Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Úloha proteinů rodiny TGF-β při hojení ran a vzniku hypertrofických jizev

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 15.12.2015

Úloha proteinů rodiny TGF-β při hojení ran a vzniku hypertrofických jizev

Hojení ran je proces obnovení integrity kůže po poškození, jehož produktem je zjizvení. U lidských plodů bylo pozorováno hojení ran bez vzniku jizev, což vedlo k zahájení výzkumu, který by vysvětlil mechanismy tvorby jizev, za účelem zabránění jejich vzniku. Výzkum byl zaměřen na úlohu růstového faktoru TGF-β jak v procesu hojení ran, tak i při formování jizvy.

Obvykle se udávají tři izoformy proteinu TGF-β: TGF-β1, TGF-β2 a TGF-β3. Zdá se, že jejich funkce se vzájemně překrývají a své účinky zprostředkovávají převážně prostřednictvím intracelulární skupiny proteinů SMAD; tím se rodina mimobuněčných faktorů zapojuje do řady základních buněčných funkcí. Izoformy jsou vylučovány jako neaktivní prekurzory, které se aktivují vazbou na receptor. Jejich přítomnost byla dokázána i u nenarozeného lidského jedince. Nicméně u fetu se liší nejen v úrovni exprese a délce působení ve tkáni, ale také biologickou aktivitou.

Prvotní výsledky ukazují, že běžně je za vazivové zjizvení zodpovědný TGF-β1, zatímco u plodu, kde se jizva netvoří, byla naměřena zvýšená hladina TGF-β3. Ve skutečnosti půjde o složitější proces – je nepravděpodobné, že by pouhá změna poměru izoforem měla takové důsledky. Mechanismy, které mohou být základem patogeneze hypertrofických jizev, zahrnují nadměrné zanícení a angiogenezi, změněné hladiny metaloproteináz a růstových faktorů a opožděnou apoptózu fibrotických myofibroblastů. Na vině může být genetická změna proteinu p53 nebo působení tažné síly přes ránu.

Mezi slibné aspekty, které se objevily v souvislosti s výzkumem účinku proteinů TGF-β na hojení, patří další proteiny: faktor CTGF, proteoglykan dekorin a vazebný protein p311. Podle výzkumů se CTGF podílí na vzniku fibrózy. Vyšší koncentrace faktoru byla naměřena ve fibroblastech hypertrofických jizev, CTGF tedy může být potenciálním cílem v prevenci a terapii. Dekorin hraje roli při snižování hypertrofické proliferace fibroblastů a fibrilogenezi kolagenu. Ovlivňuje dokonce činnost růstových faktorů (např. CTGF). Funkce proteinu p311 zatím není příliš objasněna. Zjistilo se, že je více exprimován u fibrotických lézí (např. hypertrofických jizev).

Za vznikem abnormálního zjizvení může stát také exprese receptorů TGF-β, která je u hypertrofické jizvy trvalá, na rozdíl od běžného hojení, kdy se jejich exprese snižuje. Právě perzistence exprese receptoru může mít za následek vznik hypertrofické jizvy. Rovněž narušení expresního schématu izoforem TGF-β může mít stejný následek.

Závěr a shrnutí

Hypertrofické zjizvení je běžným produktem hojení ran, které vznikly v důsledku tepelného působení. Mechanismus formování jizvy zůstává nejasný, současné výzkumy vidí potenciál v růstovém faktoru TGF-β1. Přesto dosud neexistuje léčba, která by ulevila pacientům, pro něž je jejich poškození nepřijatelné.

(ave)

Zdroj: Penn J. W., Grobbelaar A. O., Rolfe K. J. The role of the TGF-β family in wound healing, burns and scarring: a review. Int J Burns Trauma 2012; 2 (1): 18–28.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 7x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Pooperační hojení ran

Hojení operační rány je třeba věnovat dostatečnou pozornost a předcházet rozvoji komplikací, které by mohly zhoršit výsledný funkční i estetický efekt. Cílem článku je upozornit na důležité aspekty pooperační péče o ránu.

Nocebo efekt – vliv strachu z bolesti na skutečnou bolest během převazu ran

Cílem studie kanadských autorů bylo určit u pacientů s chronickými ranami vliv strachu a očekávání bolesti na bolest skutečně pociťovanou.

Podtlaková terapie u chronických ran vzniklých v rámci syndromu diabetické nohy

Syndrom diabetické nohy (SDN) je častou komplikací diabetu mellitu a nejčastější příčinou hospitalizace u pacientů s diabetem. Doporučení pro léčbu SDN se s rozvojem poznání jeho etiologie neustále vyvíjejí, což postupně vede k menšímu počtu ran v rámci SDN a snížení počtu amputací.



Všechny novinky