Zmírnění zrakových halucinací u pacientky s Parkinsonovou chorobou při užívání mirtazapinu − kazuistika
Kazuistika autorů z tokijské univerzity Jikei ukazuje případ pacientky s Parkinsonovou chorobou, depresí a psychotickými příznaky (zejména zrakovými halucinacemi a pocitem pronásledování). Po nasazení mirtazapinu došlo ke zmírnění těchto příznaků, především zrakových halucinací, aniž by se zhoršily motorické funkce.
Úvod
Psychotické symptomy se často objevují jako komplikace Parkinsonovy choroby – jedná se o tzv. Parkinsonovu chorobu s psychózou (PDPsy). Nejčastějšími psychotickými symptomy u těchto pacientů jsou halucinace, zejména zrakové. K léčbě PDPsy se běžně užívají atypická antipsychotika, ale jejich vedlejší účinky, zejména pak extrapyramidový syndrom, nezřídka omezují jejich dlouhodobé užívání.
Některé práce naznačují, že antidepresiva mohou být efektivní v potlačení psychotických příznaků u PD nebo jiných demencí s psychózou.
Kazuistika
83letá žena, u které se Parkinsonova choroba objevila v 72 letech, byla od diagnózy nemoci léčena antiparkinsoniky. Ve věku 82 let po smrti manžela se u pacientky začaly projevovat depresivní příznaky, následně i zrakové halucinace, které neustaly ani při léčbě antipsychotiky (aripirazol a risperidon), a navíc se objevil blud, že je sledována.
Při vyšetření v ambulanci tokijské univerzity byla diagnostikována lehká Parkinsonova choroba (Yahr II; Unified Parkinson’s Disease Rating Scale: celkové skóre 68), psychóza se zrakovými halucinacemi, deprese a agitovanost. Zjištěn byl i kognitivních deficit. V té době užívala 6 mg/den trihexyfenidylu. Vyšetření MR, EEG a standardní laboratorní vyšetření byly v normě odpovídající věku. Byla snížena dávka trihexyfenidylu na 3 mg/den a předepsán quetiapin (50 mg/den). Nicméně extrapyramidové příznaky se dále zhoršovaly a psychotické příznaky přetrvávaly. Tvrdila, že se dopustila závažného zločinu, a velmi málo jedla. Po 2 měsících v pečovatelském domě se pokusila o sebevraždu. Následně byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení.
Vyšetření SPECT ukázalo bilaterálně snížené regionální prokrvení prefrontálního kortexu. MR a EEG nevykázalo žádné změny. Předepsán byl risperidon (2 mg/den) a trazodon (50 mg/den). Devátý den hospitalizace se objevily příznaky exprapyramidového syndromu a došlo ke zhoršení deprese, pacientka byla agitovaná. Z tohoto důvodu byl nasazen mirtazapin (15 mg/den). Po 7 dnech byla dávka zvýšena na 30 mg/den. Zároveň byla postupně snížena dávka risperidonu. Po 29 dnech pacientka vykazovala zmírnění psychotických příznaků, zejména zrakových halucinací. Nedošlo k dalšímu zhoršení extrapyramidového syndromu a zároveň se zmírnila deprese (z 38 na 29 bodů Hamiltonovy stupnice) a došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. V užívání mirtazapinu pacientka pokračovala 70 dní, deprese se dále nezmírňovala, ale zrakové halucinace se neobjevily.
Diskuse a závěr
Ke zmírnění psychotických příznaků u pacientky mohlo vést antagonistické působení mirtazapinu na serotoninových receptorech typu 2 a 3. Tento efekt mirtazapinu byl výraznější než zmírnění deprese. Ústup psychotických příznaků byl navíc provázen zlepšením kognitivních funkcí. Tento případ naznačuje, že mirtazapin je schopen zmírnit psychotické příznaky u PDPsy bez významných vedlejších účinků. Jeho užití by mohlo být výhodné v klinické praxi u pacientů s PDPsy.
(norg)
Zdroj: Tagai K., Nagata T., Shinagawa S. et al. Mirtazapine improves visual hallucinations in Parkinson’s disease: a case report. Psychogeriatrics 2013; 13 (2): 103–107, doi: 10.1111/j.1479-8301.2012.00432.x.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.