Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Účinnost escitalopramu v léčbě depresivní poruchy ve srovnání s placebem a citalopramem

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 30.5.2015

Účinnost escitalopramu v léčbě depresivní poruchy ve srovnání s placebem a citalopramem

Účinnost escitalopramu v léčbě depresivní poruchy byla potvrzena řadou klinických studií. Výzkumy prokázaly vyšší účinnost v porovnání s placebem a shodnou či vyšší účinnost ve srovnání s ostatními preparáty ze skupiny SSRI.

Escitalopram vs. placebo

Během studie Wadeho a kolegů z roku 2002 užívali pacienti trpící depresivní poruchou escitalopram v dávce 10 mg/den, kontrolní skupina pak placebo. Po 8 týdnech terapie se hodnota Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) zlepšila o 16,3 bodu ve skupině léčených escitalopramem a o 13,6 bodu ve skupině kontrolní. Výsledky studie tak prokázaly vyšší účinnost escitalopramu v porovnání s placebem. K prokazatelnému zlepšení hodnot MADRS došlo u pacientů léčených účinnou látkou již během 2. týdne terapie, což potvrzuje rychlý nástup účinku escitalopramu. Procento osob, které dosáhly remise (MADRS méně než 12), bylo signifikantně vyšší ve skupině léčených escitalopramem.

Escitalopram vs. citalopram

Srovnáním účinnosti escitalopramu a citalopramu v léčbě depresivní poruchy se zabývala řada randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií. Během studie Lalita a kolegů z roku 2004 dosáhla response rate na konci 2. týdne terapie 58 % u nemocných léčených escitalopramem (10 mg/den) oproti 49 % léčených citalopramem (20 mg/den), na konci 4. týdne byla response rate u jedinců užívajících escitalopram (10–20 mg/den) 90 %, u osob užívajících citalopram (20–40 mg/den) 86 %. Remission rate byla na konci 4. týdne 74 % v první skupině nemocných a 65 % ve skupině druhé.

Z dalších studií, které potvrdily obdobnou či vyšší účinnost escitalopramu v porovnání s citalopramem, lze zmínit například studii Burkeho a kolegů z roku 2002, Lepola a kolegů z roku 2003, Moorea a kolegů z roku 2005 či Yevtushenka a kolegů z roku 2007.

(veri)

Zdroj: Eiji Kirino. Escitalopram for the management of major depressive disorder: a review of its efficacy, safety, and patient akceptability. Patient Prefer Adherence. 2012; 6: 853–861.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,3/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Farmakologický profil escitalopramu

Escitalopram patří mezi antidepresiva 3. generace. Jedná se o S-enantiomer citalopramu a stejně jako on patří mezi selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Jde o antidepresivum, které se vyznačuje rychlým nástupem účinku, dobrou účinností a příznivým profilem nežádoucích účinků. SSRI se díky těmto vlastnostem staly léky první volby v terapii deprese a úzkostných stavů.

Sebevraždy zapříčiní více úmrtí než dopravní nehody

Deprese patří mezi duševní onemocnění, která jsou spojena s vysokým rizikem sebevraždy. V kontextu statistik, jež se zabývají příčinami úmrtí v Evropské unii, představují sebevraždy významný problém. Přestože na prvních místech stále nacházíme onkologická onemocnění a nemoci oběhové soustavy, mezi vnějšími příčinami úmrtí předčí suicidium i tolik diskutované a časté dopravní nehody.

Deprese a sebevražednost u osob staršího věku

Takzvaná deprese pozdního věku je charakterizována svým vznikem u osob starších 65 let. Oproti genetickým jsou v tomto věku významnější faktory biologické a psychosociální stres. Důležitou roli hraje nutnost přizpůsobení se řadě životních změn (snížená soběstačnost, somatické onemocnění, ztráta interpersonálních kontaktů apod.) a pocit nesplněného celoživotního očekávání.



Všechny novinky