Pacient s rizikem VHC v ordinaci praktického lékaře

Virová hepatitida typu C je závažné zánětlivě-nekrotické onemocnění jater. Největší hrozbou je riziko přechodu do chronického stadia s možným rozvojem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Choroba nebývá v akutní fázi rozpoznána a prvním objektivním příznakem může být až jaterní cirhóza.

Akutní VHC probíhá většinou asymptomaticky. U 15–25 % pacientů dochází ke spontánní clearance viru hepatitidy C (HCV), přechod do chronické formy nastává v 75–85 % případů. Jaterní cirhóza se u 10–20 % pacientů vyvine během 20 a více let a v 1–4 % případů dochází ke vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC), kdy třetina postižených umírá během prvního roku po stanovení diagnózy HCC. Mezi faktory asociované s progresí jaterního postižení patří vyšší věk (narůst po 45. roce), mužské pohlaví, koinfekce HIV nebo HBV, obezita a jaterní steatóza, diabetes mellitus 2. typu, poruchy imunity, kouření, konzumace alkoholu nebo vyšší stupeň jaterní fibrózy v iniciální jaterní biopsii. Závažným následkem chronické VHC je jaterní selhání s jedinou terapeutickou možností, kterou je transplantace jater.

Indikace k vyšetření anti-HCV

Praktický lékař by měl provést vyšetření protilátek vždy, když má podezření na předchozí, asymptomatickou infekci VHC. Mezi osoby s vysokou mírou rizika VHC patří:

• osoby s anamnézou injekční aplikace drog;
• pacienti, kteří dostali krevní transfuzi či krevní deriváty před rokem 1992;
• příjemci orgánových transplantátů před rokem 1992;
• hemofilici léčení před rokem 1987;
• HIV-pozitivní pacienti;
• nemocní s anamnézou hemodialýzy;
• osoby s elevací aminotransferáz;
• děti narozené HCV-pozitivním matkám (testovat po 18. měsíci věku);
• sexuální partneři HCV-pozitivního pacienta;
• zdravotníci a osoby, jež se poranily injekční jehlou.

U všech osob s pozitivními anti-HCV protilátkami je nutné indikovat PCR vyšetření k detekci HCV RNA. V případě pozitivity je třeba odeslat pacienta ke specialistovi.

Podceňovaný problém

Celosvětová prevalence VHC se odhaduje na cca 3 %. Jen v Evropě žije s tímto typem hepatitidy 9 milionů lidí. V České republice se prevalence VHC považuje za nízkou, avšak poslední data jsou z roku 2001 (0,2 %). Výsledky studie, která byla nedávno provedena Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, ukazují, že mezi dospělými v ČR je více případů hepatitidy C, než kolik jich odborníci očekávali. Chronickou formou onemocnění trpí odhadem přes 80 tisíc Čechů. Mnoho z nich přitom o své chorobě neví. Na možnost chronické hepatitidy C je třeba myslet častěji, než tomu bylo doposud. Lze očekávat, že pandemie tohoto onemocnění bude kulminovat v roce 2018 s tím, jak bude přibývat osob v minulosti nakažených, u kterých se teprve po letech začínají objevovat následky nemoci.

(ask)

Zdroj: Chlíbek R. Virová hepatitida typu C v ordinaci praktického lékaře. Practicus 2014; 8: 14–15.