Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Výskyt farmakologicky navozených sexuálních dysfunkcí u pacientů s depresemi je ovlivněn i volbou antidepresiva

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 4.7.2017

Výskyt farmakologicky navozených sexuálních dysfunkcí u pacientů s depresemi je ovlivněn i volbou antidepresiva

Častým problémem léčby antidepresivy ovlivňujícím kvalitu života nemocných jsou sexuální dysfunkce. Objevují se přibližně u poloviny pacientů, a mohou proto být často důvodem k přerušení léčby a následným relapsům. Autoři prezentované studie se proto rozhodli zmapovat prevalenci sexuálních dysfunkcí mezi pacienty užívajícími různá antidepresiva.

Úvod

V souvislosti s užíváním antidepresiv se často vyskytuje pokles nebo úplné vymizení libida, obtíže se vzrušením, zpožděný nástup orgasmu, anorgasmie, u mužů erektilní dysfunkce a u žen obtíže s vaginální lubrikací. Rozdíly v četnosti výskytu sexuálních dysfunkcí při léčbě různými třídami antidepresiv se pravděpodobně odvíjí od jejich rozdílného mechanismu účinku. 

Zkoumaná populace a metodika studie

Jihokorejští autoři do své studie zařadili pacienty, kterým byla diagnostikována deprese podle kritérií DSM-IV a užívali antidepresivum alespoň po dobu 1 měsíce. Studii dokončilo celkem 101 pacientů, z toho 46 mužů a 55 žen průměrného věku 42,2 ± 7 let. Pacienti vyplňovali dotazník Arizona Sexual Experiences Scale (ASEX), Beckovu stupnici pro hodnocení deprese (BDI − Beck Depression Inventory) a dotazník aktuální úzkosti a úzkostnosti (STAI − State-Trait Anxiety Inventory), dále byla posuzována demografická data pacientů, typy a dávkování antidepresiv a celková doba užívání podle lékařských záznamů.

Třináct pacientů užívalo fluoxetin (průměrná dávka 21,3 ± 8,5 mg denně), 24 pacientů paroxetin (průměrná dávka 20,4 ± 7,2 mg denně), 20 pacientů citalopram (průměrná dávka 22,1 ± 6,5 mg denně), 22 pacientů venlafaxin (průměrná dávka 115,7 ± 53,2 mg denně) a 22 pacientů mirtazapin (průměrná dávka 18 ± 8,7 mg denně). Skupiny se z hlediska průměrného věku ani podílu žen a mužů významněji nelišily. Stejně tak ani ve výsledcích STAI či BDI.

Výsledky

Některou sexuální dysfunkcí trpělo 46,5 % účastníků studie (n = 47), přičemž jejich prevalence se mezi pacienty užívajícími různé přípravky lišila. V případě skupiny užívající citalopram se jednalo o 60 % pacientů (n = 12), venlafaxin 54,5 % (n = 12), paroxetin 54,2 % (n = 13), fluoxetin 46,2 % (n = 6) a mirtazapin 18,2 % (n = 4). Podle regresních analýz jsou rizikovými faktory pro vznik sexuální dysfunkce ženské pohlaví, celkové dosažené skóre ve škálách BDI a SAI a také druh zvoleného antidepresiva (F = 4,92; p < 0,0001).

Podle škály ASEX se při srovnání metodou nejmenšího významného rozdílu (LSD) ukázal být nejvýhodnějším přípravkem mirtazapin s celkovým skóre 15,55 ± 3,99. Jedinci užívající další přípravky dosáhli významně vyššího skóre: fluoxetin (18,08 ± 3,42), paroxetin (18,67 ± 3,58), citalopram (18,55 ± 3,10) a venlafaxin (17,73 ± 3,62).

Závěr

Léčba antidepresivy je sice řešením pro řadu případů sexuální dysfunkce spojené s depresemi, nicméně výsledky této studie na druhou stranu jasně ukazují, že sexuální dysfunkce navozená antidepresivy je problémem neméně významným. Potvrdilo se, že prevalence sexuálních dysfunkcí závisí i na typu zvoleného antidepresiva. Ve studii se z tohoto hlediska ukázal být výhodnou volbou mirtazapin, který blokuje serotoninové receptory 5-HT2, díky čemuž snižuje riziko vzniku sexuální dysfunkce, především anorgasmie. Jeho antagonistický účinek na postsynaptické receptory 5-HT3 by navíc mohl mít na orgasmus naopak podpůrný vliv. K definitivnímu potvrzení závěrů této práce je však zapotřebí provést další studie na větším vzorku populace.

(ivh)

Zdroj: Lee K. U., Lee Y. M., Nam J. M. et al. Antidepressant-induced sexual dysfunction among newer antidepressants in a naturalistic setting. Psychiatry Investig 2010; 7 (1): 55−59, doi: 10.4306/pi.2010.7.1.55.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,8/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Zmírnění zrakových halucinací u pacientky s Parkinsonovou chorobou při užívání mirtazapinu − kazuistika

Kazuistika autorů z tokijské univerzity Jikei ukazuje případ pacientky s Parkinsonovou chorobou, depresí a psychotickými příznaky (zejména zrakovými halucinacemi a pocitem pronásledování). Po nasazení mirtazapinu došlo ke zmírnění těchto příznaků, především zrakových halucinací, aniž by se zhoršily motorické funkce.

Mirtazapin v léčbě abstinenčního syndromu po užívání kortikoidů – kazuistika

Navzdory tradičnímu zařazování steroidních hormonů mezi látky nevyvolávající závislost se objevují důkazy o opaku. Po přerušení jejich užívání se může objevit syndrom z vysazení. Následující kazuistika popisuje depresi v rámci syndromu z vysazení kortikoidů u pacientky s poruchou vnímání vlastního těla. Léčebného úspěchu bylo dosaženo podáváním mirtazapinu.

Spotřeba benzodiazepinů u pacientů s depresivní poruchou ve vztahu k užívání mirtazapinu či SSRI

Mirtazapin patří vedle látek ze skupiny SSRI k lékům první volby v terapii depresivní poruchy. Jelikož tato bývá velmi často spojena i s anxietou a insomnií, užívají pacienti vedle antidepresiv rovněž benzodiazepiny. Japonští výzkumníci v níže prezentované studii zkoumali, do jaké míry nasazení mirtazapinu ovlivňuje redukci spotřeby právě benzodiazepinů, což je vzhledem k jejich nežádoucím účinkům optimální postup v rámci strategie farmakologické léčby depresivní poruchy.



Všechny novinky