#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Role nutrice v prevenci kognitivních poruch ve vyšším věku


The role of nutrition in prevention of cognitive decline in the old age.

The article reviews current views on the effect of nutrition on maintaining cognitive functions in old age. It focuses mainly on nutritional strategies based on clinical studies which support the effectiveness of selected nutrients supplementation and diets on prevention of cognitive decline in cognitively intact general older population, in patients with dementia and Alzheimer´s disease and in patients with Mild Cognitive Impairment.

KEYWORDS:
ageing – cognitive impairment – dementia – nutrition – prevention


Autoři: E. Topinková;  T. Richter
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2016, 5, č. 1: 34-38
Kategorie: Přehledové články

Souhrn

Práce podává přehled současných názorů na úlohu nutrice v udržení kognitivních funkcí ve vyšším věku. Soustřeďuje se především na nutriční strategie, které na základě klinických studií potvrzují účinnost suplementace vybraných nutrientů a diet na prevenci kognitivního poklesu u běžné starší populace bez kognitivní poruchy, u pacientů s demencí a Alzheimerovou chorobou a u nemocných s mírnou kognitivní poruchou.

KLÍČOVÁ SLOVA:
stárnutí – kognitivní porucha – demence výživa – prevence

ÚVOD

V důsledku demografického stárnutí populace roste počet obyvatel vyššího věku. Velká část seniorské populace je postižena kognitivními změnami různého stupně a významnosti – od benigních věkově podmíněných poruch paměti, přes mírnou kognitivní poruchu až po plně rozvinutou demenci. Odhaduje se, že vývoj např. Alzheimerovy demence k plně rozvinutým klinickým projevům trvá několik desetiletí. I když v současnosti pro toto onemocnění neexistuje kauzální léčba, mnohé studie prokazují, že vhodným životním stylem, zahrnujícím dostatečnou fyzickou aktivitu a dietní opatření, je možné ovlivnit některé rizikové faktory demence například hypertenzi, diabetes a obezitu(1). Role výživy a dietních modifikací je zdůrazňována zejména v posledních letech v souvislosti s novými odbornými daty o možném příznivém účinku výživy v prevenci vzniku i zpomalení progrese Alzheimerovy choroby a dalších demencí, ale i vlivu nutričního stavu na kognitivní funkce u dosud kognitivně intaktní populace(2). V současnosti v USA užívá nejméně 15 milionů lidí některý z nutričních doplňků ve víře v udržení dobré mozkové funkce a prevenci demence, současná čísla v Evropě ani v ČR nejsou známa. „Kognitivní výživové doplňky“ jsou však stále častěji součástí marketingu zaměřeného na seniorskou populaci. V dalším textu se pokusíme shrnout současné názory a vědecké důkazy na roli diet a výživy obecně včetně vlivu vybraných makro- a mikronutrientů na prevenci kognitivního poklesu spojeného se stárnutím, ale i u patologických stavů – u mírné kognitivní poruchy a demence.

Nutriční aspekty Alzheimerovy choroby

Otázkám výživy u pacientů s demencí a Alzheimerovou demencí je věnována značná pozornost jak výzkumná, tak z pohledu klinické praxe a ošetřovatelské péče. Zatímco v časných fázích demence se setkáváme se specifickými nutričními deficity a u většiny pacientů neprokazujeme významnou proteinokalorickou malnutrici, u pokračující demence jsou klinické projevy malnutrice časté(3). Již Alois Alzheimer popsal u své pacientky výrazný úbytek hmotnosti, která je v současnosti považována za jeden z typických klinických symptomů pokročilé choroby. Podle zahraničních studií trpí klinicky významnou malnutricí 15–45 % dementních osob žijících ve vlastní domácnosti(3, 4). Další část nemocných je ve skupině zvýšeného rizika malnutrice při hodnocení testem Mini-Nutritional Assessment (MNA)(4).Tato skutečnost je významná i z praktického hlediska, protože pacienti s demencí a současnou malnutricí mají rychlejší progresi demence, hůře reagují na léčbu kognitivy, bývají více přijímáni do ústavní péče a mají zvýšenou úmrtnost(5). Proto udržení dobrého výživového stavu je nedílnou součástí léčby demence. V ČR se této problematice věnovala Navrátilová a spolupracovníci(6).

