nemocí přenosných a parazitárních. Ve skutečnosti však situace v roce 2015 spíše odpovídá dlouhodobému trendu, zatímco počet případů v roce 2014 byl atypicky vysoký, způsobený výskytem hromadné epidemie spalniček – 65 případů (3).

Menší pokles hlášených případů byl zaznamenán také u pneumokonióz uhlokopů a u kontaktních alergických dermatitid. Potěšitelný byl pokles o 16 případů u nádorových onemocnění.

Nárůst o 39 případů byl zaznamenán pouze u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. V roce 2015 vzniklo toto onemocnění v 30 % u pracovníků při výrobě motorových vozidel a v celorepublikovém měřítku poprvé od roku 1973 toto odvětví ekonomické činnosti obsadilo první příčku v počtu hlášených profesionálních onemocnění. Myslíme si, že v tomto odvětví je potřeba prosazovat účinnější prevenci, a to nejen na poli snižování lokální svalové zátěže (především u žen) na těchto pracovištích, ale také při odstraňování ofenzivních alergenů, kam bezesporu izokyanáty patří, protože vyvolávají často velmi závažná alergická onemocnění.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6 a MZ CZ - RVO (SZÚ, 75010330).

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1,

120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

2. http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice

3. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014. Prakt. Lék. 2015; 95(3): 115–122.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2016 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#