Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Možnosti ovlivnění deprese při poruchách příjmu potravy

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 8.12.2016

Možnosti ovlivnění deprese při poruchách příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy (PPP), mezi které řadíme zejména mentální anorexii a mentální bulimii, bývají často provázeny depresivními příznaky. Léčba deprese coby komorbidity PPP však má určitá specifika, kterými se odlišuje od terapie depresivní poruchy.

Komorbidní deprese při poruchách příjmu potravy

Výskyt psychiatrické komorbidity je u PPP extrémně vysoký. V případě hospitalizovaných pacientek s touto poruchou je přítomnost některé další psychiatrické poruchy pozorována až v 97 % případů. Nejčastěji jde o poruchu nálady (94 %), dále o úzkostnou poruchu (56 %) a jako třetí nejčastější se popisuje zneužívání návykových látek (22 %). Novozélandská studie z roku 2008 uvádí častější výskyt deprese, úzkostných stavů a obsedantně-kompulzivní poruchy u nemocných s mentální anorexií, zatímco bipolární afektivní porucha a abúzus návykových látek byl častěji pozorován u pacientek s mentální bulimií.

Terapie poruch příjmu potravy

České doporučené postupy psychiatrické péče doporučují využití farmakoterapie u PPP teprve v případě existence další psychiatrické komorbidity. Základem léčby vlastní PPP má být psychoedukace, nutriční poradenství, řešení přidružených somatických patologických stavů a psychoterapie. V praxi však bývají psychofarmaka při léčbě PPP předepisována poměrně často, přestože oficiálním schválením amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA) pro terapii mentální bulimie disponuje pouze antidepresivum fluoxetin.

Terapie komorbidní deprese při mentální bulimii

Léčba komorbidní deprese je v případě jednotlivých typů PPP odlišná. Depresivní příznaky reagují u mentální bulimie na léčbu antidepresivy obdobně jako u depresivní poruchy. Pro antidepresivní a zároveň prokazatelně antibulimický efekt se v první řadě nabízí fluoxetin, a to ve vyšším dávkování (cca 60 mg pro die). V souvislosti s rizikem přesmyku do mánie je vhodné pátrat po přítomnosti bipolární afektivní poruchy, která bývá u mentální bulimie častější. Nedoporučuje se podávání bupropionu, tricyklických antidepresiv nebo antidepresiv zvyšujících tělesnou hmotnost.

Terapie komorbidní deprese při mentální anorexii

Naopak deprese u mentální anorexie je antidepresivy ovlivnitelná pouze minimálně. Příčinou je patrně odlišná etiologie deprese, která v tomto případě vniká jako následek hladovění a nutriční encefalopatie. Dalším možným důvodem je patrně nedostatečné množství prekurzorů pro tvorbu katecholaminů. Terapie antidepresivy není v akutním stadiu mentální anorexie účinná a přináší řadu rizik. Uplatnit se může po normalizaci váhy, kdy však látky zvyšující apetit mohou zapříčinit relaps PPP.

(veri)

Zdroj: Theiner P. Léčba deprese u pacientů s poruchou příjmu potravy. Psychiatrie pro praxi 2011; 12 (3): 105–107.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Prevalence deprese mezi pacienty s gastroezofageálním refluxem

Gastroezofageální reflux (GER) je jednou z nejčastějších chronických chorob dospělé populace. Její projevy jsou neodmyslitelně spojeny také se stresem, proto se autoři níže prezentované práce rozhodli zkoumat prevalenci psychiatrických komorbidit právě u pacientů s různými podtypy gastroezofageálního refluxu. Výzkumníci si kladli za cíl především posoudit prevalenci deprese, úzkosti a somatoformní poruchy mezi pacienty s různými podtypy gastroezofageálního refluxu a srovnat je s prevalencí u zdravých kontrol.

Dosavadní poznatky o léčbě chronické bolesti pomocí SSRI

Nedávno publikovaná přehledová práce shrnuje aktuální důkazy o účinnosti antidepresiv ze skupiny SSRI v léčbě chronické bolesti u dospělých pacientů.

Jak správně vysazovat benzodiazepiny?

Benzodiazepiny (BZD) jsou lékem volby při akutním rozvoji úzkosti a jsou určeny ke krátkodobému podávání. Optimálně by se měly vysadit do 6–8 týdnů. Pacienti však o vysazení BZD často neusilují a tato snaha spíše vede k exacerbaci úzkostných příznaků. Nemocní pak BZD užívají dlouhou dobu, nezřídka i několik let.



Všechny novinky