#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Úspěšná lumbální punkce u pacienta s Bechtěrevovou chorobou − kazuistika

30. 3. 2016

Neuroinfekce jsou stavy potenciálně ohrožující pacientův život. Cílem je tedy rychlé a adekvátní vyšetření a neodkladné zahájení terapie. Klíčovou součástí diagnostiky je lumbální punkce, jež by měla být provedena co nejdříve.

Neuroinfekce jsou stavy potenciálně ohrožující pacientův život. Cílem je tedy rychlé a adekvátní vyšetření a neodkladné zahájení terapie. Klíčovou součástí diagnostiky je lumbální punkce, jež by měla být provedena co nejdříve.

Ankylozující spondylitida je však onemocnění, které ve svém pokročilém stadiu tento postup téměř znemožňuje. Příčinou je těžké postižení páteře, při kterém dochází k osifikaci meziobratlových prostor. Jednou z možností je Taylorův přístup. Jedná se o modifikovaný paramediální lumbosakrální přístup prostorem L5/S1, který může být nejspíše proveditelný, protože pravděpodobnost obliterace tohoto prostoru je nejnižší.

Nedávno byl popsán zajímavý případ nepálského pacienta s podezřením na bakteriální meningitidu, u kterého byla punkce tímto přístupem provedena. 42letý muž vážící okolo 50 kg byl vyšetřen pro bolest hlavy, horečku (až 38,9 °C) a jeden den trvající poruchu vědomí. Při vyšetření byl zmatený a byla u něj přítomná strnulost šíje. Nebyl patrný ložiskový neurologický nález, přítomen nebyl ani edém papily. V laboratorním vyšetření byla zachycena leukocytóza (13,4 × 109/l) s 92 % neutrofilů, glykemie byla v normě. CT hlavy bylo rovněž normální. Pacient byl febrilní a měl tachykardii. Kvůli podezření na bakteriální meningitidu byla ihned zahájena antibiotická terapie ceftriaxonem. Spolu s první dávkou antibiotik bylo podáno 7,5 mg dexametazonu.

U pacienta byla známa diagnóza ankylozující spondylitidy. Recentní skiagram páteře ukázal bilaterální sakroileitidu a kalcifikaci předních a postranních ligament páteře se syndesmofyty odpovídající obrazu „bambusové tyče“. Klinické vyšetření lumbálního úseku páteře ukázalo ztrátu lordózy. Zkušený anesteziolog provedl opakované pokusy o lumbální punkci na různých úrovních, a to v mediální i paramediální čáře, ale bez úspěchu. Po osmi marných pokusech standardní technikou byla punkce úspěšně provedena Taylorovým přístupem.

Po infiltraci lokálním anestetikem byla 25-gauge spinální jehla zavedena do bodu, který se nachází 1 cm mediálně a 1 cm kaudálně od nejnižší prominence spina iliaca posterior superior. Jehla byla namířena mediokraniálně do prostoru L5/S1 a na první pokus byl získán vzorek zakaleného mozkomíšního moku. Jeho biochemická analýza silně podporovala podezření na bakteriální meningitidu a kultivací byl získán kmen bakterie S. pneumoniae.

Ceftriaxon v dávce 2 g byl podáván po dobu 14 dnů a první 4 dny byl dále podáván i dexametazon, a to v dávce 7,5 mg po 6 hodinách. Pacient dosáhl plného zotavení bez reziduálního neurologického nálezu.

(pez)

Zdroje:
1. Shrestha G. S., Acharya S. P., Keyal N., Paneru H. R., Shrestha P. S. Successful lumbar puncture with Taylor's approach for the diagnostic workup of meningitis in a patient with ankylosing spondylitis. Indian J Crit Care Med 2015 Oct; 19 (10): 618−620; doi: 10.4103/0972-5229.167053.
2. Taylor J. A. Lumbosacral subarachnoid tap. Survey of Anesthesiology 1969; 13 (3): 325; doi: 10.1097/00132586-196906000-00061.



Štítky
Dětská revmatologie Revmatologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#