#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Možnosti probiotické prevence onemocnění u dětí navštěvujících kolektivní předškolní zařízení

5. 12. 2017

Za ještě fyziologickou nemocnost je u dětí mezi 1. a 5. rokem považováno 6–8 infekcí/rok a u školáků 2–4 infekce za rok. Děti, které navštěvují předškolní kolektivní zařízení, jsou nemocné 2–3krát častěji. Ekonomické náklady zvýšené nemocnosti dětí navštěvujících předškolní kolektivní zařízení pro rodinu i společnost vyčíslili v USA na 1,8 miliardy dolarů ročně.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha

Za ještě fyziologickou nemocnost je u dětí mezi 1. a 5. rokem považováno 6–8 infekcí/rok a u školáků 2–4 infekce za rok (1). Děti, které navštěvují předškolní kolektivní zařízení, jsou nemocné 2–3krát častěji (2). Ekonomické náklady zvýšené nemocnosti dětí navštěvujících předškolní kolektivní zařízení pro rodinu i společnost vyčíslili v USA na 1,8 miliardy dolarů ročně (3).

Preventivní opatření zahrnují: hygienu rukou, vyloučení nemocných z kolektivu jako snahu o zabránění šíření infekce a vakcinaci (rotavirus, chřipka; 4).

Protože tato opatření nejsou plně efektivní, hledají se i další cesty, jak snížit nemocnost dětí v kolektivních zařízeních, kterými je preventivní podávání (5):

  • biologicky aktivních polysacharidů,
  • bakteriálních imunomodulátorů,
  • echinacey,
  • vitaminů C, A a E,
  • prebiotik.

Inzerce:

V posledních letech je prováděno stále více studií s probiotiky. Jedná se o studie, jejichž metodika není jednotná, jsou používány různé probiotické kmeny či jejich kombinace a mnohé nepřinášejí pozitivní výsledky. Přehled těch s pozitivními výsledky týkajícími se konkrétních kmenů probiotik je uveden v tabulce.

Tabulka: Intervenční studie s probiotiky, které přinesly pozitivní výsledek ve vztahu k prevenci nemocnosti předškolních dětí navštěvujících kolektivní zařízení.

autor

n

(věk)

probiotikum

respirace

GIT

citace

Hatakka

(2001)

571

(1–6 r.)

LGG

↓ATB

NS

6

Saavedra

(2004)

118

(3–24 m.)

Bifidobacterium animalis Lactis (Bb12) + Streptococcus thermophilus

NS

↓ATB

NS

7

Weizman

(2005)

 

210

(4–10 m.)

Bifidobacterium animalis lactis (Bb12)

Lactobacillus reuteri 55730

NS

reuteri ↓ ATB

--

8

Lin

(2009)

 

1062

(předškoláci)

 

Lactobacillus casei rhamnosus,

Lactobacillus rhamnosus T cell-1

Lactobacillus casei rhamnosus + Lactobacillus rhamnosus T cell-1

Lactobacillus casei rhamnosus

NS ostatní kmeny

I. casei + L. rham-nosus

 

9

Leyer

(2009)

 

326

(3–5 r.)

Lactobacillus acidophilus

Lactobacillus acidophilus + Bifidobacterium animalis lactis Bi-07

↓ horečka

↓ ATB

---

10

Hojsak

(2010)

281

(1–7 r.)

LGG

NS

11

 

 

638

(3–6 r.)

Lactobacillus casei DN-114001/CNCM I-1518
(v jogurtu se
Streptococcus thermophilus Lactobacillus bulgaricus)

↓ ATB

NS

12

Kumpu

(2012)

523

(2–6 r.)

LGG

 

--

13

Agustina

(2012)

 

  1. reuteri: 124
  2. casei: 120

(1–6 r.)

Lactobacillus reuteri DSM 17938

casei CRL431

 

NS

 

14

Gutierrez-Castrellon

(2014)

336

(0,5–3 r.)

Lactobacillus reuteri DSM 17938

 

 

15

Garaiova

(2015)

placebo:

34

C vit.: 35

(3–6 r.)

