#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Diagnostika virových hepatitid v kostce – zorientujte se (nejen) v sérologii

11. 11. 2016

Cílový orgán – játra – by se dal označit za to jediné, co má pět virů hepatitidy společného. Jejich diagnostika, a zejména ta sérologická, ovšem může představovat problém.

Příznaky hepatitid

Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření, doplněného případně i laboratorními výsledky, by praktický lékař měl být schopen vyslovit podezření na hepatitidu a tuto vyloučit či potvrdit, než pacienta případně odešle na specializované pracoviště. V našich podmínkách jsou nejčastější hepatitida A, B a C. Akutní infekce těmito viry se projevují následujícími symptomy:

  • nauzea, zvracení, anorexie;
  • bolest břicha;
  • výrazná únava;
  • žloutenka.

V anamnéze se vyplatí pátrat po dietních chybách či pobytu ve zhoršených hygienických podmínkách (hepatitida A), drogové závislosti, kontaktu s krví či nesterilním zdravotnickým materiálem (B i C) nebo náhodném nechráněném sexuálním styku (zejména C, ale i B).

Kromě akutního průběhu mohou hepatitidy typu B (u dospělých v 5 %) a C (v 85 %) rovněž perzistovat jako chronická infekce. Ta může probíhat mnoho let asymptomaticky, a pro její diagnostiku tak musíme přistoupit k laboratorním metodám.

Biochemické vyšetření

V jaterních testech nám na akutně probíhající hepatitidu ukazují:

  • velmi zvýšené transaminázy (ALT více než AST);
  • nekonjugovaná hyperbilirubinémie;
  • při fulminantním jaterním selhání prodloužený protrombinový čas a INR; jaterní encefalopatie.

Při chronické hepatitidě nalézáme:

  • zvýšené transaminázy (jejich perzistence > 6 měsíců po akutní hepatitidě ukazuje na přechod do chronicity);
  • změny v elektroforéze krevních bílkovin (pokles albuminu, vzestup gama-globulinu).

Sérologie – antigeny a protilátky

Vyšetření specifických protilátek a antigenů poslouží k potvrzení diagnózy. Sérologické vyšetření hepatitidy B a C by podle současných doporučení mělo být navíc součástí běžného laboratorního vyšetření jater. Je proto dobré orientovat se v jeho − ne vždy jednoduché − interpretaci.

  • Hepatitida A:
    • IgM anti-HAV = akutní hepatitida A;
    • IgG anti-HAV = hepatitida A prodělaná či pacient očkovaný proti hepatitidě A.
  • Hepatitida B:
    • HBsAg = průkaz akutní či chronické hepatitidy B;
    • anti-HBs = průkaz imunity, zejména po očkování (pokud jsou všechny ostatní protilátky negativní);
    • IgM anti-HBc = akutní hepatitida B či chronická v replikační fázi;
    • IgG anti-HBc = prodělaná či chronická hepatitida B;
    • HBeAg = při chronickém průběhu průkaz akutní replikace viru a větší nakažlivosti;
    • anti-HBe = při chronickém průběhu průkaz minimální replikace a nízké nakažlivosti.
  • Hepatitida C:
    • anti-HCV = průkaz hepatitidy C; třídy protilátek nelze odlišit, citlivým průkazem probíhajícího onemocnění tak je vyšetření HCV RNA nebo HCV core antigenu.
  • Hepatitida D:
    • anti-HDV = průkaz hepatitidy D.
  • Hepatitida E:
    • IgM anti-HEV = akutní hepatitida E;
    • IgG anti-HEV = hepatitida E prodělaná či pacient po očkování proti tomuto onemocnění.

(luko)

Zdroje:
1. Buggs A. M., Dronen S. C., eds. Viral hepatitis. Medscape: Drugs & Diseases 2014 Dec 16. Dostupné na: http://emedicine.medscape.com/article/775507-overview
2. Havlík J. Infekční nemoci (2., rozšířené vyd.). Galén, Praha, 2002.



Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Infekční lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#