#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nedostatečná analgetická terapie v pooperačním období: prevalence, následky a prevence

14. 12. 2017

Nedostatečná analgetická terapie pooperační bolesti je spojena se zvýšenou morbiditou, sníženou kvalitou života, vyššími náklady na léčbu, ale také zvýšeným rizikem rozvoje chronické bolesti. Přehledový článek publikovaný v Journal of Pain Research se zabývá prevalencí, komplikacemi a možnostmi prevence pooperační bolesti.

Úvod

Chirurgické obory a anesteziologie patří mezi stěžejní služby zdravotní péče, které snižují riziko úmrtí a invalidity u milionů lidí po celém světě. Chirurgické výkony jsou však často spojeny s potenciálním poškozením pacienta v důsledku bolesti v průběhu výkonu a po něm. Nedostatečná terapie bolesti v pooperačním období je navzdory pokrokům v porozumění mechanismům bolesti a přístupu k léčbě bolesti stále častým jevem.

Prevalence pooperační bolesti

Podle US Institute of Medicine hlásí 80 % pacientů podstupujících chirurgický výkon pooperační bolest, přičemž u 88 % z nich se jedná o bolesti střední, závažné a extrémní intenzity. Akutní bolest je přitom hlášena pacienty po výkonech na měkkých i tvrdých tkáních navzdory analgetické terapii v pooperačním období. Z výsledků prospektivní německé kohortové studie, která zahrnovala 50 523 pacientů s 179 typy operací, vyplývá, že první den po operaci se nejintenzivnější bolest objevuje při porodnických a ortopedických/traumatologických výkonech. Skóre bolesti však bylo vysoké i po menších výkonech v podobě apendektomie, cholecystektomie či tonzilektomie.

V systematickém přehledu literatury, do kterého byly shromážděny výsledky 165 studií o akutní bolesti po velkých operačních výkonech, se v prvních 24 hodinách objevuje bolest středně závažné intenzity u 30 % pacientů a bolest závažné intenzity u 11 % pacientů.

Komplikace nedostatečně kontrolované pooperační bolesti

Nedostatečná analgetická terapie je spojena s negativními účinky na psychické i fyzické funkce. Tyto změny se mohou projevit v různých orgánových systémech, například v kardiovaskulárním systému (koronární ischemie, infarkt myokardu), pulmonálním systému (hypoventilace, infekce dýchacích cest), gastrointestinálním systému (snížená motilita střev, ileus, nauzea, vomitus) a renálním systému (urinární retence, oligurie) a může jimi být negativně ovlivněn imunitní systém, koagulace a hojení ran.

Neléčená akutní bolest také může vyústit v rozvoj chronické bolesti, jejíž prevalence se pohybuje v rozmezí 10–60 %. Velký rozptyl je pravděpodobně způsoben absencí standardizované definice této komplikace. Mezi další komplikace patří snížená kvalita života, delší doba zotavení, prolongované užívání opioidů a s nimi spojené nežádoucí účinky, ale také zvýšení nákladů na léčbu.

Současné a budoucí možnosti prevence pooperační bolesti

Lokální a regionální anestezie se často používá během operace jako adjuvantní terapie k tlumení akutní bolesti a snížení spotřeby analgetik. Účinnost lokálních anestetik v prevenci a terapii chronických bolestí a dalších parametrech hodnotilo pouze limitované množství studií, jejichž data lze zatím interpretovat pouze s opatrností.

Neopioidní analgetika v podobě nesteroidních antiflogistik nedosáhly ve 3 prospektivních studiích signifikantní redukce perzistentní bolesti po chirurgickém výkonu. Slibné výsledky přinášejí některá antidepresiva, konkrétně venlafaxin, duloxetin či escitalopram, jež ve studiích prokázala účinnost v podobě redukce incidence a intenzity bolesti a rovněž zlepšení kvality života v období 6 měsíců po operačním výkonu.

V současné době jsou také ve vývoji 3 nové opioidy s novým mechanismem účinku. Jedná se o selektivního agonistu μ-opioidních receptorů PZM21, dále o modulátor μ-opioidních receptorů oliceridin a nakonec o agonistu μ-opioidních receptorů a antagonistu receptorů δ mitragynin pseudoindoxyl. Tyto nové léčivé látky si zachovávají silnou analgetickou účinnost konvenčních opioidů a současně mají méně nežádoucích účinků, například v podobě respirační deprese či konstipace.

Multimodální přístup k léčbě bolesti využívá kombinace analgetik s cílem zachovat analgetickou účinnost a snížit nežádoucí účinky a spotřebu opioidů. Tento přístup je široce akceptovaný a využívaný, bohužel ale není k dispozici dostatek výzkumů, který by zhodnotily jeho účinnost. Mezi multimodální analgetika lze zařadit například kombinaci diklofenaku a orfenadrinu. Orfenadrin je antagonista muskarinových a acetylcholinových receptorů, antagonista histaminových receptorů H1 a současně blokátor sodíkových kanálů. Tento vícenásobný mechanismus účinku pravděpodobně stojí za dlouhodobým spazmolytickým a analgetickým účinkem, který vede k tlumení nociceptivní a neuropatické bolesti.

(holi)

Zdroje:
1. Gan T. J. Poorly controlled postoperative pain: prevalence, consequences, and prevention. J Pain Res 2017 Sep 25; 10: 2287–2298, doi: 10.2147/JPR.S144066.
2. SPC Neodolpasse. Dostupné na: www.sukl.cz.



Štítky
Anesteziologie a resuscitace Chirurgie všeobecná Neurologie Ortopedie Sestra Traumatologie Urgentní medicína Algeziologie
Nejnovější kurzy
Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Léčba bolestí dolních zad
Autoři: MUDr. Marek Hakl, Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#