Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Onkologická léčba: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Vyléčením leukémie problémy nemusejí končit aneb Jak předcházet obezitě

Specializace: dětská onkologie onkologie
Téma: Onkologická léčba

Vydáno: 11.9.2017

Vyléčením leukémie problémy nemusejí končit aneb Jak předcházet obezitě

U pacientů, kteří se vyléčili z nádorového onemocnění v dětském věku, byla zaznamenána vysoká prevalence obezity a kardiovaskulárních onemocnění s časným začátkem. Jak těmto komplikacím předcházet?

Narůstající počet mladých lidí „přeživších“ onkologické onemocnění

Dramatické zlepšení výsledků léčby dětských nádorových onemocnění vede k narůstajícímu počtu těch, kteří byli vyléčeni. Udává se, že ve Spojených státech amerických v současnosti dosahuje počet osob, které byly v dětském věku léčeny pro nádorové onemocnění, zhruba 420 tisíc.

Vyléčení… ale s rizikem komplikací v pozdějším věku

I přesto, že tyto děti, resp. mladí dospělí, byly vyléčeny z nádorového onemocnění, nemají zcela vyhráno. Bylo zjištěno, že řada z nich si s sebou nese riziko zvýšené morbidity, a dokonce předčasné mortality. Data ukazují, že většina z těchto jedinců bude po 40. roce života trpět nějakým chronickým onemocněním. Je také známo, že jedinci vyléčení z dětského nádorového onemocnění mají vyšší riziko kardiovaskulárních změn, hypertenze, dyslipidémie a také obezity.

Můžeme obezitě předcházet?

Právě obezita s sebou nese další nárůst rizika chronických zdravotních obtíží. Je proto velmi potřebné identifikovat pro obezitu rizikové faktory a na jejich základě najít způsoby, jak lze obezitě předcházet.

Studie provedené u těch, kdo byli v dětství léčeni pro akutní lymfoblastovou leukémii, tedy nádorové onemocnění, u něhož byl dokumentován snad největší léčebný úspěch, ukázaly, že obezita je závažným problémem. Toto se netýká jen dětí, jež ukončily léčbu nedávno, ale velmi podstatným faktem je, že obezita je problémem řady mladých dospělých, kteří onkologickou léčbu ukončili před 15 a více lety. Ukazuje se, že k nárůstu hmotnosti často dochází již v průběhu onkologické léčby, a to částečně z důvodů spojených s léčbou (kortikosteroidy, metabolické změny). U řady dětí však pokračuje i v následujícím období.

Jako hlavní důvod nárůstu hmotnosti je obecně vnímán nepoměr mezi příjmem a výdejem energie. Důkazy ukazují, že pro jedince v minulosti léčené pro onkologické onemocnění je vyšší příjem energie typický – jde o zvýšenou konzumaci potravin s vysokou energetickou hodnotou v kombinaci se sedavým způsobem života. Studie ukázaly, že tito jedinci jedí méně ovoce a zeleniny, méně celozrnných výrobků, nicméně více tučných potravin nebo těch, které obsahující rafinované cukry. Mnozí uvádějí také změny chutí, jež přicházejí v průběhu onkologické léčby. To vše vede k vytvoření nezdravých jídelních návyků a řada pacientů se jich nedokáže zbavit ani po ukončení onkologické léčby.

Jiné studie byly zaměřeny na fyzickou aktivitu těchto teenagerů a mladých dospělých. Průzkum ukázal, že pravděpodobnost, že nebudou fyzicky aktivní, je o 60−70 % vyšší ve srovnání s jejich sourozenci nebo se zdravými kontrolami.

Dalším významným faktorem, jenž má významný vliv na rozvoj obezity, je rodinné prostředí. Rodina hraje významnou roli v chování dítěte, ve vytváření dietních zvyklostí i v návycích na fyzickou aktivitu. Je dokázáno, že onkologické onemocnění může mít obrovský vliv na to, co rodiče v průběhu léčby považují či nepovažují za podstatné. Právě dieta je jednou z těchto oblastí a často dochází k rozvoji nezdravých dietních návyků. Bohužel ani po ukončení onkologické léčby řada rodin nedokáže najít cestu, jak toto změnit.  

Co lze tedy zlepšit u dětí, jež se vyléčily z nádorového onemocnění, aby bylo možné efektivně předcházet obezitě a potažmo komplikacím s ní spojeným? Základem je edukace, zejména rodin těchto pacientů. Jako smysluplné se ukázaly být proaktivní programy, které jsou nicméně k dispozici pouze v některých centrech. Všechny intervence (dietní návyky, práce s rodinou, fyzická aktivita) by měly být zahájeny časně po ukončení onkologické léčby. Čím později jsou zahájeny, tím obtížnější je zvrácení již vytvořených návyků. Práce s rodinou má největší dopad zejména u mladších dětí (3−11 let), nicméně svůj význam má i u starších dětí, zejména proto, že po ukončené onkologické léčbě je vazba mezi rodiči a dětmi často velmi úzká. Studie ukázaly, že zaměření na práci s celou rodinou má v prevenci obezity větší význam než práce pouze s dítětem či mladým dospělým. Navíc změny návyků v rámci celé rodiny mají daleko větší dopad než vyžadování speciálního režimu pouze od jednoho ze členů rodiny.

Začátek další cesty

Lze tedy shrnout, že úspěšná léčba nádorového onemocnění je u řady nemocných pouze začátek. Pokud se lékaři nezaměří také na prevenci komplikací v budoucnosti, řada z těchto dříve závažně nemocných lidí může trpět mnoha zdravotními obtížemi v pozdějším věku. Obezita je bezesporu významným rizikovým faktorem morbidity a bohužel také předčasné mortality. Nicméně právě obezita je jedním z modifikovatelných rizikových faktorů a její prevence je velmi dobře realizovatelná. Onkologické programy by tedy v každém případě měly být zaměřeny vedle akutní péče také na prevenci obtíží u těch, kdo onkologické onemocnění úspěšně překonali.

(eza)

Zdroj: Zhang F. F., Parsons S. K. Obesity in childhood cancer survivors: call for early weight management. Adv Nutr 2015; 6 (5): 611–619.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Využití PD-1 blokády u nádorů s mismatch repair deficiencí

Autoři článku uveřejněného v New England Journal of Medicine pracovali s hypotézou, že nádory s řadou somatických mutací získaných následkem defektu opravy genů (mismatch repair), zejména kolorektální karcinom u nemocných s Lynchovým syndromem, by mohly být ovlivnitelné blokádou kontrolních mechanismů imunitního systému.

Axitinib v dlouhodobé léčbě renálního karcinomu

Autoři retrospektivní analýzy publikované v časopisu Targeted Oncology se zaměřili na vztah mezi dosaženou dobou léčby inhibitorem vaskulárního endotelového faktoru axitinibem a klinickými výsledky pacientů s pokročilým renálním karcinomem.

Účinek krizotinibu u mozkových metastáz pacienta s nemalobuněčným karcinomem plic − kazuistika

Adenokarcinom je nejčastějším histologickým typem nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). U metastatického stadia je 5letého přežití dosaženo přibližně u 2 % pacientů. Zlepšit tento stav by mohla personalizovaná medicína, jejímž cílem je na základě validních biomarkerů vybrat pacienty s potenciálním benefitem z léčby konkrétním léčivem.



Všechny novinky