Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
 

Nekontrolované astma v těhotenství je větším rizikem pro plod než nízké a střední dávky inhalačních kortikosteroidů

Specializace: alergologie a imunologie pneumologie a ftizeologie
Téma: Léčba astmatu a CHOPN

Vydáno: 9.1.2015

Nekontrolované astma v těhotenství je větším rizikem pro plod než nízké a střední dávky inhalačních kortikosteroidů

Dobře kontrolované astma v těhotenství pomocí malých a středních dávek inhalačních kortikosteroidů (IKS) omezí rizika vyplývající z nedostatečného přísunu kyslíku pro plod a současně potřebu podávání systémových kortikosteroidů. To může snížit riziko nežádoucího výsledku těhotenství. U těhotných astmatiček je proto nutná řádná edukace, přesné užívání léčby a dobrá adherence včetně prvního trimestru.

Taková je odpověď týmu odborníků z programu Motherisk v kanadském Torontu na otázku praktického lékaře, zda má těhotná, jinak zdravá astmatička pokračovat v léčbě inhalačními kortikosteroidy.

Jak odpověděl tým z programu Motherisk, asi 8,4 % těhotných žen v USA trpí astmatem. Nekontrolované astma může způsobit nedostatečný přísun kyslíku plodu a vést k intrauterinní růstové retardaci, těhotenské hypertenzi, předčasnému porodu, nutnosti císařského řezu, k nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku a vzácně k vrozeným vadám. I když je počet dobře kontrolovaných studií podávání IKS v těhotenství stále nízký, je prokázáno, že tato léčba během těhotenství významně snižuje riziko exacerbací. Aktivní léčba astmatu v těhotenství také snižuje riziko předčasného porodu. Naopak nebyla zjištěna souvislost mezi podáváním nízkých a středních dávek IKS (odpovídající do 1000 μg beclomethasonu za den) včetně 1. trimestru a nepříznivými výsledky těhotenství (gestační věk, porodní hmotnost, mrtvě narozené dítě, vrozené vady). Není jisté, zda pozorovaný vyšší výskyt vrozených vad u vysokých dávek IKS je dán dávkou těchto léků nebo skutečností, že tyto pacientky měly častější exacerbace astmatu. Podávání perorálních kortikosteroidů v těhotenství bylo spojeno se zvýšeným rizikem orálních rozštěpů, především rozštěpů patra.

U řady pacientek a zdravotníků však navzdory těmto výsledkům stále přetrvává určitá skepse při podávání IKS v těhotenství. Dobrá adherence byla zjištěna pouze u 15 % pacientek a 23–36 % žen IKS v prvním trimestru vysadí. Přitom bylo prokázáno, že děti astmatiček, které vysadily IKS v těhotenství, měly nižší porodní hmotnost než děti astmatiček, které v této léčbě pokračovaly.

Proto je velmi důležité pacientky řádně poučit o riziku vyplývajícím ze špatně kompenzovaného astmatu v těhotenství, o absenci rizik u malých a středních dávek IKS a významu jejich pravidelného užívání pro prevenci zvýšení dávek a nutnosti podávání systémových kortikosteroidů. Důležitá je také správná technika inhalace zahrnující dodržování načasování dávek a dostatečně dlouhé zadržení dechu (alespoň 10 s), které může v případě nedodržení vést ke spolknutí léku a jeho nedostatečnému množství v dýchacích cestách.

(zza)

Zdroj: Smy L., Chan A. C., Bozzo P., et al. Is it safe to use inhaled corticosteroids in pregnancy? Can Fam Physician. 2014 Sep; 60 (9): 809–12.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,2/5, hodnoceno 19x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Intermitentní podávání inhalačních kortikosteroidů u mírného astmatu není podloženo vědeckými důkazy

Neexistují solidní vědecké údaje, které by podporovaly intermitentní podávání inhalačních kortikosteroidů (IKS) nebo jejich podávání v závislosti na výskytu příznaků v porovnání s jejich každodenním užíváním v léčbě mírného perzistentního astmatu.

Vliv různých dávek inhalačních kortikosteroidů na růst školních dětí s astmatem

U dětí školního věku s perzistentním astmatem léčených středními dávkami inhalačních kortikosteroidů (IKS) bylo zjištěno mírně větší zpomalení růstu než při léčbě nízkými dávkami IKS (o 0,2 cm/rok) bez rozdílu mezi použitými molekulami. Žádné rozdíly mezi dávkami IKS nebyly zjištěny z hlediska tělesné hmotnosti, body mass indexu a kostní zralosti.

Nonadherence k léčbě astmatu a CHOPN zhoršuje terapeutické výsledky a zvyšuje náklady na léčbu

Řada studií dokládá vysokou míru nonadherence k chronické léčbě astmatu a chronické obstrukční plicní choroby (CHOPN). Tento problém nelze podceňovat, protože adherence k chronicky podávaným inhalačním lékům u pacientů s CHOPN prokazatelně a významně snižuje riziko úmrtí a hospitalizace.



Všechny novinky