Výskyt komplikací při použití zcela implantovatelných žilních portů v onkologii nesouvisí s místem žilního vstupu
Při zavádění zcela implantovatelných žilních portů v onkologii není rozdíl ve výskytu časných ani pozdních komplikací při použití vena jugularis interna a vena subclavia. Lékaři si můžou zvolit vlastní preferovaný žilní vstup.
Cílem této studie bylo porovnat výskyt komplikací v závislosti na místě zavedení zcela implantovatelného žilního portu (TIAP) při podávání onkologické léčby. Zařazeno bylo 33 po sobě jdoucích pacientů, kterým byl port zaveden do vena jugularis interna nebo do vena subclavia. Údaje o výskytu časných a pozdních komplikací byly získány retrospektivně.
Výsledky neukázaly žádný významný rozdíl mezi zvoleným místem žilního vstupu z hlediska incidence komplikací. K poranění při zavádění katétru došlo ve 2,9 % případů při použití vena jugularis interna a v 1 % případů při požití vena subclavia, ovšem rozdíl není statisticky významný. Multivariantní logistická regresní analýza ukázala, že nezávislými rizikovými faktory výskytu komplikací jsou věk, změna léčby na paliativní a typ onemocnění – nízké riziko bylo zjištěno u pacientů s kolorektálním karcinomem.
Vzhledem ke zjištěné absenci rozdílu ve výskytu komplikací autoři v závěru své práce doporučují, aby lékař při zavádění zcela implantovatelných žilních portů v onkologické léčbě zvolil svůj preferovaný žilní přístup.
(zza)
Zdroj: Nagasawa Y., Shimizu T., Sonoda H., et al. A comparison of outcomes and complications of totally implantable access port through the internal jugular vein versus the subclavian vein. Inr Surg. 2014 Mar–Apr; 99 (2): 182–188.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.