Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba deprese: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Léčba afektivních poruch a kognitivní funkce

Specializace: dětská psychiatrie psychiatrie
Téma: Léčba deprese

Vydáno: 5.8.2013

Léčba afektivních poruch a kognitivní funkce

Afektivní poruchy, jako je depresivní porucha nebo bipolární porucha, jsou často spojeny se zhoršením kognitivních funkcí, což naznačuje, že struktury a neurotransmiterové systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené. O vztahu kognitivních funkcí a poruch nálady pojednává přehledný článek uveřejněný v časopise Brain Research.

I přesto, že neurotransmiterové systémy kontrolující náladu a kognitivní funkce jsou navzájem úzce propojené, většina antidepresivních léků má pozitivní vliv pouze na zlepšení nálady, zatímco poškození kognitivních funkcí nijak neovlivňuje, nebo dokonce ještě zesiluje. Úspěšná léčba depresivních příznaků proto ještě nemusí znamenat také současné zlepšení kognice. Výjimkou jsou některá antidepresiva, například inhibitor monoaminooxidázy-A (MAO-A) moklobemid, který má příznivý vliv na kognitivní funkce u pacientů s depresí.

Jednou ze struktur, která podle současných poznatků hraje významnou roli při vzájemné integraci emocí a kognitivních funkcí, je hipokampus. Tato část mozku tradičně považovaná za „sídlo paměti“ je pravděpodobně místem, kde se vzájemně setkávají a ovlivňují různé neurotransmiterové systémy hrající roli jak v řízení nálady, tak kognitivních funkcí. Jedná se především o glutamátergní, GABAergní a monoaminergní systém.

Většina léků používaných v léčbě afektivních poruch nějakým způsobem ovlivňuje monoaminergní systém. Je však pravděpodobné, že při vzniku deprese hrají roli i některé další mechanismy a neuromodulátory, protože při antidepresivní léčbě zaměřené na monoaminergní systém je častý výskyt jak reziduálních příznaků, tak rezistence k léčbě vůbec. Zvláště patrné je to u kognitivních příznaků, kde některá antidepresiva (ze skupiny tricyklických antidepresiv nebo SSRI) mají dokonce negativní vliv například na deklarativní paměť.

Autoři přehledu zdůrazňují, že systémy ovlivňující náladu a kognitivní funkce jsou úzce propojené, avšak zároveň do jisté míry nezávislé. Důležitá je jejich vzájemná rovnováha, jak naznačuje i fakt, že zlepšení nálady má často negativní vliv na kognici a na druhou stranu pozitivní účinek na kognitivní funkce bývá spojován se vznikem úzkosti.

(vek)

Zdroj: Femenia T., et al. Dysfunctional hippocampal activity affects emotion and cognition in mood disorders. Brain Res. 2012 Oct 2; 1476: 58–70.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,6/5, hodnoceno 5x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Kognitivní poškození u pacientů s depresivní poruchou

U pacientů s depresivní poruchou je často přítomný kognitivní deficit, především porucha paměti a pozornosti. Na druhou stranu se v posledních letech objevují důkazy o tom, že u určité podskupiny pacientů nelze rozsah kognitivního deficitu vysvětlit závažností depresivních příznaků a v některých případech tento deficit přetrvává navzdory úspěšné antidepresivní léčbě.

Inhibitory MAO jsou u pacientů s atypickou depresí účinnější než tricyklická antidepresiva

Cílem studie provedené v rámci projektu Danish University Antidepressant Group Study (DUAG) bylo zhodnotit, do jaké míry určuje výskyt atypických vegetativních příznaků rozdílnou účinnost inhibitorů MAO (moklobemid) a tricyklických antidepresiv (clomipramin) u pacientů s depresivní poruchou.

Vliv moderních antidepresiv na neurokognitivní funkce

Je dobře známo, že tricyklická antidepresiva mají sedativní účinky a často negativně ovlivňují kognitivní funkce. Proto když byly koncem 80. let uvedeny na trh selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jedním z hlavních očekávání bylo, že tyto novější léky nebudou mít na kognitivní funkce negativní vliv.



Všechny novinky