Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Gastrointestinální léčba: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Inhibitory protonové pumpy

Specializace: gastroenterologie a hepatologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Gastrointestinální léčba

Vydáno: 12.4.2015

Inhibitory protonové pumpy

Inhibitory protonové pumpy (proton pump inhibitors – PPIs) jsou léky používané k léčbě onemocnění spojených s kyselostí žaludečního obsahu, např. gastroezofageálního refluxu.

Mechanismus účinku PPIs

Kyselost žaludečního obsahu je dána přítomností kyseliny chlorovodíkové (HCl), která má za cíl vyhubit případné cizorodé organizmy v potravě ještě před jejím přesunem do střev. Řízení sekrece HCl v žaludku je komplexní proces, který probíhá reflexně v souvislosti s příjmem potravy. Po aktivaci dochází v žaludečních buňkách ke směně draslíkového iontu za vodíkový pomocí protonové pumpy (H,K-ATP-ázy), což vede ke zvýšení kyselosti v žaludku. Mechanismus účinku PPI je v blokaci funkce této protonové pumpy, a tedy i produkce kyseliny. Tyto léky působí na tvorbu kyseliny v žaludku preventivně ještě před jejím vytvořením, je proto nutné je užívat nalačno před jídlem a pravidelně každý den.

Všechny PPIs jsou biologicky neaktivní slabé zásady, které se až v přítomnosti žaludeční kyseliny mění na účinné látky. Většina z nich je metabolizována prostřednictvím CYP2C19 a 3A4. Jaterní onemocnění a vyšší věk pacientů snižují schopnost vylučování PPIs, stejně jako mutace v genu pro CYP2C19.

Účinnost a bezpečnost esomeprazolu

Studie srovnávající účinnost jednotlivých PPIs v minulosti opakovaně ukázaly, že omeprazol, lansoprazol, rabeprazol a pantoprazol jsou navzájem zcela srovnatelné, zatímco esomeprazol a tenatoprazol mají oproti výše jmenovaným větší schopnost inhibovat v žaludku tvorbu kyseliny a déle udrží v žaludku pH vyšší než 4.

Esomeprazol (S-izomer omeprazolu) má tedy dle provedených studií lepší farmakokinetiku/farmakodynamiku než omeprazol. Rychle se vstřebává a pomaleji odbourává, což vede k větší biologické dostupnosti. Celkově má esomeprazol delší biologický poločas a tím i déletrvající účinek než omeprazol a některé další PPIs. Bylo prokázáno, že je účinný nejen v léčbě gastroezofageálního refluxu, ale i gastritidy vyvolané užíváním nesteroidních antirevmatik, žaludečních vředů, Zollingerova–Ellisonova syndromu i jako součást eradikační léčby Helicobacter pylori. Bezpečnostní profil je přitom velmi dobrý a potenciál k lékovým interakcím nízký.

PPIs se používají k léčbě onemocnění souvisejících s kyselostí žaludečního obsahu. Existuje několik těchto preparátů, podle posledních studií je z nich ale nejúčinnější a nejlépe tolerovaný esomeprazol.

(epa)

Zdroj: Saccar C. L. The pharmacology of esomeprazole and its role in gastric acid related diseases. Expert Opin Drug Metab Toxicol. 2009 Sep; 5 (9): 1113–24. doi: 10.1517/17425250903124363.
Shin Jm., Sachs G. Pharmacology of Proton Pump Inhibitors. Curr Gastroenterol Rep. 2008 December; 10 (6): 528–534.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vztah mezi sérovým gastrinem a žaludečním pH při léčbě omeprazolem v dávce 40 mg denně

Vztah mezi hladinami gastrinu a žaludečním pH při léčbě omeprazolem v dávce 40 mg denně byl zkoumán u mladých zdravých dobrovolníků.

Možnosti využití vyššího dávkování inhibitorů protonové pumpy k dosažení kontroly žaludeční acidity

Pacienti s těžkou či komplikovanou refluxní nemocí mohou k dosažení efektivní suprese kyselosti vyžadovat vyšší dávky inhibitorů protonové pumpy, než jaké jsou podávány standardně.



Všechny novinky