#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doplňky stravy v léčbě alergických onemocnění – prospívají, nebo škodí?

18. 6. 2012

Díky masivní reklamě si alternativní léčebné postupy a doplňkové způsoby léčby našly cestu k řadě pacientů alergologických ambulancí.

Díky masivní reklamě si alternativní léčebné postupy a doplňkové způsoby léčby našly cestu k řadě pacientů alergologických ambulancí. S různými doplňky stravy, které mají omezovat vznik alergií, astmatu a zánětu, se v poslední době roztrhl pytel. Ne vždy jsou však očekávání spojená s jejich užíváním podložena fakty, a nezřídka je jejich použití dokonce nevhodné.

Výskyt atopických onemocnění v ČR stále narůstá, proto jsou snahy zaměřené na jejich prevenci více než pochopitelné, zvláště u dětí. Doplňky stravy jsou často podávány k léčbě alergického astmatu, alergické rýmy, některých typů potravinové alergie a atopického ekzému v lékové formě k vnitřnímu i zevnímu užití. Nejčastěji doporučovanými přípravky jsou:

  • bylinné přípravky a čaje (Perilla frutescens, Uncaria tomentosa, Tabeuia serratifolia a Smilax officinalis),
  • extrakty z aloe vera,
  • bovinní kolostrum,
  • glukany a výtažky z hub,
  • probiotika a prebiotika.

Přípravky z kategorie doplňků stravy lze volně zakoupit bez lékařského předpisu v lékárně, v prodejnách zdravé výživy, přímým nákupem na internetu nebo jinde.

Všemocné doplňky stravy?

Jedním z hlavních kritérií před uvedením léčivého přípravku na trh je hodnocení jeho účinnosti u konkrétního onemocnění nebo v jeho prevenci. Na doplňky stravy se však tato podmínka nevztahuje. Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a jež je koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Předkládané sdělení se zaměřilo na kritické hodnocení vybraných doplňků stravy očima medicíny založené na důkazech vyhledáním dostupných prací v databázi Medline.

Když nepomohou, alespoň neškodí

K nejčastěji alergiky konzumovaným doplňkům stravy patří aloe vera a kolostrum, nezřídka v kombinaci. Dohledané výzkumné práce týkající se aloe vera vyznívají slibně, možný účinek v terapii alergických onemocnění však relevantními studiemi zdokumentován nebyl. Lze najít práce, které potvrzují lokální účinnost aloe vera při zevní aplikaci, ale i takové, kde žádný účinek zaznamenán nebyl. V otázce bovinního kolostra panuje podobná situace. Účinností prvního mléka tura domácího bohatého na imunologicky aktivní látky se zabývala řada prací, příznivý efekt na zmírnění projevů alergie nebo v přídavné léčbě však prokázán nebyl. Nejnadějnější výsledky v oblasti tlumení příznaků alergické rýmy přinesla čínské medicíně známá bylina Perilla frutescens (perila křovitá), která tak rozšiřuje řadu bylinných přípravků s prokazatelným efektem. Rozsáhle byla rovněž studována role probiotik a prebiotik, jejich srovnání a vyhodnocení potenciálního přínosu u alergických onemocnění je však pro různé vstupní parametry studií velmi obtížné. Probiotika jsou dle mezinárodních konsenzů u zdravých dětí považována za bezpečná, nicméně u dětí do 4 měsíců věku nebyl prokázán žádný klinický efekt. Z hlediska prevence atopických onemocnění se slibněji jeví prebiotika, tedy nestravitelné oligosacharidy, selektivně podporující růst a aktivitu některých střevních bakterií.

Bez rizika?

Při volbě vhodného doplňku stravy je třeba zvážit riziko možné alergické reakce, kterým jsou některé bylinné a živočišné preparáty zatíženy. U pacientů s alergií na bílkoviny kravského mléka nezřídka dochází k rozvoji alergické reakce na kozí mléko a bovinní kolostrum, proto je jejich podávání v těchto případech zcela nevhodné. Při konzumaci bylinných přípravků je třeba také respektovat věková omezení, řada z nich je určena pouze pro dospělé nebo starší děti (od 6 let). Některé doplňky stravy, zejména rostlinné produkty, mohou rovněž zesilovat nebo zeslabovat účinek užívaných léků a tyto interakce mohou mít potenciálně závažný dopad. Nezanedbatelným faktorem je i cena doplňků stravy, která může být citelným zásahem pro peněženku, zvláště ve světle ne zcela jasně doloženého terapeutického efektu.

(hkh)

Zdroj: Bělohlávková S. Alergie a potravinové doplňky – pověry, mýty a fakta. Alergie 2011, roč. 13, č. 3, s. 223–227.



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Partneři sekce
zentiva_logo

Nejnovější kurzy
Alergická rýma
Autoři: doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Alergická onemocnění v ambulanci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Marcela Vorlíčková

Novinky v léčbě alergie
Autoři: MUDr. Zuzana Humlová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#