 

Lactobacillus acidophilus CUL21 (NCIMB 30156) + Lactobacillus acidophilus CUL60 (NCIMB 30157) + Bifidobacterium bifidum CUL20 (NCIMB 30153) a Bifidobacterium animalis subsp. lactis CUL34 (NCIMB 30172) + placebo


stejná kombinace + 50 mg vitaminu C

↓ podaných léků u skupiny s C vitaminem

--

16

LGG = L. rhamnosus GG, NS = statisticky nevýznamné, ↓ = statisticky významné snížení

Závěr

Více pozitivně vyznívajících studií se týká prevence respiračních onemocnění, z hlediska prevence gastrointestinálních onemocnění v kolektivních zařízeních se zdá nejefektivnější podávání Lactobacillus reuteri. V prevenci postižení respiračních i gastrointestinálních onemocnění dohromady se zdá nejlepší užívání Lactobacillus rhamnosus nebo již zmíněného Lactobacillus reuteri.

Literatura:

  1. Jeseňak M., Rennerova Z., Banovčin P. Recidivujúcie infekcie dýchaciíh ciest a imunomodulácia u detí, Mlada fronta 2012: 49.
  2. Silverstein M., Sales A. E., Koepsell T. D. Health care utilization and expenditures associated with child care attendance: a nationally representative sample. Pediatrics 2003; 111: e371–5.
  3. Haskins R. Acute illness in day care: how much does it cost? Bull N Y Acad Med 1989; 65: 319–43.
  4. Hojsak I., Kolaček S. Probiotics and prebiotics in the preventiv of respiratory tract infections. In: Orel R, ed. Intestinal microbiota, probiotics and prebiotics. Ljubljana: Institute for Probiotics and Functional Foods, Ltd., 2014: 117–28.
  5. Jeseňak M., Rennerova Z. Imunita deti v predškolskom veku. InDesign, Nové Zámky, 2010.
  6. Hatakka K., Savilahti E., Pönkä A., Meurman J. H., Poussa T., Näse L., et al. Effect of long term consumption of probiotic milk on infections in children attending day care centres: double blind, randomised trial. BMJ 2001; 322: 1327.
  7. Saavedra J. M., Abi-Hanna A., Moore N., Yolken R. H. Long-term consumption of infant formulas containing live probiotic bacteria: tolerance and safety. Am J Clin Nutr 2004; 79: 261–7.
  8. Weizman Z., Asli G., Alsheikh A. Effect of a probiotic infant formula on infections in child care centers: comparison of two probiotic agents. Pediatrics 2005; 115: 5–9.
  9. Lin J. S., Chiu Y. H., Lin N. T., Chu CH., Huang K. C., Liao K. W., et al. Different effects of probiotic species/strains on infections in preschool children: a double-blind, randomized, controlled study. Vaccine 2009; 27: 1073–9.
  10. Leyer G. J., Li S., Mubasher M. E., Reifer C., Ouwehand A. C. Probiotic effects on cold and influenza-like symptom incidence and duration in children. Pediatrics 2009; 124: e172–9.
  11. Hojsak I., Snovak N., Abdović S., Szajewska H., Misak Z., Kolacek S. Lactobacillus GG in the prevention of gastrointestinal and respiratory tract infections in children who attend day care centers: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Clin Nutr 2010; 29: 312–6.
  12. Merenstein D., Murphy M., Fokar A., Hernandez R. K., Park H., Nsouli H., et al. Use of a fermented dairy probiotic drink containing Lactobacillus casei (DN-114001) to decrease the rate of illness in kids: the DRINK study. A patient-oriented, double-blind, cluster-randomized, placebo-controlled, clinical trial. Eur J Clin Nutr 2010; 64: 669–77.
  13. Agustina , Kok F. J., van de Rest O. et al. Randomized trial of probiotics and calcium on diarrhea and respiratory tract infections in Indonesian children. Pediatrics 2012; 129: e1155–e116.
  14. Kumpu M., Kekkonen R. A., Kautiainen H., Järvenpää S., Kristo A., Huovinen P., et al. Milk containing probiotic Lactobacillus rhamnosus GG and respiratory illness in children: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Eur J Clin Nutr 2012; 66: 1020–3.
  15. Gutierrez-Castrellon P., Lopez-Velazquez G., Diaz-Garcia L., Jimenez-Gutierrez C., Mancilla-Ramirez J., Estevez-Jimenez J., et al. Diarrhea in preschool children and Lactobacillus reuteri: a randomized controlled trial. Pediatrics 2014; 133: e904–9.
  16. Garaiova I., Muchová J., Nagyová Z., Wang D., Li J. V., Országhová Z., Michael D. R., Plummer S. F., Ďuračková Z. Probiotics and vitamin C for the prevention of respiratory tract infections in children attending preschool: a randomised controlled pilot study. Eur J Clin Nutr. 2015; 69 (3): 373–9.


Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#