Z výsledků mnoha studií však vyplynulo, že k poruchám výživy dochází u Alzheimerovy choroby již v časných sta-diích. Jedná se o řadu nutrientů: jednotlivé studie opakovaně prokazují zejména nižší sérové hladiny vitaminů B, C a E, cholinu a omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem v porovnání s kontrolní skupinou bez syndromu demence. Recentní metaanalýza potvrdila tyto nálezy pro folát, vitamin B12, C a E, dále i nižší hladiny selenu, kyseliny eikosapentaenové (EPA), kyseliny dokosahexaenové (DHA) a uridinu(7). Nízké hladiny těchto nutrientů jsou nezávislé na výše popsané proteino-energetické malnutrici a obvykle jí předcházejí. Zajímavé je, že nízké hladiny těchto mikronutrientů jsou prokazatelné nejen v séru, ale i v mozkomíšním moku a vzorcích mozkové tkáně post mortem(8). Pro nižší hladiny mikronutrientů je několik vysvětlení. Dementní pacienti nejsou schopni dostatečně pestrého výběru a může docházet k selektivní malnutrici jednotlivých nutrientů. Byla také prokázána snížená endogenní biosyntéza DHA v játrech a hypoteticky může jít i o zvýšenou spotřebu nutrientů mozkem postiženým neurodegenerací.

Nutriční intervence u demence a kognitivních poruch

Prvním předpokladem pro cílenou intervenci je screening nutričního rizika (rizika malnutrice), doplněný v případě patologie podrobnějším zhodnocením nutričního stavu, a to plošně u všech pacientů s (mírnou) kognitivní poruchou a demencí. Pro hodnocení rizika malnutrice je možné použít standardizované nástroje zahrnující antropometrická, biochemická a klinická kritéria, například Mini-Nutritional Assessment (MNA, MNA – krátká verze), Malnutrition Universal Screening Tool (MUST), Skóre nutričního rizika (Nutrition Risk Score – NRS) a další. MNA je nástrojem pro screening rizika i pro hodnocení stavu výživy. Žádný z těchto nástrojů nebyl vyvinut speciálně pro dementní pacienty. Zatím pro výzkumné účely je navrhováno biochemické vyšetření specifických mikronutrientů v séru nebo klinické vyšetření svalové síly, bioimpedance a DEXA k odhalení přítomné sarkopenie.

Středomořská dieta

Středomořská dieta je charakteristická vysokým příjmem ovoce, zeleniny, těstovin, ryb a olivového oleje a mírným příjmem alkoholu (vína) konzumovaného s jídlem. Naopak omezena je konzumace mléčných výrobků a masa. Navíc je používána řada koření (rozmarýn, oregano, tymián), cibule a česnek. Již více než čtvrt století je znám protektivní účinek středomořské stravy na redukci kardiovaskulárních onemocnění(9), v posledních 10 letech se objevila řada prospektivních studií potvrzujících její efekt i na snížení rizika rozvoje demence, Alzheimerovy nemoci a mírné kognitivní poruchy, ale i protektivní efekt středomořské stravy na kognitivní pokles ve stáří(10–12), včetně dvou velkých meta-analýz(13, 14). Přesto jsou některé studie, které pozitivní efekt neprokazují. Kognitivně-protektivní efekt středomořské stravy se vysvětluje několika mechanismy – jednak obecně protizánětlivým účinkem vyššího příjmu omega-3 polynenasycených mastných kyselin (ω-3 PUFA), účinkem antioxidantů, zvláště polyfenolů a vitaminů C a E na redukci oxidačního stresu, a redukcí plazmatického homocysteinu vyšším obsahem folátu a vitaminu B6 ve stravě s příznivým účinkem na metabolismus a rozvoj diabetu. V roce 2013 byly zveřejněny výsledky španělské randomizované kontrolované studie PREDIMED-NAVARRA, která potvrdila příznivý vliv středomořské diety obohacené panenským olivovým olejem a ořechy na kognitivní funkce (vyšší hodnoty MMSE po 6,5 roku trvání studie) v porovnání s kontrolní skupinou na dietě se sníženým obsahem tuku(15). V loňském roce otiskl prestižní časopis Lancet výsledky velké studie FINGER(16), která potvrdila efekt komplexní (muli-domain) intervence u rizikových seniorů sestávající z fyzické aktivity, kontroly vaskulárních rizikových faktorů a nutričního poradenství v porovnání s obecným doporučením zdravého životního stylu. Po dvou letech dosáhla intervenovaná skupina významného zlepšení globálních kognitivních funkcí. V neurokognitivní baterii se zlepšily exekutivní funkce a rychlost zpracování informace.

