Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Onkologická léčba: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Význam aktivního sledování jedinců s Liovým-Fraumeniho syndromem

Specializace: dětská onkologie onkologie
Téma: Onkologická léčba

Vydáno: 23.6.2017

Význam aktivního sledování jedinců s Liovým-Fraumeniho syndromem

Je možné zlepšit prognózu u pacientů s Liovým-Fraumeniho syndromem? Autoři článku publikovaného v Lancet Oncology ukazují, že při pravidelném intenzivním sledování je možné časně zachytit a léčit řadu nádorů a tím zlepšit dlouhodobé přežívání těchto nemocných.

Liův-Fraumeniho syndrom jako predispozice pro nádorová onemocnění

Liův-Fraumeniho syndrom patří mezi nejvýznamnější predispoziční syndromy pro maligní nádorová onemocnění. Je spojen s germinálně získanou mutací v tumor-supresorovém genu TP53. Typický je pro něj časný začátek maligních nádorů, často již v dětství, a také jejich opakovaný výskyt. Nejčastějšími s ním spojenými nádory jsou sarkomy, nádory prsu, mozku a typicky adenokortikální karcinom.

Není pochyb, že vedle známé genetické mutace mají na rozvoj maligních tumorů vliv také další genetické, epigenetické i environmentální modifikující faktory. Je ovšem nutno konstatovat, že řada důvodů, proč se u daného jedince objeví právě určitý nádor v určitém věku a proč u jiného nositele stejné mutace ne, je zatím neznámá.

Torontský protokol

Skupina autorů vedená profesorem Malkinem z Hospital for Sick Children v Torontu vytvořila protokol (někdy také nazývaný „Torontský protokol“) zaměřený na preventivní sledování nositelů germinální mutace v genu TP53. Cílem je zachytit nádor časně a tím zlepšit prognózu těchto jedinců.

V článku shrnujícím výsledky prospektivní studie, jenž byl recentně publikován v Lancet Oncology, autoři dokazují, že použití takovéhoto systematického protokolu využívajícího vedle pravidelného fyzikálního vyšetření různé metody (ultrazvuk, celotělovou MRI, MRI mozku, krevní testy a později také mamografii či kolonoskopii) v pravidelných intervalech, a to od raného věku, vede k zlepšení dlouhodobého přežívání.   

Průběh a výsledky studie

V rámci studie bylo sledováno 89 nositelů patogenetické germinální mutace TP53. 45 % jedinců (či jejich zákonných zástupců) souhlasilo s pravidelným sledováním a vyšetřeními, 55 % jedinců (či jejich zákonných zástupců) tento přístup iniciálně odmítlo. Nicméně 19 pacientů ze skupiny, jež původně pravidelné sledování odmítla, postupně přešlo do skupiny, která byla pravidelně sledovaná. V konečném úhrnu tedy bylo pravidelně sledováno 66 % všech pacientů. Pětileté celkové přežívání ve skupině pravidelně sledované dosahovalo 88,8 % oproti 59,6 % ve skupině, jež sledovaná nebyla (p = 0,0132).

Závěr

Autoři jasně ukazují, že proaktivní preventivní přístup vede ke zlepšení přežívání těchto jedinců. Vedle genetického poradenství by tedy dalším krokem u jedinců s nápadnou rodinnou anamnézou maligních onemocnění nebo při výskytu nádorů, jež jsou typické pro Liův-Fraumeniho syndrom, mělo být aktivní preventivní sledování.

(eza)

Zdroj: Villani A., Shore A., Wasserman J. D. et al. Biochemical and imaging surveillance in germline TP53 mutation carriers with Li-Fraumeni syndrome: 11 year follow-up of a prospective observational study. Lancet Oncol 2016; 17: 1295–1305, doi: 10.1016/S1470-2045(16)30249-2.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Dlouhodobé podávání bosutinibu pacientům, u nichž selhaly několikeré strategie léčby CML

Bosutinib prokázal trvající účinek u pacientů po selhání několikeré předchozí terapie inhibitory tyrosinkináz. Jedná se tedy o velmi důležitou léčebnou možnost u pacientů s CML, u nichž předchozí léčba nepřinesla očekávaný benefit.

Celkové přežití pacientů s karcinomem plic léčených inhibitory ALK

Data o celkové době přežití (OS) pacientů s ALK pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) léčených inhibitorem tyrosinkináz krizotinibem dosud nejsou dobře zdokumentována v rámci běžné klinické praxe. Autoři nedávno publikované studie se zaměřili na analýzu velké skupiny neselektovaných francouzských pacientů, kteří užívali krizotinib buď v rámci studií s rozšířeným přístupem, nebo po registraci léčiva.

Léčebná sekvence sunitinib−axitinib se v terapii renálního karcinomu osvědčila i v podmínkách běžné klinické praxe

Axitinib je inhibitor tyrosinkináz, jehož hlavní účinek spočívá v inhibici neoangiogeneze. Používán je v léčbě metastatického renálního karcinomu (mRCC), a to po selhání terapie sunitinibem či cytokiny. Italští autoři publikovali klinické výsledky pacientů léčených axitinibem ve 2. linii terapie. Axitinib prodloužil celkové přežití pacientů o více než rok a zajímavé jsou také hodnoty celkového přežití pacientů léčených sekvencí sunitinib−axitinib.



Všechny novinky