#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Účinky medu na nehojící se rány

13. 6. 2010

Antimikrobiální účinky medu jsou pravděpodobně dány nejen vysokým obsahem cukru a malou vlhkostí, ale podílí se na nich i kyselina glukonová a peroxid vodíku. Jako topicky působící látka má med schopnost čistit ránu, působit jako bariéra proti infekci a zároveň odstraňovat nekrotické zbytky.

Antimikrobiální účinky medu jsou pravděpodobně dány nejen vysokým obsahem cukru a malou vlhkostí, ale podílí se na nich i kyselina glukonová a peroxid vodíku. Jako topicky působící látka má med schopnost čistit ránu, působit jako bariéra proti infekci a zároveň odstraňovat nekrotické zbytky.

Přesto, že med má protizánětlivé, antiglykemické, antioxidační a antimikrobiální vlastnosti, důkazy o jeho účinnosti poskytované dobře vedenými klinickými studiemi jsou omezené. Malé kontrolované studie naznačovaly, že med je prospěšný v léčbě ran po císařském řezu, nehojících se ran nereagujících na jinou léčbu, chronických, chirurgických a traumatických ran. Tyto studie shledaly, že med zlepšuje hojení, redukuje čas potřebný k hojení rány, snižuje otok, usnadňuje převazy a redukuje infekce.

Nedávná randomizovaná kontrolovaná studie potvrdila účinnost medu v léčbě hlubokých bércových vředů. V této studii obdrželo 108 pacientů s bércovými vředy léčbu buď hydrogelem, nebo medem. Medián zlepšení při terapii medem byl 2,5krát vyšší než při terapii hydrogelem. Léčba medem rovněž poskytla signifikantní zlepšení rychlosti hojení během doby 12 týdnů.

Topicky užívaný med může být rovněž prospěšný v léčbě diabetických vředů dolní končetiny. V současné době je vedena dvojitě zaslepená randomizovaná studie krytů na ránu obsahujících med v léčbě diabetických vředů dolní končetiny.

Důkazy o topickém použití medu pro jiné účely než hojení ran a popálenin jsou limitované. Pouze malá studie (zahrnující 30 pacientů) dokládá použití medu na seborrhoickou dermatitidu a výskyt lupů. Malé studie (zahrnující 20–30 pacientů) zkoumaly užití medu na Fournierovu gangrénu, kde prokázaly určitý benefit. Pilotní studie také naznačuje, že užití medu k dentálním účelům může působit na výskyt zubního plaku a zánětu dásní.

Na rozdíl od omezených důkazů vhodnosti a výhodnosti použití medu v hojení ran jsou studie podporující metody vlhkého hojení s pomocí hydrogelů a hydrokoloidních preparátů velmi četné. V porovnání s medem mají tyto přípravky kontrolované medicinální složení, a tudíž je možné je používat v souladu se schválením subjekty kontrolujícími registraci léčiv. V neposlední řadě je jejich použití v indikovaných případech hrazeno pojišťovnou. Teprve budoucí studie porovnávající na velkém počtu případů ve shodných indikacích použití medu a hydrokoloidů mohou přinést relevantní odpověď na témata nastolená v popisované práci.

(skl)

Zdroj: Désirée Lie: Honey of a Remedy for Nonhealing Wounds. Publikováno online na Medscape dne 30. 4. 2009. Dostupné na http://www.medscape.com/viewarticle/702071



Štítky
Dětská chirurgie Chirurgie všeobecná Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#