Kofein

Přes prokázaný a známý účinek kofeinu na stimulaci CNS nejsou v současnosti jednoznačné údaje o příznivém účinku kofeinu na kognitivní funkce ani na modifikaci rizika rozvoje demence.

Alkohol

Úloha alkoholu a kognitivních funkcí není jednoznačná. Některé studie prokazují lepší kognitivní výkonnost a snížené riziko demence u seniorů s mírnou konzumací alkoholu, nepřesahující jeden alkoholický nápoj o obsahu méně než 15 g alkoholu denně, i u seniorů, kteří konzumovali tato množství ve středním věku(17, 18). Pozitivní efekt alkoholu na kognitivní funkce byl při longitudinálním sledování prokázán pouze u červeného vína, což může svědčit spíše pro účinky nealkoholických substancí ve víně (např. flavonoidů) než pro samotný efekt etylalkoholu. Efekt alkoholu může být také modifikován pohlavím, přítomností genotypu APO-e4 nebo geneticky podmíněnou odlišností metabolizovat alkohol(19). Protektivní efekt alkoholu na kognitivní funkce může souviset se sníženým vaskulárním rizikem (snížení rizika CMP, diabetu a kardiovaskulárních událostí). Naproti tomu požívání větších množství alkoholu (nad 36 g alkoholu denně) již je spojeno s urychlením kognitivního poklesu.

Vitaminy

Vitamin C. Přes známé antioxidační působení vitaminu Cjsou výsledky studií sledujících vztah mezi kognitivními funkcemi a jeho příjmem v dietě nebo jeho suplementací spíše negativní – tedy není prokázán příznivý vliv na kognitivní funkce u zdravých seniorů ani u nemocných s demencí(20). Naproti tomu studie sledující plazmatické koncentrace vitaminu C vyznívají pozitivně. V současnosti tedy není možný jednoznačný závěr a podávání vitaminu C k prevenci kognitivního poklesu není indikované. Doporučuje se však zaměřit výzkum na ověření efektu vitaminu C na kognici s ohledem na jeho plazmatické hladiny a také hladiny v mozkomíšním moku.Vitamin E. Studie s vitaminem E u pacientů s kognitivní poruchou vycházejí z mechanismu účinku vitaminů skupiny E (celkem 8 odlišných molekul) jako antioxidantu, ale i z jeho regulačních funkcí na úrovni genové exprese a jako redox senzoru. Ani u vitaminu E nejsou výsledky klinických studií jednoznačné, ale může to být způsobeno tím, že v suplementaci je podávána molekula alfa-tokoferolu, jehož antioxidační účinky jsou nižší ve srovnání s gama-tokoferolem(21). Nová studie TEAM-AD VA, publikovaná v roce 2014 v časopise JAMA, prokázala zpomalení kognitivního poklesu u pacientů s mírnou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou při suplementaci alfa-tokoferolem(22).Vitaminy skupiny B. Je známo, že vitaminy B6, B9 a B12 mají protektivní efekt na kognitivní funkce. Folát (vitamin B9)a vitamin B12 se účastní proteosyntézy a metabolismu DNA. Více je známa jejich role v remetylaci homocysteinu na methionin. Deficit folátu a vitaminu B12 zvyšuje hladinu homocysteinu, což může přispívat k akumulaci beta-amyloidu a tau-proteinu a k neurodegeneraci. Homocystein stimuluje apoptózu a neurotoxicitu, dochází i k aktivaci destiček, jejímž důsledkem mohou být mikrovaskulární léze v bílé hmotě i větší ischemické ikty. Hyperhomocysteinemie je spojena s nižší neurokognitivní výkonností a v jedné studii představovala i rizikový faktor pro rozvoj demence a mírné kognitivní poruchy(23).Několik intervenčních studií sledujících efekt suplementace vitaminy skupiny B nebo izolovaně vitaminem B6 či B12 nepřineslo jednoznačné výsledky. Přes dosažený pokles homocysteinu došlo pouze v některých případech ke zlepšení globálního kognitivního výkonu, především pozornosti a exekutivních funkcí, zatímco jiné studie tuto příčinnou souvislost nepotvrdily(24,25).

