Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hemofilie: Novinky
Odborné společnosti
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
Klasifikace hemofilie
Další...
 

Inhibitor komplikuje léčbu hemofilie A, jeho tvorbě lze ale zabránit

Specializace: hematologie
Téma: Hemofilie

Vydáno: 24.7.2015

Inhibitor komplikuje léčbu hemofilie A, jeho tvorbě lze ale zabránit

Hemofilie A představuje onemocnění, jehož prognóza se rapidně zlepšila se vstupem koncentrátu faktoru VIII (FVIII) na trh. Jeho použití je bohužel u řady nemocných zatíženo vznikem inhibitoru, tedy aloprotilátek proti podávané látce. Molekulárním i klinickým prediktorům rizika rozvoje inhibitoru a metodám jeho prevence u lehké hemofilie A (HA, hladina faktoru VIII 5–40 U/dl) se věnovalo review uveřejněné loni v časopise Blood. Celoživotní riziko vzniku inhibitoru je podle něj vyšší, než se původně soudilo. Prevalence výskytu inhibitoru u nemocných s lehkou HA byla podle studie INSIGHT po 50 ED (exposure days) 6,7 %, po 100 ED už dokonce 13,3 %.

Lehká HA může být způsobena více než 150 různými mutacemi, z nichž některé jsou asociovány právě se zvýšeným rizikem vzniku inhibitoru. Ukázalo se, že pacienti, které postihují nejvýznamnější tři z těchto mutací (Arg593Cys, Tyr2105Cys, Arg2150His), mají už po 20 ED prevalenci přítomnosti inhibitoru 9,1 %. Genetické testování v čase diagnózy tak může napomoci v identifikaci nemocných s vysokým rizikem pro vznik inhibitoru a v následných změnách v jejich managementu.

Riziko vzniku inhibitoru může být, a to nejen u těchto pacientů, sníženo podáváním desmopresinu. Látka snižuje expozici koncentrátům FVIII, její účinnost je však zatížena významnou interindividuální variabilitou. Tento fakt dosud omezoval užití desmopresinu v klinické praxi, nově však byly popsány prediktory míry biologické odpovědi. Umožnila se tak zásadní klinická aplikace – selekce kandidátů, kteří budou z přidání desmopresinu do léčebného algoritmu profitovat. Odpověď na desmopresin bývá nízká u dětí a s přibývajícím věkem stoupá. Také v tomto případě hrají roli některé konkrétní mutace. Velkou odpověď lze pozorovat u výše zmíněných rizikových mutací, obecně malou odpověď pak vykazují nemocní s promotorovými, splicingovými a intronovými mutacemi. Odpověď na desmopresin je možné individuálně měřit pomocí infuzního testu, 1–4 hodiny po infuzi je měřena hladina FVIII, zjišťován je pak vzorec odpovědi a rychlost clearance. Vzhledem k tomu, že riziko vzniku inhibitoru zvyšuje také použití agresivní terapie při významném krvácení nebo operačním výkonu, mělo by být v takovém případě její podávání rovněž doplněno desmopresinem.

Již vzniklý inhibitor může spontánně vymizet, je však nutné přerušit terapii koncentráty FVIII. Většina nemocných je ale při tomto postupu ohrožena krvácivými komplikacemi. Řešení spočívá v dočasném podávání látek, které obchází FVIII v koagulační kaskádě (rekombinantní FVIIa, aktivovaný protrombinový komplex).

(ond)

Zdroj: Castaman G., Fijnvandraat K. Molecular and clinical predictors of inhibitor risk and its prevention and treatment in mild hemophilia A. Blood 2014 Oct 9; 124 (15): 2333–2336. doi: 10.1182/blood-2014-02-546127

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 10x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

ADVATE v rutinní klinické praxi – výsledky globálního programu PASS

Globální program PASS (Post-Authorization Safety Study) hodnotí bezpečnost a účinnost podávání rekombinantního faktoru VIII – rAHF-PFM (ADVATE) – u pacientů s hemofilií A v rutinních klinických podmínkách.

Inhibitory a hemofilie – kde jsme dnes?

V léčbě pacientů s hemofilií A a B se v průběhu posledních 2 dekád dosáhlo velmi významných pokroků. Nicméně i přes všechny tyto pokroky zůstává stále velkým problémem tvorba protilátek, tzv. inhibitorů, které působí proti podanému srážlivému faktoru.

Hemofilie B a genová terapie

Hemofilie B je X-vázané krvácivé onemocnění, jehož podstatou je deficit koagulačního faktoru IX. Gen pro faktor IX byl klonován již v roce 1982 a právě HB se stala jedním z onemocnění, u nichž se doufá v úspěšné zařazení genetické léčby do terapeutického schématu. Vědecké důvody pro léčbu hemofilie genovým transferem jsou dobře popsány.



Všechny novinky