#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Hepatitida C může zůstat po mnoho let neodhalena

5. 4. 2016

Infekcí virem hepatitidy C trpí až 3 % světové populace. Je nejčastější příčinou jaterních onemocnění ve vyspělých zemích, tedy i v České republice.

Infekcí virem hepatitidy C trpí až 3 % světové populace. Je nejčastější příčinou jaterních onemocnění ve vyspělých zemích, tedy i v České republice.

Přenos a jeho prevence

Virus hepatitidy C je přenosný krevní cestou, což vystavuje zvýšenému riziku nákazy některé skupiny populace, především drogově závislé. Rizikovým chováním je promiskuita a nedodržení zásad asepse při provádění tetování, piercingu, při injekční aplikaci léčiv nebo pravidelné dialyzační terapii. S přenosem při transplantaci orgánů nebo transfuzi krevních derivátů bylo možné se setkat zejména v minulosti před rokem 1992, nyní jsou všichni dárci testováni.

Prevencí infekce je eliminace rizikového chování. Z hlediska HCV-pozitivních pacientů je třeba řádně si ošetřovat otevřené rány, aby nedošlo ke kontaktu jiné osoby s infikovanou krví, a vyhnout se sdílení nejen injekčních jehel, ale i potřeb osobní hygieny, např. žiletek či zubního kartáčku.

Průběh nemoci a komplikace

Z pacientů, kteří se infikují virem hepatitidy C, jich 55−85 % není schopno infekci účinně eliminovat. Ta pak přechází do chronicity. Poškození jater vyvolané chronickým zánětem různou rychlostí progreduje a u 5−20 % z nich vzniká během 25 let jaterní cirhóza. S ní jde ruku v ruce zvýšené riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu. Jaký bude průběh a komplikace infekce HCV u konkrétní osoby, samozřejmě závisí na řadě genetických i environmentálních faktorů a nedá se zcela předpovědět. Mezi některé z faktorů asociovaných s progresí jaterního onemocnění patří:

  • přenos infekce ve vyšším věku (riziko narůstá po 40.−45. roce věku),
  • vyšší konzumace alkoholu (≥ 50 g denně),
  • obezita a jaterní steatóza z jakéhokoliv jiného důvodu,
  • koinfekce HCV/HBV a HCV/HIV,
  • vyšší stupeň jaterního postižení než portální fibróza v iniciální jaterní biopsii.

Diagnostika a léčba v kostce

Kvůli pomalé progresi jaterního poškození a absenci klinických příznaků velká část infikovaných o své nemoci vůbec neví. Jejich odhalování závisí na dobré informovanosti lékařů primární péče, specialistů pečujících o rizikové skupiny a v neposlední řadě i na samotné veřejnosti. Základním testem při podezření na infekci je vyšetření anti-HCV protilátek, v další diagnostice mají své místo molekulárnědiagnostické metody (průkaz HCV RNA v krvi) i klinické vyšetření.

K léčbě se používají pegylovaný interferon alfa, ribavirin a řada látek ze skupiny přímo působících virostatik, v kombinacích. Při terapii se snažíme o dosažení tzv. setrvalé virologické odpovědi, to znamená opakovaně prokázané eliminace viru z periferní krve.

Podrobněji se hepatitidě C a její léčbě budeme věnovat v dalších článcích ze série zaměřené na tuto nemoc.

(luko)

Zdroj: Pracovní skupina pro virové hepatitidy České hepatologické společnosti ČLS JEP, Pracovní skupina pro virové hepatitidy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Standardní diagnostický a terapeutický postup u chronické infekce virem hepatitidy C (HCV). Srpen 2015.



Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Infekční lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#