Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Onkologická léčba: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Bosutinib s sebou v porovnání s jinými tyrosinkinázovými inhibitory nese nižší riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků

Specializace: dětská onkologie onkologie
Téma: Onkologická léčba

Vydáno: 11.9.2017

Bosutinib s sebou v porovnání s jinými tyrosinkinázovými inhibitory nese nižší riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků

Tyrosinkinázové inhibitory (TKI) jsou zásadními léčivy používanými v terapii Ph-pozitivní leukémie, tedy chronické myeloidní leukémie (CML) či Ph-pozitivní akutní lymfoblastové leukémie (Ph+ ALL). Z pohledu nežádoucích účinků však tyto látky nejsou shodné. Myelosuprese je téměř univerzálním nežádoucím účinkem všech TKI, nicméně nehematologické nežádoucí příhody se u jednotlivých TKI liší. Kardiovaskulární nežádoucí účinky se pak ukazují jako velmi důležitý faktor v posuzování bezpečnosti TKI.

Analyzované studie a sledovaná populace pacientů

Analýza publikovaná v roce 2016 byla zaměřena na kardiovaskulární bezpečnost bosutinibu, TKI druhé generace, jenž je indikovaný k léčbě pacientů s Ph+ leukémií intolerantních nebo rezistentních vůči první generaci TKI.

V analýze byly hodnoceny nežádoucí příhody hlášené ve dvou studiích – studii fáze I/II s bosutinibem podávaným u rezistentní Ph+ leukémie nebo při intoleranci jiného TKI, která zahrnovala 570 pacientů, a dále studii fáze III, v níž byl bosutinib podáván 248 pacientům v 1. linii oproti imatinibu u CML v chronické fázi.

Délka sledování pacientů přesahovala 48 měsíců.

Incidence nežádoucích příhod a možnosti jejich zvládání

Incidence kardiovaskulárních nežádoucích příhod objevujících se v průběhu léčby 2. či vyšší linie pacientů s Ph+ leukémií bosutinibem činila celkově 17 % (7 % vaskulárních a 10 % srdečních příhod). Byl-li bosutinib podáván v 1. linii léčby, činila incidence vaskulárních příhod 5 % a srdečních 8 %.

V případě vaskulárních nežádoucích příhod se udávala incidence napříč oběma studiemi 6,8 %, přičemž jako grade 3 a více bylo hodnoceno 3,7 % příhod.  

Srdeční nežádoucí příhody zahrnovaly zejména arytmie či srdeční selhání. Celkově byla srdeční příhoda zaznamenána u 9,5 % pacientů, ale jako grade 3 a více byla hodnocena jen třetina těchto příhod.

Kardiovaskulární nežádoucí příhody byly zvládány zejména pomocí konkomitantní medikace, v menším počtu případů pak snížením dávky bosutinibu nebo dočasným přerušením léčby. Úplné přerušení terapie bylo vzácné (≤ 1 % pacientů).

Rizikové faktory

Model logistické regrese umožnil vytipovat rizikové faktory zvyšující riziko kardiovaskulárních nežádoucích příhod. U pacientů s relabujícím či refrakterním onemocněním se jednalo zejména o zhoršení celkového stavu aktivity nemocného nebo o anamnézu kardiovaskulárního onemocnění. Dalšími rizikovými faktory pro srdeční nežádoucí příhody byly hyperlipidémie či hypercholesterolémie a vyšší věk. U pacientů s nově diagnostikovanou malignitou byl zhoršujícím prognostickým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění vyšší věk, pro pouze vaskulární komplikace pak anamnéza diabetu.

Závěr

Obecně autoři konstatují, že incidence kardiovaskulárních nežádoucích příhod při léčbě bosutinibem byla poměrně nízká, a to jak u nemocných s nově diagnostikovanou malignitou, tak také u pacientů s relabujícím či refrakterním onemocněním. Nejvíce kardiovaskulárních příhod se objevuje v prvním roce léčby bosutinibem, nicméně jen velmi málo nemocných kvůli těmto nežádoucím příhodám přeruší zcela léčbu. Tato nižší incidence částečně odlišuje bosutinib od dalších TKI.

Zkušenost ukazuje, že léčba TKI vyžaduje pečlivé monitorování všech pacientů, pokud jde o možné kardiovaskulární příhody. Současně analýza ukazuje, že někteří nemocní mají vyšší riziko takovýchto komplikací a i toto může být zohledněno ve výběru vhodného léčiva.

(eza)

Zdroj: Cortes J. E., Khoury J. H., Kantarjian H. et al. Long-term evaluation of cardiac and vascular toxicity in patients with Philadelphia chromosome-positive leukemias treated with bosutinib. Am J Hematol 2016; 91 (6): 606−616, doi: 10.1002/ajh.24360.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Využití PD-1 blokády u nádorů s mismatch repair deficiencí

Autoři článku uveřejněného v New England Journal of Medicine pracovali s hypotézou, že nádory s řadou somatických mutací získaných následkem defektu opravy genů (mismatch repair), zejména kolorektální karcinom u nemocných s Lynchovým syndromem, by mohly být ovlivnitelné blokádou kontrolních mechanismů imunitního systému.

Axitinib v dlouhodobé léčbě renálního karcinomu

Autoři retrospektivní analýzy publikované v časopisu Targeted Oncology se zaměřili na vztah mezi dosaženou dobou léčby inhibitorem vaskulárního endotelového faktoru axitinibem a klinickými výsledky pacientů s pokročilým renálním karcinomem.

Účinek krizotinibu u mozkových metastáz pacienta s nemalobuněčným karcinomem plic − kazuistika

Adenokarcinom je nejčastějším histologickým typem nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). U metastatického stadia je 5letého přežití dosaženo přibližně u 2 % pacientů. Zlepšit tento stav by mohla personalizovaná medicína, jejímž cílem je na základě validních biomarkerů vybrat pacienty s potenciálním benefitem z léčby konkrétním léčivem.



Všechny novinky