Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Metabolismus: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Význam hořčíku v neurologii

Specializace: gynekologie a porodnictví interní lékařství neurologie
Téma: Metabolismus

Vydáno: 28.10.2014

Význam hořčíku v neurologii

Hořčík je jeden z nejdůležitějších prvků v lidském těle. Je důležitým nitrobuněčným kationtem. Jeho množství v těle je odhadováno na 20–30 gramů, uložen je převážně v kostech, kde představuje depozitum pro další uplatnění ve svalech, srdci, játrech, nervovém systému a na nervosvalové ploténce. Zde působí myorelaxačně v presynaptické části, a to tím, že brání uvolňování acetylcholinu do synaptické štěrbiny. Běžná potřeba čistého hořčíku je asi 6 mg/kg tělesné hmotnosti, tedy asi 500 mg/den u 70 kg vážícího člověka (1). Hořčík se podílí na aktivaci asi 300 enzymů, ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků i cukrů, je významným stabilizátorem buněčných membrán. Ve vypjatých životních situacích, zejména v těhotenství, během kojení, akceleraci růstu v pubertě, při dlouhotrvajícím stresu atd. se spotřeba hořčíku zvyšuje. Navíc jeho obsah v půdě je vlivem používání chemikálií v zemědělství a nepřirozeného hnojení půdy výrazně nižší (2, 3).

Neurologické příznaky nedostatku hořčíku

Klasická literatura uvádí klasickou triádu příznaků: úzkost, nespavost a únavnost. Běžná praxe však přináší spektrum příznaků mnohem barvitější.

Příznaky cerebrální mohou zahrnovat pestré příznaky od psychických (neurastenie, deprese, poruchy koncentrace) přes paroxyzmální (epileptické záchvaty, mdloby) až po bolesti hlavy, tíži na hrudi, šlachookosticovou hyperreflexii či pozitivitu flekčních pyramidových příznaků (Trömner).

Příznaky poruchy periferního nervového aparátu, nervosvalového přenosu a svalu se projeví brněním končetin, rtů, jazyka, ztuhlostí prstů, sklonem ke zvýšenému svalovému napětí až křečím, v krajním případě tzv. karpopedálními spasmy, které jsou známy pod označením „porodnická ruka“. Typickým příznakem je dále pocit „knedlíku v krku“ s poruchou polykání, který je způsoben hyperaktivitou svalstva hltanu a hrtanu.

Příznaky poruch vnitřních orgánů můžeme rozdělit na abnormity dutiny břišní a hrudní. Jsou celkem běžné příznaky charakteru bolestí na hrudi, dušnosti, vše bez závislosti na námaze, pocity bušení srdce, nepravidelnosti srdeční akce, nadměrné vnímání srdeční akce atd. Břišní či gynekologické potíže vycházejí rovněž z nadměrného svalového napětí – pylorospasmus, bolestivé střevní křeče, dráždivý žaludek, tračník, dráždivá děloha, akcentovaný premenstruální syndrom atd.

 Použití hořčíku v prevenci a léčbě neurologických příznaků

U paroxyzmálních onemocnění, zejména u epilepsie a migrény, má magnezium své místo díky svému účinku na řadu res- a postsynaptických jevů, kde snižují dráždivost nervového systému. U migrény má podle studií pozitivní vliv na relaxaci svalstva mozkových a leptomeningeálních arterií, snižují iritabilitu (N-methyl-D-aspartátových) NMDA receptorů ke glutamátu, což zřejmě brání šíření kortikální deprese. U epilepsie se rovněž uplatňuje tlumivý vliv hořčíku na NMDA receptory a na vápníkem zprostředkované uvolňování neurotransmiterů. Hořčík rovněž pravděpodobně zvyšuje účinnost antiepileptik.

Samostatnou kapitolou je pojem „latentní tetanie“. Je to místy zneužívaný pojem, ale při uvážlivém používání v klinické praxi do jisté míry opodstatněný. Označuje stav zvýšené nervosvalové dráždivosti projevující se pestrými příznaky, nejčastěji sklonem ke křečím či křečemi v případě „manifestní tetanie“. Podobnou jednotkou je „neurogenní tetanie“ či „spasmofilie“, vyskytující se u vegetativně nestabilních lidí, kteří trpí sníženou adaptabilitou na stres, fyzickou či psychickou zátěž. Dle některých studií dochází při stresu díky zvýšenému uvolňování katecholaminů k enormnímu vylučování hořčíku močí a následné hypomagnezémii.

U všech těchto stavů je indikováno léčebné použití magnezia perorálně. Lze použít nejrůznější preparáty, za nejúčinnější lze považovat Magnosolv. Obsahuje 365 mg ionizovaného hořčíku, který je nejlépe vstřebatelný.

Literatura:

  1. Brunovský M. Podávání hořčíku u vybraných neurologických onemocnění a postavení přípravku Magnosolv v neurologii. www.prolekare.cz.

  2. Steidl L. Tetanický syndrom v interní praxi, jeho obsah, diagnóza a léčba z hlediska metabolizmu magnézia. Interní medicína 2002/3; 113–118.

  3. Calda P. Magnezium v gynekologii a porodnictví. 1. vyd.: Aprofema, 2006.

MUDr. Bohdan Křupka., Ph.D.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,8/5, hodnoceno 23x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

MUDr. Gocal: zkušenosti s Magnosolvem

Stárnutí je velmi často spojováno s nedostatkem hořčíku (Mg). Celkové koncentrace hořčíku v plazmě jsou v průběhu života pozoruhodně stálé u zdravých osob, přičemž celková koncentrace Mg v těle a intracelulární koncentrace Mg se s věkem obvykle snižují.

Význam hořčíku pro lidský organismus

Hořčík je prvek s atomovým číslem 12, je to lehký kov s chemickou značkou Mg a latinským názvem Magnesium. V lidském těle je ho 20–30 g, většina ve skeletu, v krystalové mřížce apatitu. Doporučená denní dávka je v průměru 6 mg/kg hmotnosti.

Magnosolv a jeho využití v neurologii

Podle odborníků z Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové trpí každý třetí Čech deficitem hořčíku.



Všechny novinky