Esomeprazol u pacientů s neerozivní refluxní nemocí jícnu: srovnání kontinuálního a on demand podávání v pokračovací léčbě
Pacienti s neerozivní refluxní nemocí jícnu často vykazují symptomy relapsu i po ukončení standardní léčby inhibitory protonové pumpy. Randomizovaná multicentrická studie s paralelními skupinami se zabývala ochotou pacientů pokračovat v terapii esomeprazolem během 6 měsíců po ukončení základní léčby. Cílem autorů bylo také zhodnotit efektivitu léčby při podání léčiva v režimu on demand ve srovnání s režimem kontinuálního užívání.
Úvod
Refluxní choroba jícnu (GERD – gastroesophageal reflux disease) je chronické onemocnění typické řadou symptomů, mezi nimiž dominují především pálení žáhy a regurgitace. Často je také přítomná i endoskopicky potvrzená refluxní ezofagitida, nicméně bylo prokázáno, že intenzita subjektivních potíží nekoreluje s rozsahem refluxu a poškozením sliznice. Přes 70 % pacientů s endoskopicky negativní (neerozivní) refluxní nemocí jícnu (NERD – non-erosive reflux diseaese) však popisuje významné zhoršení kvality života, a to i po základní terapii inhibitory protonové pumpy (PPI).
Metodika a průběh studie
Do otevřené multicentrické studie bylo zahrnuto 877 pacientů. Během úvodní 4týdenní léčby esomeprazolem 1× denně v dávce 20 mg hodnotili frekvenci a tíži symptomů. Randomizováno do dvou paralelních skupin k pokračovací léčbě a analýze dat podle původního léčebného záměru (ITT – intention to treat) bylo následně 598 pacientů, kteří projevili ochotu pokračovat v terapii a současně během posledního týdne zahajovací léčby neudávali pyrózu.
Pacienti v režimu on demand (n = 301) užívali léčivo podle potřeby (při potížích), nemocní v režimu kontinuálního podávání (n = 297) užívali 20 mg esomeprazolu pravidelně bez ohledu na výskyt symptomů. Během 4 kontrol v období udržovací léčby byla opakovaně zjišťována ochota setrvat ve studii, spokojenost s léčbou a v případě přerušení terapie také důvody.
Primárním sledovaným parametrem byl důvod přerušení léčby. Sekundárním cílem byla analýza spokojenosti s léčbou, a to u 483 pacientů, kteří dokončili studii podle protokolu (PP – per protocol). Hodnocení probíhalo pomocí standardizovaného dotazníku GSRS (Gastrointestinal Symptom Rating Scale).
Výsledky
Kvůli neúčinnosti terapie odstoupilo ze skupiny on demand 6,3 %, ze skupiny s kontinuálním podáváním pak 9,8 % pacientů.
Mezi skupinami v režimu on demand a kontinuálního podávání nebyly nalezeny významné rozdíly ve spokojenosti s potlačením symptomů pyrózy a regurgitace, konkrétně se jednalo o 82,1 % a 86,2 % pacientů. Během 6měsíční pokračovací léčby nedošlo ve skupině s kontinuálním režimem k žádnému případu rozvoje refluxní ezofagitidy oproti 5 % při podávání on demand.
Závěr
Výsledky studie ukázaly, že pokud jsou pacienti s NERD ochotni pokračovat v terapii esomeprazolem po dobu 6 měsíců, účinnost léčby v režimu on demand není horší než efektivita v případě podání kontinuálního. Nižší množství tablet při užívání podle potřeby je navíc spojeno s redukcí finančních nákladů na léčbu a větším komfortem pro pacienty.
(zemt)
Zdroj: Bayerdörffer E., Bigard M. A., Weiss W. et al. Randomized, multicenter study: on-demand versus continuous maintenance treatment with esomeprazole in patients with non-erosive gastroesophageal reflux disease. BMC Gastroenterol 2016; 16: 48, doi: 10.1186/s12876-016-0448-x.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.