Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Léčba a prevence tromboembolismu: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Časopisy
 

Optimální dávkování apixabanu v léčbě fibrilace síní

Specializace: dětská kardiologie chirurgie cévní interní lékařství kardiologie
Téma: Léčba a prevence tromboembolismu

Vydáno: 11.12.2017

Optimální dávkování apixabanu v léčbě fibrilace síní

Přímý inhibitor aktivovaného faktoru X (Xa) apixaban se používá k léčbě a prevenci hluboké žilní trombózy a plicní embolie, u pacientů s fibrilací síní pak k prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie. Autoři subanalýzy klinické studie ARISTOTLE se zaměřili na účinnost a bezpečnost apixabanu v dávce 5 mg 2× denně u pacientů pouze s jedním z možných kritérií pro snížení dávky (pokročilý věk, nízká tělesná hmotnost nebo zvýšený kreatinin v séru).

Dávkování apixabanu u pacientů s fibrilací síní

Doporučené dávkování apixabanu u pacientů s fibrilací síní je 5 mg 2× denně. Snížení dávky na 2,5 mg 2× denně se doporučuje u pacientů s nejméně 2 ze 3 následujících kritérií: věk ≥ 80 let, tělesná hmotnost ≤ 60 kg, hladina kreatininu v séru ≥ 133 μmol/l (1,5 mg/dl).

Tento dávkovací režim byl použit i v klinické studii ARISTOTLE (Apixaban for Reduction of Stroke and Other Thromboembolic Complications in Atrial Fibrillation), která porovnávala účinnost a bezpečnost apixabanu s warfarinem. Autoři prezentovaného článku zkoumali, zda přítomnost pouze jednoho z kritérií pro snížení dávky ovlivňuje četnost výskytu cévní mozkové příhody, systémové embolie nebo krvácivých příhod u pacientů užívajících apixaban v plné dávce.

Analyzovaná pacientská populace

Do analýzy bylo zahrnuto 17 322 účastníků studie ARISTOTLE (nemocní s nevalvulární fibrilací síní a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem cévní mozkové příhody nebo systémové embolie), kteří užívali apixaban v dávce 5 mg 2× denně (n = 8 665) nebo warfarin v dávce nutné pro udržení INR v rozmezí 2,0–3,0 (n = 8 657). U 13 356 pacientů (76,9 %, skupina 1) se nevyskytovalo žádné z kritérií pro redukci dávky, u 3  966 pacientů (23,1 %, skupina 2) bylo přítomno 1 z kritérií – z toho 41,3 % (tj. 1 636) pacientů bylo ve věku ≥ 80 let, 36,0 % (tj. 1 426) mělo hmotnost ≤ 60 kg a 22,8 % (tj. 904) mělo zvýšenou hladinu sérového kreatininu.

Výsledky

Nemocní s jedním z kritérií pro snížení dávky (skupina 2) měli oproti pacientům ze skupiny bez kritéria (skupina 1) vyšší míru výskytu cévní mozkové příhody nebo systémové embolie (poměr rizik [HR] 1,47; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,20–1,81) i závažného krvácení (HR 1,89; 95% CI 1,62–2,20).

Účinek apixabanu na snížení rizika cévní mozkové příhody nebo systémové embolie ve srovnání s warfarinem byl u pacientů ze skupiny 1 (HR 0,77; 95% CI 0,62–0,97) podobný jako u pacientů ze skupiny 2 (HR 0,94; 95% CI 0,66–1,32; p = 0,36). Příznivý vliv apixabanu na riziko výskytu závažného krvácení byl při standardním dávkování taktéž zachován a srovnatelný u obou skupin (skupina 1: HR 0,72; 95% CI 0,60–0,86; skupina 2: HR 0,68; 95% CI 0,53–0,87; p = 0,71). Výsledky byly obdobné pro každé jednotlivé kritérium pro snížení dávky napříč všemi skupinami podle věku, tělesné hmotnosti, hladin sérového kreatininu a jeho clearance.

Závěr

Pacienti s fibrilací síní, u kterých je přítomen pouze jeden ze sledovaných parametrů (vysoký věk, nízká tělesná hmotnost nebo renální insuficience), mají vyšší riziko cévní mozkové příhody nebo systémové embolie i závažného krvácení. Nicméně léčba 5 mg apixabanu 2× denně u těchto pacientů vykazuje konzistentní přínos oproti warfarinu. Apixaban je při dávkování 5 mg 2× denně bezpečný, účinný a vhodný i pro pacienty s přítomností pouze jednoho – byť extrémního – kritéria pro snížení dávky.

(este)

Zdroje:

  1. Alexander J. H., Andersson U., Lopes R. D. et al. Apixaban 5 mg twice daily and clinical outcomes in patients with atrial fibrillation and advanced age, low body weight, or high creatinine: a secondary analysis of a randomized clinical trial. JAMA Cardiol 2016; 1: 673–681, doi: 10.1001/jamacardio.2016.1829.
  2. SPC Eliquis. Dostupné na: www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/002148/WC500107728.pdf

 

Mohlo by vás také zajímat:

Gastrointestinální bezpečnost přímo působících perorálních antikoagulancií
– rozsáhlá populační studie

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv apixabanu na výskyt mozkových infarktů a mikrokrvácení – výsledky studie AVERROES-MRI

Subklinické (tzv. němé) mozkové příhody jsou mozkové infarkty nebo krvácení nalezené při vyšetřeních pomocí zobrazovacích metod, i když pacient cévní mozkovou příhodu nemá v anamnéze. Nejčastější manifestací těchto příhod je kognitivní a funkční zhoršení, celosvětově pak také představují jednu z nejvýznamnějších příčin demence.

Gastrointestinální bezpečnost přímo působících perorálních antikoagulancií – rozsáhlá populační studie

Přímo působící perorální antikoagulancia (DOACs, dříve NOACs) jsou relativně novou skupinou antikoagulancií, kterou lze použít v prevenci cévní mozkové příhody a při léčbě i prevenci hluboké žilní trombózy či plicní embolie u dospělých. Všechna antikoagulancia mohou zvyšovat riziko krvácení z gastrointestinálního traktu.

Apixaban v léčbě žilního tromboembolismu u onkologických pacientů

Žilní tromboembolická nemoc (VTE – venous thromboembolism) se objevuje obecně častěji u onkologických pacientů. Dvojitě zaslepená randomizovaná klinická studie AMPLIFY srovnávala účinek apixabanu oproti enoxaparinu kombinovaného s warfarinem v léčbě VTE u nemocných, u kterých se projevily objektivní příznaky proximální končetinové hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie. Analýza podskupin prokázala srovnatelný účinek apixabanu a enoxaparinu kombinovaného s warfarinem v léčbě VTE i u skupiny onkologických pacientů. Nemocní léčení apixabanem měli navíc signifikantně snížené riziko závažného krvácení.



Všechny novinky