Vitamin D. Přes známý pleiotropní efekty vitaminu D nejsou jednoznačné vědecké důkazy podpořené klinickými studiemi, že suplementace vitaminem D zlepšuje kognitivní výkon nebo snižuje incidenci demence. To se týkalo jak pacientů s normální, tak se sníženou hladinou vitaminu D(26). Pokud však u seniorů prokážeme deficit vitaminu D, doporučuje se suplementovat k dosažení normálních hodnot vitaminu D s ohledem na známé negativní dopady snížených hladin na kost, srdeční onemocnění a diabetes(27).

Flavonoidy

Flavonoidy jsou polyfenolové látky běžně nacházené v ovoci, zelenině, kakau, čaji a víně. Jsou heterogenní chemickou skupinou. V souvislosti s kognitivními funkcemi byl nejvíce studován přínos Ginkgo biloba (Gb). Standardizovaný Gb extrakt zahrnuje více složek – flavonoly quercetin a kaempferol a terpenoid laktony, které jsou pravděpodobně odpovědné za jejich neuroprotektivní efekt. I když studie s Gb z 90. let naznačily zlepšení kognitivního stavu v doméně paměti a pozornosti, dvě velké francouzské studie GEM a GuidAge z posledních let nepotvrdily tento příznivý efekt na kognitivní funkce ani u kognitivně intaktních seniorů, ani u osob s MCI(28, 29) v souladu s rozsáhlou metaanalýzou 36 studií z roku 2009(30).

Karotenoidy

Karotenoidy (lykopen, lutein, zeaxanthin, β-kryptoxantin, alfa-, beta-karoteny) jsou přirozené pigmenty obsažené zejména v zelenině a ovoci, astaxantin je obsažen v mořských plodech. Z uvedených karotenoidů byla pouze nízká hladina lykopenu spojena s horším kognitivním výkonem v MMSE a v testu kreslení hodin(31). V jedné studii suplementace karotenoidem astaxantinem, fosfatidylserinem a vitaminem Ezlepšila paměťové funkce u pacientů s MCI(32).

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny jsou stavebním kamenem neuronálních membrán, navíc jsou i modulátory transmembránového transportu, buněčného signálu a zánětu. DHA a EPA jsou získávány především z ryb a rybích produktů, mohou však vznikat i metabolismem rostlinné alfa-linolenové kyseliny. Observační studie nekonzistentně potvrzují protektivní efekt konzumace ryb spojený s vyššími sérovými hladinami omega-3 mastných kyselin na kvalitu kognitivních funkcí a nižší výskyt Alzheimerovy choroby(33). Nejvíce klinických studií proběhlo se suplementací DHA nebo EPA s otázkou, zda u zdravých seniorů vede podávání k udržení kognitivních funkcí a u pacientů s demencí zpomaluje progresi kognitivního deficitu. Ve studii MEMO a studii OPAL suplementace DHA a EPA u zdravých osob neměla vliv na kognitivní pokles ani po dvouletém podávání. Neprokázal se vliv suplementace ani na zpomalení progrese kognitivního poklesu u nemocných s Alzheimerovou chorobou(34). Pozitivní efekt byl však popsán u nemocných s MCI, kde suplementace omega-3 mastnými kyselinami snížila přechod z MCI do demence(35).

