Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Onkologická léčba: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Využití imunohistochemických metod u těžko diagnostikovatelných lézí prsu

Specializace: dětská onkologie onkologie
Téma: Onkologická léčba

Vydáno: 13.8.2013

Využití imunohistochemických metod u těžko diagnostikovatelných lézí prsu

Přesná histologická diagnóza léze v prsní tkáni je ve většině případů stanovena pomocí barvení hematoxylinem a eosinem. Nicméně i imunohistochemické metody mají důležitou doplňkovou roli. 

Pro přesné určení patologického procesu v prsu se využívá několik typů markerů. Prvním z nich je myoepiteliální marker. Myoepiteliální vrstva je běžně přítomná u zdravých lalůčků a vývodů prsní žlázy, ale nevyskytuje se kolem invazivního karcinomu. Na hematoxylin-eosinovém preparátu nemusí být tato vrstva dobře rozpoznatelná. Proto je využíván myoepiteliální marker, který navíc dokáže rozlišit invazivní karcinom od karcinomu in situ či sklerotizačních pochodů v prsu. Svou roli má i u papilokarcinomů, kde pomáhá rozhodnout, zda se jedná o benigní, či maligní proces.

Mezi další využívané markery patří aktin hladkého svalu, těžký řetězec myozinu hladkého svalu, p63 (jaderný marker) či kalponin. Podle autorů článku v časopise Journal of Clinical Pathology je pro diagnózu nevhodnější používat panel protilátek, který obsahuje kombinaci senzitivního hladkosvalového aktinu a dva další více specifické markery. Například těžký řetězec hladkosvalového myozinu a p63.

Jako u každé jiné imunohistochemické metody i zde jsou na místě jak externí, tak interní kontroly diagnostiky. Mezi nejčastější nástrahy imunohistochemického vyšetření patří schopnost samotných karcinomů produkovat myoepiteliální marker. Do skupiny takových nádorů patří metaplastické karcinomy a karcinomy podobné nádorům slinných žláz. Komplikace může způsobit také mikroglandulární adenóza, na kterou bylo tradičně pohlíženo jako na benigní, i když se v posledních výzkumech ukázalo, že může být potenciálním prekurzorem karcinomu. U takové léze není přítomna myoepiteliální vrstva, i když bazální membrána přítomna je.

Imunohistochemické metody mají v diagnostice prsních lézí mnoho využití. Jsou významné při rozlišování DCIS, LCIS, invazivního karcinomu nespecifického typu, invazivního lobulárního karcinomu či metastáz do prsní tkáně. Jejich výsledky ale musí být vždy porovnány s hematoxylin-eosinovým preparátem.

(jez)

Zdroj: Andrew H. S. Lee. Use of Immunohistochemistry in the Diagnosis of Problematic Breast Lesions. J Clin Pathol. 2013; 66 (6): 471–477.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Váha, zánět, příznaky spojené s rakovinou a kvalita života odvozená od zdravotního stavu u pacientek přeživších rakovinu prsu

Stabilní váha je velmi důležitým prognostickým faktorem pro pacientky, které úspěšně bojují s rakovinou prsu. Americká studie se zaměřila na spojitosti mezi váhou, váhovými výkyvy, zánětem, příznaky spojenými s rakovinou a kvalitou života odvozenou od zdravotního stavu (HRQOL – health-related quality of life) mezi přeživšími pacientkami s rakovinou prsu ve fázi 0-IIIA.

Prognostické faktory přežití u pacientů s metastazujícím karcinomem z renálních buněk léčených sunitinibem

Podle analýzy údajů ze 6 studií s 1 059 pacienty s metastazujícím karcinomem z renálních buněk (mRCC) léčenými sunitinibem byly určeny prognostické faktory celkového přežití (OS), dlouhodobého přežití a přežití bez progrese choroby (PFS).

Odstranění primárního nádoru u karcinomu prsu IV. stadia prodlužuje celkové přežití

Metaanalýza publikovaných studií ukázala, že chirurgická excize primárního nádoru u karcinomu prsu IV. stadia je spojena s delším celkovým přežitím než nechirurgická léčba.



Všechny novinky