Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakce
 

NEINVAZIVNÍ VENTILACE U AKUTNÍHO TĚŽKÉHO ASTMATU – SOUČASNÉ DŮKAZY A VÝHLED DO BUDOUCNA

Autoři: Kristin V. Carsona,b,c, Zafar A. Usmania,b,c, Brian J. Smitha,b,c

Autoři - působiště: aDepartment of Respiratory Medicine, The Queen Elizabeth Hospital, Woodville South, bThe Clinical Practice Unit, Basil Hetzel Institute for Translational Health Research, Woodville South, cSchool of Medicine, The University of Adelaide, Adelaide, Jižní Austrálie

Článek: Curr Opin Pulm Med/CS 2014;11:20-24.
Počet zobrazení článku: 746x

Specializace: alergologie a imunologie pneumologie a ftizeologie
odemčeno odemčeno

Noninvasive ventilation in acute severe asthma: current evidence and future perspectives
 
předchozí článek  
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
 

Souhrn

Účel přehledu:
Neinvazivní přetlaková ventilace (NPPV) se často používá při vedení léčby akutního respiračního selhání jako alternativa endotracheální intubace a mechanické ventilace. Méně jsou ovšem známy důkazy podporující využití NPPV u pacientů s akutním těžkým astmatem.

Nové poznatky:
Pro použití NPPV v rámci klinické péče o pacienty s akutním těžkým astmatem nemáme dostatek důkazů. Výsledky řady malých studií u dospělé a dětské populace naznačují, že NPPV může sehrávat pozitivní roli díky zlepšení dechové frekvence a omezení potřeby invazivnějších alternativ. NPPV byla celkově dobře snášena a objevila se pouze nečetná hlášení o jejích nežádoucích účincích.

Souhrn:
Informace, které máme k dispozici, jsou limitovány malým počtem publikovaných studií a nedostatkem metodologické přísnosti ohledně jejich uspořádání. Jsou zapotřebí dobře prováděné klinické studie, které by objasnily přesnou účinnost, bezpečnost a ekonomickou výhodnost dané léčby u dospělé i dětské populace.

Klíčová slova:
astma, neinvazivní přetlaková ventilace (NPPV), neinvazivní ventilace (NIV), status asthmaticus

 

ÚVOD

Podle nejnovějších údajů postihuje astma 300 milionů lidí na celém světě a odhaduje se, že toto onemocnění celosvětově odpovídá za 1 ze 250 úmrtí, z nichž mnohým bylo možné zabránit [1]. Až 80 % úmrtí na astma se vyskytuje u pacientů s nedostatečnou kompenzací zmíněného závažného onemocnění [2], přičemž samotná zátěž zdravotnictví daná astmatem je významná a stále roste. Ve vyspělých státech se náklady odhadují na 300–1 300 USD na pacienta ročně [3,4] s tím, že 50 % přímých a nepřímých nákladů na astma je připisováno závažné formě onemocnění [4].

Včasné rozpoznání a léčba akutního astmatického záchvatu jsou mimořádně důležité pro prevenci mortality během akutní těžké exacerbace. Ke zmírnění obstrukce dýchacích cest a příznaků u nemocných s akutní exacerbací astmatu obvykle stačí intenzivní léčba inhalačními nebo nebulizovanými bronchodilatancii, systémovými kortikosteroidy a terapie/odstranění vyvolávajícího faktoru. Avšak u pacientů, u kterých se rozvine závažné respirační selhání, je obvykle zapotřebí neinvazivní i invazivní ventilace. Ukázalo se, že u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a s akutním respiračním selháním je účinná neinvazivní přetlaková ventilace (noninvasive positive pressure ventilation, NPPV) nebo neinvazivní ventilace (noninvasive ventila-tion, NIV). Existují ovšem i zprávy o použití NPPV u pacientů s respiračním selháním při exacerbacích astmatu [5–9], byť se spornými výsledky. V rámci syntézy dostupných důkazů za účelem vytvoření použitelného souhrnu probereme v tomto přehledovém článku poznatky, které máme v současnosti k dispozici o použití NPPV při respiračním selhání vzniklém během akutní těžké exacerbace astmatu.

Příčiny akutního těžkého astmatu

O těžkém astmatu hovoříme tehdy, jestliže se příznaky vyskytují po celý den i každou noc a jednosekundová usilovná vitální kapacita (forced expiratory volume in 1 s, FEV1) má hodnotu menší než 60 %. U těchto pacientů je k dosažení kompenzace astmatu zapotřebí vysokých dávek glukokortikoidů podávaných inhalačně nebo téměř trvale perorálně. Pro přítomnost akutního těžkého záchvatu nebo těžké exacerbace astmatu svědčí výskyt nejméně jednoho z následujících faktorů: zapojování pomocných dýchacích svalů, paradoxní puls přesahující 25 mm Hg, srdeční frekvence vyšší než 110 úderů/min, dechová frekvence vyšší než 25–30 dechů/min, omezená schopnost mluvit, -vrcholový výdechový průtok (peak expiratory flow rate, PEF) nebo FEV1 nižší než 50 % náležité hodnoty a arteriální saturace pod 91–92 %. V tom smyslu považují někteří pokles PEF nebo FEV1 na 35 % náležité hodnoty za život ohrožující stav [10]. Kromě těchto klinických a fyziologických parametrů lze za projevy závažnosti astmatu považovat také hospitalizace, přijetí na jednotku intenzivní péče (JIP), retenci oxidu uhličitého (CO2), endotracheální intubaci a mechanickou ventilaci, jakož i smrtící či téměř smrtící astmatické záchvaty [10].