Komplexní nutriční intervence

Z předchozího textu jednoznačně vyplývá, že screening nutričního rizika by měl být součástí obecných preventivních opatření, v oblasti kognitivního zdraví pak s cílem udržet dobrou mentální výkonnost. Vyvážená dieta, popřípadě dieta charakteru středomořské stravy a s přirozenými zdroji omega-3 mastných kyselin, karotenoidů a flavonoidů je doporučována pro seniorskou populaci bez kognitivních poruch a bez nutričních rizik pro prevenci kognitivního poklesu. Samotná suplementace omega-3 mastnými kyselinami se nedoporučuje, za dostatečné se považuje konzumace ryb 2x týdně, z toho jedenkrát by se mělo jednat o „olejovité“ ryby (losos, makrela, herink). Až na výjimky se u starších osob nedoporučují žádné omezující diety, které podle některých studií přispívají k malnutrici. Také přísné dodržování „středomořské diety“ může však být pro seniory rizikové z důvodu nízkého obsahu mléčných produktů (tj. nedostatečný příjem kalcia) a také sníženým obsahem masa (nedostatečný příjem živočišných proteinů, některých esenciálních aminokyselin a vitaminu B12).Přestože epidemiologické a observační studie naznačily souvislosti mezi vybranými nutrienty a kognicí, prospektivní kohortové a randomizované kontrolované studie nepodporují selektivní suplementaci žádným z výše uvedených nutrientů pro preventivní účely(36). U starších osob se známkami mírné kognitivní poruchy (i s ohledem na dlouhý průběh Alzheimerovy nemoci a dalších demencí), která je v současnosti chápána jako přechodný stav v kontinuu kognitivních funkcí mezi normou a demencí, je největší možný potenciál pro efekt nutriční intervence. V současnosti převládá názor, že nutriční poradenství a nutriční intervence cílené na skupinu osob s MCI by mohly stabilizovat mírně narušené kognitivní funkce, popřípadě zabránit přechodu do demence. Můžeme předpokládat, že u MCI mohou být přítomny jednotlivé nutriční deficity, které nejsou při běžném klinickém vyšetření hodnoceny (s výjimkou vitaminu B12, event. vitaminu D) a mohou nepříznivě ovlivňovat celkový metabolismus nebo vytvářet suboptimální metabolické prostředí v mozku pro neuronální funkce. Proto se doporučuje u nemocných s MCI a mírnou demencí periodicky hodnotit stav výživy, pacienty pravidelně vážit a zapojit i pečující členy rodiny, kteří v případě nutričního rizika mohou pomoci při výběru a nákupu potravin, popřípadě při přípravě jídla. V případě klinicky prokázané malnutrice, ať již izolovaných nutrientů, nebo proteinokalorické malnutrice, je třeba korigovat přítomný deficit. Přednost dáváme kvalitní dietě doplněné o potraviny s vysokým obsahem chybějícího nutrientu. Pokud takový přístup není možný, přistupujeme k doplnění ve formě léčebné výživy nebo léčivého přípravku (např. vitaminy).

Novým přístupem v prevenci kognitivního poklesu u zdravých i kognitivně postižených seniorů je suplementace mikro- a makronutrienty, které vzhledem k povaze onemocnění by mohly mít preventivní nebo léčebný efekt. Obecně jsou tyto nutrienty označovány jako „nutraceutika“ a zahrnují širší škálu složek potravy(37). Jsou označovány také jako dietní potraviny pro léčebné účely.

Výsledky studií s izolovanou suplementací jednotlivých mikronutrientů přinesly spíše zklamání, neboť až na výjimky nevedly k udržení/zlepšení kognitivních funkcí. Proto se v posledních letech v klinických studiích ověřuje efekt vícesložkových nutričních intervencí a současná suplementace více nutrienty (označovaný v odborné literatuře jako „multi-nutrient approach“), popřípadě ještě doplněná fyzickou aktivitou a kognitivním tréninkem (tzv. multi-domain intervence)(36). Do této skupiny patří i již zmiňovaná studie FINGER(16), kde nutriční intervence byla doplněna fyzickou aktivitou a léčebným ovlivněním vaskulárních rizikových faktorů s příznivým efektem na kognitivní funkce u rizikových seniorů.

