Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
 

Fixní kombinace umeclidinium/vilanterol dosahuje v léčbě CHOPN lepších výsledků než jednotlivě podávané složky

Specializace: alergologie a imunologie pneumologie a ftizeologie
Téma: Léčba astmatu a CHOPN

Vydáno: 25.11.2015

Fixní kombinace umeclidinium/vilanterol dosahuje v léčbě CHOPN lepších výsledků než jednotlivě podávané složky

Bronchodilatační léčba je paušální terapie farmakologické léčby chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Vede ke zlepšení symptomů, snížení frekvence exacerbací a zlepšuje celkový zdravotní stav i toleranci zátěže.

U středně těžké až těžké CHOPN se ukázalo společné podávání různých tříd bronchodilatátorů efektivnější podle subjektivních i objektivních parametrů. Aktuální guidelines doporučují používání inhalačních dlouhodobě působících beta2-agonistů (LABA) v kombinaci s dlouhodobě působícími muskarinovými antagonisty (LAMA), pokud nedojde ke zlepšení obtíží při podávání jen jednoho z léků.

V posledních několika letech bylo registrováno několik fixních kombinací LABA/LAMA. Mezi ně patří také kombinace umeclidinium-bromid/vilanterol-trifenatát (UMEC/VIL). Jedná se o léčivý přípravek, který má prokázaný 24hodinový účinek, a lze jej tedy podávat pouze jednou denně. Recentně provedené studie prokázaly významné a trvalé zlepšení plicních funkcí v porovnání s jednotlivými komponenty aplikovanými samostatně a prokázaly velmi dobrý bezpečnostní profil. Tento systematický přehled si kladl za cíl prověřit hypotézu, že bronchodilatační efekt fixní kombinace LABA/LAMA (umeclidinium/vilanterol) povede k lepšímu efektu léčby CHOPN bez současného navýšení výskytu nežádoucích příhod.

Tento přehled zkoumal randomizované placebem kontrolované či zkřížené studie trvající více než 4 týdny, které zahrnovaly kombinaci UMEC/VIL a porovnávaly ji oproti jejím jednotlivým složkám, tiotropiu či flutikasonu/salmeterolu. Primárním cílem bylo posouzení FEV1, výskyt závažných nežádoucích příhod či závažných kardiovaskulárních nežádoucích příhod.

Do analýzy autoři zahrnuli 11 studií zahrnujících 9609 pacientů. Tyto studie prokázaly superioritu ve zlepšení plicních funkcí ve srovnání s ostatními porovnávanými přípravky. Kombinovaná terapie UMEC/VIL vedla k významnému snížení rizika exacerbace CHOPN ve srovnání s jednotlivými složkami podávanými samostatně. Autoři nezaznamenali rozdíl ve výskytu dyspnoe či riziku exacerbace CHOPN při srovnání UMEC/VIL oproti tiotropiu. Tento parametr je zatím ale obtížně hodnotitelný, protože u přímých srovnání UMEC/VIL s monoterapiemi dosud není stanovená minimální klinicky významná změna. Pokud šlo o bezpečnost, incidence nežádoucích příhod (včetně závažných i závažných kardiovaskulárních) i mortality byla obdobná u všech typů léčby.

Fixní kombinace UMEC/VIL aplikovaná jednou denně prokázala lepší účinek léčby u pacientů se středně těžkým / těžkým CHOPN než ostatní porovnávané přípravky při srovnatelném bezpečnostním profilu.

(eza)

Zdroj: Rodrigo M. D., Neffen H. A systematic review of the efficacy and safety of a fixed-dose combination of umeclidinium and vilanterol for the treatment of COPD. Chest 2015 Aug 1; 148 (2): 397–407; doi: 10.1378/chest.15-0084.

 

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,7/5, hodnoceno 21x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Základní typy inhalátorů a jejich srovnání

Aplikace léčebného prostředku formou inhalace je metoda užívaná po staletí, v dnešní době je základem terapie astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Systémů pro inhalaci existuje celá řada, což může být matoucí pro pacienty i zdravotníky. Přehledový článek publikovaný v časopise Respiratory Care se věnuje základním typům inhalátorů a jejich srovnání.

Léčba astma bronchiale - kazuistika

Pacientka JS, nar. 1972 RA – otec asthma bronchiale, matka a syn pacientky recidivující respirační infekty. V širším příbuzenstvu není TBC, tu, DM ani atopie.

Nekontrolované astma v těhotenství je větším rizikem pro plod než nízké a střední dávky inhalačních kortikosteroidů

Dobře kontrolované astma v těhotenství pomocí malých a středních dávek inhalačních kortikosteroidů (IKS) omezí rizika vyplývající z nedostatečného přísunu kyslíku pro plod a současně potřebu podávání systémových kortikosteroidů. To může snížit riziko nežádoucího výsledku těhotenství. U těhotných astmatiček je proto nutná řádná edukace, přesné užívání léčby a dobrá adherence včetně prvního trimestru.



Všechny novinky