Neinvazivní přetlaková ventilace u akutního těžkého astmatu

V léčbě pomocí NPPV se využívá obličejová nebo nosní maska, přes kterou je dodávána ventilační podpora z průtokového generátoru. Tato technika byla zavedena do klinické praxe u pacientů s různými chronickými hypoventilačními syndromy [11]. Při vedení léčby respiračních onemocnění se nejčastěji používá NPPV s dvojúrovňovým tlakem, u které lze přetlak v dýchacích cestách během nádechu i výdechu individuálně upravit tak, aby bylo dosaženo optimálního léčebného účinku [12]. NPPV posiluje ventilaci díky tomu, že uleví vyčerpaným dýchacím svalům, přičemž může být aplikována intermitentně po krátké časové úseky, které mohou postačit k odvrácení ventilačního selhání. Během NPPV navíc není zapotřebí sedace, takže pacienti v jejím průběhu mohou jíst, pít i mluvit a mohou se také podílet na rozhodnutích, která se týkají péče o ně. Incidence nozokomiální pneumonie při použití NPPV je nižší než u intubovaných pacientů [13–15], a proto se NPPV od začátku 21. století stále více uplatňuje jako pomocná léčba u akutních exacerbací CHOPN, u městnavého srdečního selhání a u jiných chorobných stavů [16–19]. NPPV se vskutku s úspěchem používá v léčbě pacientů s CHOPN, kteří jsou náchylní k exacerbacím respiračního selhání. V systematickém přehledu studií zahrnujících pacienty s respiračním selháním je popisováno významné snížení mortality, omezení potřeby intubace, výskytu komplikací, selhání léčby i nutnosti hospitalizace s tím, že díky NPPV dochází u nemocných s CHOPN k rychlému zlepšení hodnot krevních plynů a dechové frekvence [20]. Je též patrná tendence používat NPPV při respiračním selhání z jiných příčin, například u akutního syndromu dechové tísně a u astmatu [20–22]. Z těchto důvodů panuje přesvědčení, že NPPV může být účinnou a užitečnou intervencí také u osob s akutní těžkou exacerbací astmatu.

Mechanika neinvazivní přetlakové ventilační léčby u akutního těžkého astmatu

Astma představuje postižení dýchacích cest, které se vyznačuje různorodými a opakujícími se příznaky, obstrukcí dýchacích cest a bronchiální hyperreaktivitou na podkladě zánětu [23]. Vzájemné působení těchto rysů astmatu určuje jeho klinické projevy a závažnost, jakož i odpověď na léčbu. Předpokládá se, že NPPV má přímý bronchodilatační účinek [24] a že zajišťuje lepší přívod vzduchu do alveolů. Toto se připisuje působení zevního přetlaku na konci výdechu (positive end‑expiratory pressure, PEEP), který slouží k vyrovnání vnitřního PEEP, narůstajícího během astmatického záchvatu [25,26]. Zlepšený průtok přes kolaterální plicní kanály do atelektatických plicních segmentů potom znovu rozšiřuje oblasti plic postižené atelektázou [27], zlepšuje ventilačně‑perfuzní nerovnováhu a následně snižuje respirační zátěž [28]. Ve dvou malých studiích též trvalý přetlak v dýchacích cestách (continuous positive airway pressure, CPAP) vedl ke zlepšení mechaniky dýchání u astmatu navozeného histaminem [29] a zmírnil bronchiální hypersenzitivitu u astmatu navozeného metacholinem [30]. V některých rysech je patofyziologický podklad akutního respiračního selhání u astmatu podobný jako u akutního respiračního selhání provázejícího CHOPN. U pacientů s respiračním selháním na podkladě akutní exacerbace astmatu, kteří neodpovídají na běžnou léčbu a vyžadují mechanickou ventilaci, tedy rovněž může po zahájení NPPV dojít ke zlepšení stavu.

DŮKAZY

Úroveň důkazů pro použití NPPV u pacientů s astmatem kolísá v závislosti na specifické subpopulaci nemocných. Jde o dospělé, starší osoby, těhotné ženy a dětské pacienty.