U pacientů s MCI a lehkou demencí byl prokázán pozitivní efekt léčebné výživy ve formě orální nutriční suplementace obohacené o specifickou kombinaci nutrientů s obsahem uridinu, DHA, vitaminů skupiny B a antioxidantů podporujících synaptogenezi a funkce neuronu (Suvenaid koncept, Nutricia). Studie prokázaly zlepšení některých neuropsychologických testů u mírné Azheimerovy demence a MCI při dobré snášenlivosti a compliance a mohly by tak představovat vhodnou alternativu/doplnění farmakologických léčebných postupů s kognitivy u počínající demence(38–40). V některých zemích je tento přípravek na trhu (pod názvem Fortasyn), v ČR však není dostupný. U subjektivních poruch paměti a MCI podporují klinické studie suplementaci omega-3 mastnými kyselinami (DHA a EPA).

Závěr

V souladu s recentně publikovanými pracemi se nedoporučuje izolovaná nutriční suplementace pro prevenci kognitivního poklesu a demence u zdravých (tj. kognitivně intaktních) starých osob. Bohužel není dostatek důkazů pro příznivý efekt jednotlivých nutrientů na zpomalení kognitivního poklesu u pacientů s demencí a MCI s výjimkou suplementace omega-3 polynenasycenými mastnými kyselinami u MCI. V současnosti nové klinické a kohortové studie naznačují možný přínos léčebné výživy u MCI a ověřují se i účinky multimodálních intervencí, jejichž součástí jsou i nutriční postupy.

Tab. 1. Evidence-based doporučení pro nutriční intervence pro prevenci kognitivního poklesu u kognitivně intaktní seniorské populace, u MCI a demence
Evidence-based doporučení pro nutriční intervence pro prevenci kognitivního poklesu u kognitivně intaktní seniorské populace, u MCI a demence

Autoři prohlašují, že v souvislosti s publikací článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny farmaceutickou firmou.

prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.,

MUDr. Tomáš Richter

Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze


prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

e-mail: Eva.Topinkova@vfn.cz


Od r. 2001 je přednostkou Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a od r. 1997 vedoucí Subkatedry geriatrie IPVZ. Od 80. let rozvíjí obory vnitřní lékařství, geriatrii a gerontologii na 1. LF UK jako klinik, pedagog a vědecký pracovník. Zavedla výuku geriatrie do magisterského studia lékařství a řady bakalářských studijních programů, iniciovala a je předsedkyní OR postgraduálního doktorandského studia gerontologie, předsedkyní specializační oborové rady 1. LF UK. Je místopředsedkyní ČGGS, past-prezidentkou klinické sekce IAGG-ER a Akademické rady EUGMS a dalších mezinárodních organizací (interRAI, UEMS, SIOG), expertem Evropské komise pro oblast „Aging and Disability“. Je řešitelkou a koordinátorkou řady mezinárodních výzkumných projektů oblasti epidemiologie, disability, klinických, sociálních a etických aspektů geriatrické péče. Dále je autorkou a spoluautorkou více než 20 monografií a vysokoškolských učebnic a více než 400 odborných a vědeckých publikací..


Zdroje

1. Middleton LE, Yaffe K. Promising strategies for the prevention of dementia. Arch Neurol 2009; 66(10):1210–1215.

2. Gustafson DR, Morris MC, Scarmeas N, et al. New Perspectives on Alzheimer’s Disease and Nutrition. Journal of Alzheimer’s Disease 2015; 46(4): 1111–1127.

3. Besser LM, Gill DP, Monsell SE, et al. Body mass index, weight change, and clinical progression in mild cognitive impairment and Alzheimer disease. Alzheimer Dis Assoc Disord 2014; 28(1):36–43.

4. Droogsma E, van Asselt DZB, Scholzel-Dorenbos CJM, et al. Nutritional status of community-dwelling elderly with newly diagnosed Alzheimer’s disease: prevalence of malnutrition and the relation of various factors to nutritional status. J Nutr Health Aging 2013; 17(7): 606–10.

