Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Kolorektální karcinom: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Kyselina acetylsalicylová v sekundární prevenci CRC − norská zkušenost

Specializace: onkologie
Téma: Kolorektální karcinom

Vydáno: 26.7.2016

Kyselina acetylsalicylová v sekundární prevenci CRC − norská zkušenost

Práce norských autorů nedávno publikovaná v Journal of Clinical Oncology zhodnotila vliv užívání kyseliny acetylsalicylové (ASA) u pacientů s kolorektálním karcinomem a její potenciální roli v rámci sekundární prevence.

ASA patří k dlouho používaným a dobře poznaným léčivům. Jedním z jejích nově popsaných efektů se však lékaři a vědci zabývají teprve v několika posledních letech. Pravidelné užívání ASA je totiž spojeno se snížením incidence i mortality u kolorektálního karcinomu (CRC). Využití ASA v primární prevenci je sice spojeno s řadou otazníků, přičemž diskutováno je především riziko krvácení, pokud jde ovšem o sekundární prevenci, zde je poměr rizika a prospěchu obecně lépe akceptován a opodstatněn.

Metodika

Autoři předkládaného článku sledovali spojení mezi podáváním ASA po stanovení diagnózy CRC, celkovým přežitím pacientů (OS) a přežitím spojeným specificky s CRC (CSS – CRC-specific survival). Jednalo se observační populační studii s retrospektivně zkoumanou kohortou nemocných s CRC diagnostikovaných mezi lety 2004 a 2011. Údaje pacientů pocházející z norského onkologického registru byly spojeny s databází preskripce léčiv v Norsku, z níž bylo možno získat data o spotřebě léků obsahujících ASA u konkrétního pacienta. Oba zmíněné registry zahrnují více než 99 % norské populace, jednalo se tedy o neselektovanou kohortu pacientů. Expozice ASA byla definována jako preskripce ASA po dobu minimálně 6 měsíců, a to v období po stanovení diagnózy CRC. Celkově studie zahrnula 23 162 pacientů s CRC, z toho 6 102 (26,3 %) užívalo ASA. Medián následné doby sledování činil 3 roky.

Výsledky

Ve skupině pacientů užívajících ASA došlo k 2071 (32,9 %) úmrtím ze všech příčin, 1158 (19,0 %) úmrtí bylo spojeno specificky s CRC. Mezi pacienty, kteří ASA neužívali, dosahovala celková míra úmrtí 42,3 % a úmrtí spojená specificky s CRC představovala 31,5 %. V multivariační analýze bylo podávání ASA po stanovení diagnózy CRC nezávislým faktorem spojeným s lepším CSS (poměr rizik [HR] 0,85; 95% CI 0,79–0,92) i OS (HR 0,95; 95% CI 0,90–1,01).

Závěr

Podávání ASA se ve velké neselektované kohortě pacientů ukázalo být nezávislým faktorem spojeným s celkovým přežitím pacientů i s přežitím specificky spojeným s CRC. Vzhledem k obavám z nežádoucích účinků zatím není možné doporučit její užívání plošně v rámci primární nebo sekundární prevence. Podobná zjištění, k jakým došli autoři této práce, by však měla být impulzem k provedení prospektivních randomizovaných kontrolovaných klinických studií. 

(eza)

Zdroj: Bains S. J., Mahic M., Myklebust T. Å. et al. Aspirin as secondary prevention in patients with colorectal cancer: an unselected population based study. J Clin Oncol 2016 May 31, pii: JCO653519, doi: 10.1200/JCO.2015.65.3519 [Epub ahead of print].

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Podávání panitumumabu po selhání léčiv 1. linie u pacientů s kolorektálním karcinomem

Panitumumab jako léčivo 2. linie u kolorektálního karcinomu (CRC) byl podáván pacientům, u nichž došlo k progresi po užití léčiva 1. linie. Cílem studie bylo vyhodnocení doby bez další progrese onemocnění (PFS) a doby celkového přežití (OS).

Vliv mutací KRAS/NRAS na úspěšnost terapie metastatického kolorektálního karcinomu panitumumabem

Randomizovaná klinická studie fáze III prokázala, že kombinovaná terapie panitumumabem a režimem FOLFIRI přispívá k prodloužení doby bez progrese onemocnění a zlepšení objektivní odpovědi na léčbu u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Následná analýza této studie se zabývala úspěšností terapie v souvislosti s mutacemi v genech KRAS a NRAS.

V Nizozemsku zkoušejí nový postup psychologické péče u nemocných s kolorektálním karcinomem

Onkologické onemocnění znamená bezesporu velkou psychickou zátěž; podle odhadů přibližně 30−40 % takto nemocných vykazuje symptomy psychologické nepohody a stresu. V případě pacientů s kolorektálním karcinomem se nejspíše jedná o podobná čísla a psychické potíže se obvykle ještě více prohlubují s výskytem metastáz. Onkologicky nemocní vykazující psychologický dyskomfort jsou podle studií méně spokojeni s podávanou léčbou a častěji se u nich objevuje nespolupráce (non-compliance). Právě probíhající nizozemská studie proto navrhuje nový algoritmus péče o psychické zdraví těchto pacientů.



Všechny novinky