Vliv antihistaminik na kvalitu spánku a celkové rozpoložení pacientů
Předmětem nedávno publikované studie je zhodnocení vlivu nové generace antihistaminik na náladu, kvalitu spánku, únavu a snovou úzkost v porovnání s klasickými antihistaminiky.
Antihistaminika již z principu mechanismu svého působení ovlivňují centrální nervovou soustavu (CNS) člověka. Nově vyvíjená léčiva již nemají takový vliv na pozornost a spánkovou aktivitu jako průkopníci této skupiny léčiv, a to díky přesnějšímu zacílení požadovaných receptorů. Nicméně jistý vliv na CNS mají i nejmodernější léčiva. Existuje však malý počet studií, které by srovnávaly klasická antihistaminika s těmi nejnovějšími.
Použité metody studie
Do studie bylo zahrnuto celkem 92 pacientů. Vybranou diagnózou byl chronický pruritus, přičemž všichni pacienti se léčili ambulantně. Od pacientů byla zjištěna data týkající se kvality spánku a nálady. Konkrétně byly otázky lékaře cíleny na celkové rozpoložení pacienta, únavu a spánkovou kvalitu včetně nočních děsů. Pacient měl svůj stav zhodnotit první den po užití léčby a následně o měsíc později.
Výsledky
Pacienti, kteří užívali cetirizin a hydroxyzin, udávali vyšší skóre, a tudíž i vyšší incidenci depresí, úzkosti a únavy než pacienti užívající levocetirizin, desloratadin a rupatadin. Pheniramin a rupatadin byly častěji spojovány s denní ospalostí, ale zároveň i lepší kvalitou nočního spánku. Z celkového výskytu nežádoucích účinků dopadl nejhůře pheniramin. Ostatní klasická antihistaminika vykazovala častější spavost během dne a celkově zhoršenou kvalitu spánku. Nová generace antihistaminik prokázala redukovanou spánkovou latenci, menší výskyt nočních děsů a celkově lepší kvalitu spánku.
Závěr
Obě třídy antihistaminik zvyšovaly denní ospalost oproti stavu bez léčby, zároveň ale celkově zlepšovaly kvalitu nočního spánku. Denní ospalost byla nejvýraznější u pheniraminu a rupatadinu. Některá antihistaminika druhé generace se zdají mít negativní dopad na náladu pacienta. Ke zjištění dalších konkrétních poznatků je potřeba provést další studie.
Zdroj: Ozdemir P. G., et al. Assessment of the effects of antihistamine drugs on mood, sleep quality, sleepiness, and dream anxiety. Int J Psychiatry Clin Pract. 2014 Aug; 18 (3): 161–8.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
