#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Souvislost mezi serotoninergními geny a odpovědí na léčbu escitalopramem u pacientů s depresivní poruchou při akutním koronárním syndromu

2. 5. 2016

Depresi kombinovanou s akutním koronárním syndromem (ACS) provází zvýšená nemocnost a mortalita. O to naléhavější je potřeba léčby depresivní poruchy u těchto pacientů. Přibývají důkazy, že k interindividuální variabilitě odpovědi na léčbu antidepresivy mohou významně přispět genetické faktory.

Komplexní analýza serotoninergních genů

Serotoninergní signalizace na nervových synapsích je řízena několika cestami pomocí serotoninových transportérů a receptorů. Metaanalýza výzkumu deprese prokázala, že polymorfismus genů pro serotoninový receptor a pro jeho transportér ovlivňuje odpověď na podání selektivních inhibitorů zpětného vstřebávání serotoninu (SSRI). U depresí kombinovaných s ACS ještě tato problematika nebyla dostatečně prozkoumaná.

Cílem studie bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi genotypem transportéru serotoninu (5-HTT) nebo serotoninového 2A receptoru (5-HTR2A) a odpovědí na léčbu depresivních poruch při akutním koronárním syndromu (ACS). Autoři provedli komplexní analýzu několika serotoninergních genů: 5-HTTLPR, STin2 VNTR, 5-HTR2A 102T/C a 5-HTR2A 1438A/G. Tento výzkum je součástí studie Escitalopram for Depression in ACS (EsDEPACS; ClinicalTrial.gov: NCT00419471). Jako první zkoumá vztah mezi serotoninergními geny a odpověďmi na léčbu u pacientů s depresí kombinovanou s ACS.

Design a průběh studie

Dvojitě zaslepená studie probíhala 24 týdnů. Léky poskytovali pacientům lékárníci neinformovaní o jejich zdravotním stavu. Hodnocení výsledků a sledování nežádoucích událostí prováděli lékaři, kteří nevěděli, kdo užívá lék a kdo placebo.

Do studie vstoupilo 300 pacientů s nedávno rozvinutým ACS a s velkou nebo lehkou depresivní poruchou (dystymií). Deprese byla diagnostikovaná na základě kritérií DSM-IV pomocí strukturovaného diagnostického rozhovoru podle dotazníku M.I.N.I. (Mini-International Neuropsychiatric Interview). Byly také získány údaje o sociodemografických charakteristikách, kardiovaskulárních rizikových faktorech a aktuálním stavu myokardu v souvislosti s ACS.

Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina užívala escitalopram (n = 149), druhá placebo (n = 151). 255 účastníků souhlasilo s provedením krevního testu a odběrem alespoň jednoho vzorku k farmakogenetické analýze. Tito účastníci byli opět rozděleni do skupin užívajících buď escitalopram (n = 127), nebo placebo (n = 128). 49 účastníků (19 %) studii ze zdravotních důvodů opustilo. Zůstal vzorek 206 pacientů (104 s escitalopramem a 102 v placebové skupině). Získané demografické a klinické charakteristiky obou skupin se porovnávaly metodami statistické analýzy (t-testy, X2 zkoušky nebo Fisherovy exaktní testy).

Výsledky

Remise byla definována na základě Hamiltonovy škály deprese (HAMD) jako výsledek se skóre ≤ 7. Významně četnější výskyt remise byl zjištěn ve skupině užívající escitalopram (51,9 %) v porovnání se skupinou užívající placebo (34,3 %; X2 = 6,507; p = 0,011).

Ze studie vyplynulo, že escitalopram má při léčbě depresivní poruchy s ACS příznivý účinek. Nebyly zjištěny žádné souvislosti mezi genotypy pacientů a odpověďmi na léčbu, ani pokud byla vzata do úvahy závažnost ACS. Příznivý účinek escitalopramu v léčbě depresivní poruchy s ACS není na polymorfismu 5-HTT5-HTR2A závislý. Výsledky léčby mnohem více ovlivňují sociodemografické a klinické faktory.

Závěr

Studie ukázala, že provedení genetického vyšetření v rámci predikce léčebné odpovědi na escitalopram nemá význam ani není v zájmu pacientů s depresivní poruchou kombinovanou s ACS.

(lkt)

Zdroj: Kang H. J., Bae K. Y., Kim S. W. Associations between serotonergic genes and escitalopram treatment responses in patients with depressive disorder and acute coronary syndrome: the EsDEPACS study. Psychiatry Investig 2016 Jan; 13 (1): 157−160; doi: 10.4306/pi.2016.13.1.157. 



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partneři sekce
angelini

Nejnovější kurzy
Depresivní porucha a zánětlivé procesy
Autoři: MUDr. Juraj Tkáč

Deprese u dětí a adolescentů
Autoři: MUDr. Vlastimil Nesnídal

Depresivní porucha v gerontopsychiatrii
Autoři: doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D.

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#