Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 30.10.2009

Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách

Mikroflóra chronických ran zahrnuje mnoho různých bakteriálních druhů. Například v bércovém vředu bývá zjištěn S. aureus (v 93,5 % všech vředů), Enterococcus faecalis (71,7 %), P. aeruginosa (52,2 %), koagulázanegativní stafylokoky (45,7 %), Proteus (41,3 %) a anaerobní bakterie (39,1 %).

S. aureus je izolován z většiny chronických ran a za určitých okolností může vytvářet množství povrchových proteinů a faktorů virulence, které mu umožňují pevně adherovat k poškozené tkáni a zároveň snižují funkci neutrofilů a imunitní odpověď hostitele. Mnoho studií potvrdilo také častou přítomnost P. aeruginosa, která se podílí speciálně na vzniku biofilmových infekcí.

V časopise Journal of clinical microbiology byla nedávno publikována studie, jejíž autoři se zaměřili na přítomnost a rozmístění bakterií Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus v chronických ranách. Došli k závěru, že distribuce těchto patogenů v ráně není náhodná a vinou nesprávného odběru ke kultivaci může být jejich výskyt v ráně podceněn.

Metoda

Bioptické vzorky z chronických ran byly získány od pacientů s bércovým vředem. V těchto ranách byly shluky bakterií detekovány a následně lokalizovány pomocí fluorescenční hybridizace in situ a laserové skenovací konfokální mikroskopie. Výsledkem byly snímky různých oblastí ran z pěti vředů obsahujících P. aeruginosa a z pěti vředů obsahujících S. aureus. Použitá metoda umožnila také určit vzdálenost bakteriálních shluků od povrchu rány.

Výsledky

Vzdálenost shluků P. aeruginosa od povrchu rány byla signifikantně vyšší než vzdálenost shluků S. aureus, což naznačuje, že distribuce bakterií v chronické ráně není náhodná a rovnoměrně rozdělená. Autoři studie v této souvislosti upozorňují, že výsledky kultivací stěrů z rány mají sklon podhodnocovat výskyt P. aeruginosa. Zároveň diskutují hypotézu, zda P. aeruginosa lokalizovaná v hlubších oblastech chronické rány může mít významný vliv na udržení rány v zánětlivém stadiu.

(vek)

Zdroj: Fazli M. et al: Non-Random Distribution of Pseudomonas aeruginosa and Staphylococcus aureus in Chronic Wounds. Journal of clinical microbiology, October 2009 (epub ahead of print).

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Klinické studie neprokázaly vyšší účinnost obvazů s obsahem stříbra nebo medu při hojení bércových vředů

Antimikrobiální obvazy s obsahem stříbra a také obvazy impregnované včelím medem se někdy stávají alternativou k běžným obvazům používaným k ošetřování bércových vředů. Přesto je k dispozici jen velmi málo informací, o které bychom se mohli opřít při posuzování účinnosti.

Patogeneze vzniku keloidní jizvy

S nadměrně zbujelou – keloidní – jizvou se někdy setkáváme po chirurgických zákrocích, rovněž však vzniká jako následek zákroku estetického (tetování, piercing) nebo prostého škrábnutí či bodnutí hmyzem.

Rána vizitkou (nejen) chirurga

Způsob a vzhled obnovení integrity kůže narušené při operačním výkonu je podle klasických medicínských pouček vizitkou každého chirurga. To, co je po výkonu nejvíce vidět, je jizva. Mnohdy heroický mnohahodinový výkon chirurga na operačním sále je posuzován podle vzhledu několikacentimetrové rány, která po něm zůstala. O tom, jakým způsobem se bude rána hojit a jak bude vypadat výsledná jizva, však rozhoduje celá řada faktorů.



Všechny novinky