5. Vellas B, Lauque S, Gillette-Guyonnet S, et al. Impact of nutritional status on the evolution of Alzheimer’s disease and on response to acetylcholinesterase inhibitor treatment. J Nutr Health Aging 2005; 9(2): 75–80.

6. Navrátilová M, Jarkovský J, Hamrová M, Leonard B. Alzheimer Disease: Malnutrition and Nutritional Support - comprative and intervention study. Vnitř lék 2007; 53(9): 53–54

7. Trushina E, Dutta T, Persson X-MT, et al. Identification of altered metabolic pathways in plasma and CSF in mild cognitive impairment and Alzheimer’s disease using metabolomics. PLoS One 2013; 8(5): e63644.

8. Lopes da Silva S, Vellas B, Elemenas S, et al. Plasma nutrient status of patients with Alzheimer’s disease: Systematic review and meta-analysis. Alzheimers Dement 2014;10(4): 485–502.

9. Sofi F, Abbate R, Gensini GF, Casini A. Accruing evidence on benefits of adherence to the Mediterranean diet on health: an updated systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr 2010; 92(5): 1189–1196.

10. Feart C, Peres K, Samieri C, et al., Adherence to a Mediterranean diet, cognitive decline, and risk of dementia. JAMA 2009; 302(6): 638–648.

11. Tangney CC, Kwasny MJ, Hong Li, et al. Adherence to a Mediterranean-type dietary pattern and cognitive decline in a community population. Am J Clin Nutr 2011; 93(3): 601–607.

12. Wengreen H, Munger RG, Cutler A, et al. Prospective study of Dietary Approaches to Stop Hypertension- and Mediterranean-style dietary patterns and age-related cognitive change: the Cache County Study on Memory, Health and Aging. Am J Clin Nutr 2013; 98(5): 1263–1271.

13. Psaltopoulou T, Sergentanis TN, Panagiotakos DB, et al., Mediterranean diet, stroke, cognitive impairment, and depression: A meta-analysis. Ann Neurol 2013;74(4): 580–591.

14. Singh, B et al.,Association of mediterranean diet with mild cognitive impairment and Alzheimer’s disease: a systematic review and meta-analysis. J Alzheimers Dis 2014; 39(2): 271–282.

15. Martinez-Lapiscina EH, Clavero P, Toledo E, et al., Mediterranean diet improves cognition: the PREDIMED-NAVARRA randomised trial. J Neurol Neurosurg Psychiatry, 2013; 84(12): 1318–1325.

16. Ngandu T, Lehtisalo J, Solomon A, et al. A 2 year multidomain intervention of diet, exercise, cognitive training, and vascular risk monitoring versus control to prevent cognitive decline in at-risk elderly people (FINGER): a randomised controlled trial. Lancet 2015; 385(9984): 2255–2263.

17. Lang I, Wallace RB, Huppert F, Melzer D. Moderate alcohol consumption in older adults is associated with better cognition and well-being than abstinence. Age Ageing 2007; 36(3): 256–261.

18. Stampfer MJ, Kang HJ, Chen J, et al., Effects of moderate alcohol consumption on cognitive function in women. N Engl J Med 2005; 352(3): 245–253.

19. Downer B, Zanjani F, Fardo DW. The relationship between midlife and late life alcohol consumption, APOE e4 and the decline in learning and memory among older adults. Alcohol Alcohol 2014; 49(1):17–22.

20. Harrison FE. A critical review of vitamin C for the prevention of age-related cognitive decline and Alzheimer’s disease. J Alzheimers Dis 2012; 29(4):711–726.

21. Joshi YB, Pratico D. Vitamin E in aging, dementia, and Alzheimer’s disease. Biofactors 2012; 38(2): 90–97.

22. Dysken MW Sano M, Asthana, S et al. Effect of vitamin E and memantine on functional decline in Alzheimer disease: the TEAM-AD VA cooperative randomized trial. JAMA 2014; 311(1):33–44.

