Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Gastrointestinální léčba: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Vliv podávání omeprazolu na účinnost chemoradioterapie a na recidivu nádorového onemocnění rekta

Specializace: gastroenterologie a hepatologie interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Gastrointestinální léčba

Vydáno: 16.11.2017

Vliv podávání omeprazolu na účinnost chemoradioterapie a na recidivu nádorového onemocnění rekta

Cílem letos publikované studie bylo zjistit, zda omeprazol (OME) užívaný jako adjuvantní léčivo může zlepšit účinnost chemoradioterapie (CRT) u maligních tumorů rekta a zda má vliv na recidivu tumoru. Sledovala se také délka přežití bez známek onemocnění (DFS) a celkového přežití (OS).

Úvod

Předoperační CRT následovaná radikálním chirurgickým výkonem je preferovanou terapií u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním rekta z důvodu redukce lokální recidivy a vysoké míry zachování svěrače. Nicméně relapsy onemocnění jsou stále kritickým faktorem, který ovlivňuje přežití pacienta. Výzkum faktorů, jež ovlivňují účinnost CRT a recidivu nádoru, je důležitý pro zlepšení managementu nádorového bujení.

Inhibitory protonové pumpy (PPI), jako jsou omeprazol a ​​esomeprazol, se používají ke zmírnění častých nežádoucích účinků chemoterapie, například nauzey a zvracení. PPI také inhibují aktivitu V-ATPáz, které se podílejí na chemorezistenci nádorových buněk, a navíc indukují apoptózu v mnoha nádorových buňkách a podporují jejich autofagii. PPI dále senzitizují chemorezistentní tumory k cytotoxické léčbě a zlepšují účinnost protinádorové imunoterapie založené na T buňkách.

Metodika studie

Retrospektivně byla shromážděna data z let 2008−2016 od 125 pacientů (15−78 let, průměrně 55,8 ± 12,01 roku) s maligním tumorem rekta (bez přítomnosti druhého nádoru nebo vzdálených metastáz), kteří absolvovali stejnou neoadjuvantní CRT, zahrnující trojrozměrnou konformní radioterapii současně se 2 cykly oxaliplatiny a kapecitabinu. OME byl aplikován buď intravenózně 1 hodinu před zahájením chemoterapie (v dávce 40 nebo 60 mg), nebo v dávce 20 mg 2× denně p. o. a v následujících dnech byl kontinuálně podáván, pokud si pacienti stěžovali na trávicí dyskomfort. Radikální chirurgický výkon byl proveden 4−6 týdnů po skončení CRT. Pacientům bylo doporučeno podstoupit 4−6 cyklů adjuvantní chemoterapie 4–6 týdnů po operaci. 

Cílem studie bylo zhodnocení účinnosti CRT, klasifikované jako „dobrá odpověď“ nebo „špatná odpověď“. Dobrou odpovědí byly případy, u kterých byla regrese tumoru (TRG) klasifikována na základě modifikované stupnice dle Dworaka jako TRG 3 či 4, špatnou odpovědí byly případy, u nichž byla regrese tumoru klasifikována jako TRG 0, 1 či 2. Dále byla hodnocena délka přežití bez známek onemocnění (DFS) a celkové přežití (OS). DFS byla definována jako interval od chirurgického zákroku až po potvrzenou recidivu nebo úmrtí a OS bylo definováno jako časový interval mezi operací a smrtí.

Výsledky

Pacienti, kteří užívali OME orálně v dávce 20 mg alespoň 1× denně po dobu 6 dnů a/nebo intravenózně v dávce 40 mg denně, byli zařazeni do jedné skupiny (vhodní uživatelé − eligible omeprazole users [EOU], n = 63), neboť redukce píku sekrece žaludeční kyseliny byla v těchto případech podobná. V ostatních případech byli zařazeni do druhé skupiny (nevhodní, non-EOU). Dobrá odpověď na CRT u skupiny EOU byla signifikantně zvýšena ve srovnání se skupinou non-EOU (50,8 vs. 30,6 %; p = 0,02).

Preferovaná mezní dávka OME s ohledem na recidivu nádoru byla hodnocena pomocí ROC analýzy. Jako optimální dávka, která bránila rekurenci s největší citlivostí a specificitou, byla stanovena dávka 200 mg. Pacienti byli pro další analýzy nově rozděleni podle celkové podané dávky OME do 2 skupin: „efektivní skupina“ (EOG − effective OME group; nemocní dostali OME ≥ 200 mg, n = 29) a „neefektivní skupina“ (non-EOG; nemocní dostali OME < 200 mg, n = 96).

Míra recidivy ve skupině EOG činila 10,3 %, což bylo signifikantně méně ve srovnání se 31,3 % ve skupině non-EOG (p = 0,025). Dobrá odezva na CRT byla vyšší mezi pacienty s EOG (55,2 vs. 36,5 %; p = 0,072). Byl zaznamenán signifikantní rozdíl v DFS mezi pacienty non-EOG a EOG (p = 0,032) a marginální rozdíl v OS (p = 0,092). Multivariační Coxova analýza prokázala, že OME (non-EOG a EOG) byl nezávislým a signifikantním faktorem ovlivňujícím DFS (poměr rizik [HR] 0,30; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,09−0,99; p = 0,048).

Závěr

Omeprazol aplikovaný jako adjuvantní lék z důvodu zmírnění častých nežádoucích účinků CRT měl synergický účinek, tj. zlepšoval účinnost CRT a došlo k redukci recidivy nádorů rekta.

(rej)

Zdroj: Zhang J. L., Liu M., Yang Q. et al. Effects of omeprazole in improving concurrent chemoradiotherapy efficacy in rectal cancer. World J Gastroenterol 2017; 23 (14): 2575−2584, doi: 10.3748/wjg.v23.i14.2575.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Užívání PPI v závislosti na jídle aneb Co možná vaši pacienti nevědí

Základní podmínkou úspěšné léčby je compliance pacientů. A nezbytným předpokladem compliance je informovanost. Inhibitory protonové pumpy jsou skupina léčiv, u níž jsou tyto vztahy obzvláště patrné.

Nejlepší lék na nudu je vařící voda − kazuistika

Termické poranění jícnu a žaludku není vzácné, zejména v pediatrii. Málokdy má ovšem tak kuriózní pozadí jako v tomto případě.

Je nutné zvyšovat dávku levothyroxinu u nemocných s hypotyreózou, kteří užívají omeprazol?

Omeprazol, jehož mechanismem účinku je blokáda sekrece žaludeční kyseliny, by mohl ovlivňovat vstřebávání levothyroxinu. Níže prezentovaná studie brazilských autorů se této možnosti věnovala podrobněji.



Všechny novinky