#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Bilastin: účinné antihistaminikum vhodné i pro řidiče

13. 3. 2017

Při volbě antihistaminika vhodného pro osoby řídící motorové vozidlo je nutné zohlednit případné ovlivnění CNS. Vhodnou možností se zdá být bilastin, který při srovnání s ostatními antihistaminiky 2. generace vykazuje jednu z nejnižších úrovní vazby na receptory H1 v mozku, aniž by měl nižší klinickou účinnost. Po jeho užití nedochází k útlumu CNS, nenastávají sedativní účinky. Díky tomu má optimální poměr mezi účinností a riziky pro bezpečné řízení motorového vozidla.

Při volbě antihistaminika vhodného pro osoby řídící motorové vozidlo je nutné zohlednit případné ovlivnění CNS. Vhodnou možností se zdá být bilastin, který při srovnání s ostatními antihistaminiky 2. generace vykazuje jednu z nejnižších úrovní vazby na receptory H1 v mozku, aniž by měl nižší klinickou účinnost. Po jeho užití nedochází k útlumu CNS, nenastávají sedativní účinky. Díky tomu má optimální poměr mezi účinností a riziky pro bezpečné řízení motorového vozidla.

Úvod

Ačkoliv u druhé generace antihistaminik je ovlivnění centrálního nervového systému (CNS) oproti první generaci výrazně snížené, stále jsou mezi antihistaminiky 2. generace určité rozdíly v míře alterace bdělosti a ovlivňování pozornosti a kognitivních funkcí. Tyto vlastnosti mohou mít výrazný vliv na schopnost řídit motorové vozidlo.

Při hledání ideálního antihistaminika pro řidiče je nutné se zaměřit na hledání léku s dobrou efektivitou v potlačení alergických projevů a zároveň minimálním sedativním účinkem na CNS (jak ve smyslu ovlivnění kognice, tak psychomotorických funkcí). Zároveň by takový prostředek měl mít minimální vedlejší účinky na metabolismus a případný výskyt lékových interakcí. Následující přehled shrnuje klíčové vlastnosti bilastinu z hlediska ovlivnění schopnosti řídit motorové vozidlo u pacientů.

Selektivita pro H1-receptory

Bilastin vykazuje vysokou selektivitu vazby pro receptory H1 s minimálním nebo nulovým ovlivněním jiných receptorů, což snižuje výskyt nežádoucích vedlejších účinků. Jeho afinita k receptorům Hje srovnatelná s astemizolem a difenhydraminem.

Metabolické interakce a ovlivnění systému cytochromu P450

In vitro studie na lidských jaterních mikrozomech ukázaly pouze minimální inhibici řady izoenzymů CYP, kdy výsledná enzymatická aktivita byla téměř 100%. Po podání bilastinu nedošlo ani k indukci aktivity izoenzymů CYP v lidských hepatocytech. Proto lze předpokládat minimální riziko lékových interakcí. Bilastin je substrátem glykoproteinu P, což může přispívat k jeho nízkému průniku do mozku.

V in vivo studii s radioaktivně značeným bilastinem u zdravých dobrovolníků se prokázalo vyloučení celé dávky podaného bilastinu během 168 hodin. Bylo prokázáno, že bilastin není významně metabolizován a je v nezměněné formě vyloučen stolicí (67 %) a močí (33 %).

Anticholinergní aktivita

V několika in vitro studiích byla u bilastinu, na rozdíl od některých dalších antihistaminik 2. generace, prokázána nízká anticholinergní a anitmuskarinová aktivita s nízkou afinitou k muskarinovým receptorům. Má tedy v tomto ohledu výborný bezpečnostní profil s nízkým rizikem ovlivnění kardiovaskulárního systému.

Vazba na receptory Hv mozku, ovlivnění kognice a psychomotorických funkcí

Bilastin neproniká hematoencefalickou bariérou, což snižuje možnost jeho vazby na receptory H1 v mozku. In vivo provedená studie s použitím PET u 12 dobrovolníků prokázala srovnatelnou obsazenost receptorů H1 (H1RO) po podání bilastinu a placeba. Z dostupných antihistaminik vykazuje bilastin jednu z nejnižších H1RO. Lze tedy předpokládat, že jeho potenciální dopady na kognitivní a psychomotorické funkce, stejně jako sedativní účinek jsou minimální. 

Tento předpoklad potvrdil i test provedený na 20 dobrovolnících, kdy po podání doporučené dávky 20 mg bilastinu ani po podání dvojnásobné dávky 40 mg nedošlo k prokazatelnému ovlivnění pozornosti, jemné motoriky či dalších psychomotorických funkcí.

Výskyt somnolence a ospalosti 

Během klinického výzkumu provedeného na více než 2 tisících pacientů nebyl shledán rozdíl ve výskytu somnolence a ospalosti po užití bilastinu a po užití placeba, zatímco u cetirizinu a levocetirizinu byl výskyt somnolence signifikantně vyšší.

Reálné ovlivnění řidiče

Reálný účinek bilastinu na schopnost ovládat vozidlo byl zkoumán dvojitě slepou studií v testu, kdy na 100kilometrovém úseku měli dobrovolníci jet konstantní rychlostí  90−95 km/hod. Byly zkoumány velikost a četnost odchýlení auta od přímého směru (ve smyslu uhnutí k okraji nebo naopak ke středu vozovky). V rámci testu byl srovnáván bilastin v dávce 20 mg a 40 mg s 50 mg hydroxyzinu (aktivní kontrola) a placebem. Stejný test se opakoval po 8 dnech užívání preparátu.

Nebyly shledány statisticky významné rozdíly mezi placebem a bilastinem (20 mg i 40 mg) ani první den užití, ani po 8 dnech užívání. Naopak u hydroxyzinu se statisticky významné negativní ovlivnění řidičských schopností projevilo jak po prvním užití, tak i po 8 dnech.

Závěr

Výzkumy ukazují, že bilastin má optimální poměr přínosů a rizik ve vztahu k řízení motorových vozidel. Je tedy lékem volby pro řidiče trpící projevy alergie.

(norg)

Zdroj: Jáuregui I., Ramaekers J. G., Yanai K. et al. Bilastine: a new antihistamine with an optimal benefit-to-risk ratio for safety during driving. Expert Opin Drug Saf 2016; 15 (1): 89−98, doi: 10.1517/14740338.2016.1112786.


Štítky
Alergologie a imunologie Dermatologie Dětská dermatologie
Nejnovější kurzy
Trendy v léčbě antihistaminiky
Autoři: MUDr. Jana Emlerová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#