23. Morris MS, Selhub J, Jacques PF. Vitamin B-12 and folate status in relation to decline in scores on the mini-mental state examination in the Framingham heart study. J Am Geriatr Soc 2012; 60(8):1457–1464.

24. Malouf R., Grimley Evans J. The effect of vitamin B6 on cognition. Cochrane Database Syst Rev 2003;(4): p. CD004393.

25. Aisen PS, Schneider LS, Sano M, et al. High-dose B vitamin supplementation and cognitive decline in Alzheimer disease: a randomized controlled trial. JAMA 2008; 300(15): 1774–1783

26. Anastasiou CA, Yannakoulia M, Scarmeas N. Vitamin D and cognition: an update of the current evidence. J Alzheimers Dis 2014; 42 Suppl 3: S71–80.

27. Annweiler C, Dursun E, Feron F, et al. ‘Vitamin D and cognition in older adults’: updated international recommendations. J Intern Med 2015; 277(1): 45–57.

28. Snitz BE,O´Meara ES, Carlson MC, et al. Ginkgo biloba for preventing cognitive decline in older adults: a randomized trial. JAMA 2009; 302(24): 2663–2670.

29. Vellas B, Coley N, Ousset PJ, et al. Long-term use of standardised Ginkgo biloba extract for the prevention of Alzheimer’s disease (GuidAge): a randomised placebo-controlled trial. Lancet Neurol 2012; 11(10): 851–859.

30. Birks J, Grimley Evans J. Ginkgo biloba for cognitive impairment and dementia. Cochrane Database Syst Rev 2009; (1): p. CD003120.

31. Polidori MC, Pratico D, Mangialasche F, et al. High fruit and vegetable intake is positively correlated with antioxidant status and cognitive performance in healthy subjects. J Alzheimers Dis 2009; 17(4): 921–927.

32. Zanotta D, Puricelli S, Bonoldi G. Cognitive effects of a dietary supplement made from extract of Bacopa monnieri, astaxanthin, phosphatidylserine, and vitamin E in subjects with mild cognitive impairment: a noncomparative, exploratory clinical study. Neuropsychiatr Dis Treat 2014; 10: 225–230.

33. Cederholm T, Palmblad J. Are omega-3 fatty acids options for prevention and treatment of cognitive decline and dementia? Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2010; 13(2): 150–155.

34. Freund-Levi Y, Eriksdotter-Jönhagen M, Cederholm T, et al., Omega-3 fatty acid treatment in 174 patients with mild to moderate Alzheimer disease: OmegAD study: a randomized double-blind trial. Arch Neurol 2006; 63(10):1402–1408.

35. Sinn N, Milte CM, Street S, et al. Effects of n-3 fatty acids, EPA v. DHA, on depressive symptoms, quality of life, memory and executive function in older adults with mild cognitive impairment: a 6-month randomised controlled trial. Br J Nutr 2012; 107(11): 1682–1693.

36. Wandevoude M, Barber-Gateau P, Cederholm T, et al. Healthy brain ageing and cognition: nutritional factors. Eur Ger Med 2016, DOI: 10.1016/j.eurger.2015.12.005

37. Mecocci P, Tinarelli C, Schulz RJ, Polidori MC. Nutraceuticals in cognitive impairment and Alzheimer’s disease. Front Pharmacol 2014; 5: 147. doi: 10.3389/fphar.2014.00147

38. Scheltens P, Kamphuis PJ, Verhey FR, et al., Efficacy of a medical food in mild Alzheimer’s disease: A randomized, controlled trial. Alzheimers Dement, 2010. 6(1): 1-10 e1. doi: 10.1016/j.jalz.2009.10.003.

39. Scheltens P, Twisk JWR, Blesa R, et al. Efficacy of Souvenaid in mild Alzheimer’s disease: results from a randomized, controlled trial. J Alzheimers Dis 2012; 31(1): 225–236.

40. Olde Rikkert MGM, Verhey FR, Blesa R, et al. Tolerability and safety of souvenaid in patients with mild Alzheimer’s disease: results of multi-center, 24-week, open-label extension study. J Alz Dis 2014. DOI: 10.3233/JAD-141305

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 1

2016 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#