Neinvazivní přetlaková ventilace u dospělých

Množství a kvalita důkazů podporujících využití NPPV u akutní exacerbace astmatu dospělých jsou omezené. Do přehledu zpracovaného na základě Cochranovy databáze z roku 2012 bylo zařazeno pět randomizovaných kontrolovaných studií, v nichž byla NPPV porovnávána s běžnou lékařskou péčí [31••] (tab. 1). Nebylo možno provést metaanalýzu všech pěti studií pro žádný jednotlivý výsledný ukazatel, neboť publikované výsledky zmíněných studií nebyly kompletní. Pokud jde o primární výsledný ukazatel ve smyslu endotracheální intubace, souhrnné údaje byly hodnoceny s využitím dvou studií: ze 45 osob s NPPV byla intubace nezbytná u dvou, zatímco v kontrolní skupině zahrnující 41 osob nemusel být intubován nikdo [poměr šancí (odds ratio, OR): 4,81; 95% interval spolehlivosti (confidence interval, CI): 0,22–105,18] [28,32], čímž nebyl prokázán žádný účinek NPPV. Mortalita byla zkoumána jen ve dvou uvedených studiích, přičemž úmrtí nebylo hlášeno v žádné z nich. Hospitalizace byly posuzovány v jedné malé studii, v níž byli hospitalizováni 3 ze 17 pacientů s NPPV a 10 ze 16 pacientů v kontrolní skupině (p = 0,01). Ve dvou studiích byla sledována i délka hospitalizace. Jedna studie přinesla důkaz o statisticky významném zkrácení doby hospitalizace ve prospěch popisované intervence [32]; ve druhé studii však statistickou významnost nebylo možno posoudit z důvodu chybění rozptylu, který by umožnil provedení t‑testu pro dva nezávislé soubory [28]. Průměrná doba pobytu v nemocnici u pacientů v kontrolní skupině činila 2,5 dne [směrodatná odchylka (standard deviation, SD): 1,3 dne], přičemž u pacientů léčených pomocí NPPV šlo o 4 dny (SD: 0 dní) [28].

Tab. 1. Souhrn charakteristik a primárních výsledných ukazatelů u randomizovaných kontrolovaných klinických studií zaměřených na NPPV při akutních těžkých exacerbacích astmatu u dospělých

V přehledovém článku Keenana a Mehty [22] z roku 2009 jsou zmiňovány dvě studie, v nichž byly sledovány účinky NPPV v rámci léčby respiračního selhání podmíněného těžkým astmatem. Šlo o studii Sorokskyho a spol. [28], která byla zahrnuta i do přehledu na základě Cochranovy data-báze, a o studii Holleye a spol. [36], jež byla ukončena předčasně po odhalení značného systematického zkreslení vznikajícího při náboru účastníků. Autoři dospěli k závěru, že ačkoli podle obou uvedených studií existují trendy vypovídající ve prospěch NPPV, jsou zmíněné důkazy vzhledem k malému počtu zúčastněných osob slabé. Také novější studie Muraseho a spol. [37] a Sorokskyho a spol. [38] přinesly ne zcela přesvědčivé důkazy podporující využití NPPV u pečlivě vybrané populace pacientů s akutními těžkými astmatickými záchvaty.

Neinvazivní přetlaková ventilace u starších osob

Retrospektivní studie, publikovaná roku 2012, přinesla údaje o 42 pacientech (průměrného věku 83,0 ± 6,3 roku) s akutním hyperkapnickým respiračním selháním. Astma však bylo příčinou respiračního selhání pouze u jediného z těchto nemocných, a proto nebylo možno formulovat žádné jednoznačné závěry [39]. Lze shrnout, že příznivý výsledný stav po NPPV předpovídaly v dané kohortě starších pacientů (> 75 let) s hyperkapnickým respiračním selháním faktory zahrnující mladší věk, menší závažnost onemocnění [nižší skóre APACHE II (Acute Physiology and Chronic Health Evaluation II)], schopnost pacienta spolupracovat, lepší neurologické skóre, schopnost pacienta koordinovat dýchaní s ventilátorem, menší úniky vzduchu, intaktní chrup, nepříliš závažná hyperkapnie (45 < PaCO2 < 92 mm Hg), nepříliš závažná acidémie (7,35 > pH > 7,10), zlepšení výměny plynů a srdeční a dechové frekvence během jedné až dvou hodin po zahájení NPPV, absence pneumonie a schopnost pacienta vykašlávat hleny z dýchacích cest [39]. V posledních letech bylo zveřejněno jen málo původních výzkumných prací hodnotících astma u starších osob [40]. Starší pacienti s astmatem často mívají četná přidružená onemocnění, která mohou dále komplikovat průběh astmatu a následně jeho léčbu; validita zobecnění důkazů o účinnosti NPPV je pak za těchto okolností velmi pochybná.

Neinvazivní přetlaková ventilace u těhotných žen

Ventilace u těhotných žen s respiračním selháním je komplikována přítomností plodu, protože musí být zohledněn také optimální přísun kyslíku do dělohy, aby nedošlo k fetální acidóze [41]. Kazuistika z roku 2013 uvádí úspěšné použití NPPV u 24leté těhotné ženy (v 16. týdnu gravidity), která byla přijata do nemocnice s astmatickým záchvatem v terénu komunitní pneumonie, což u ní vedlo k hypoxickému respiračnímu selhání [42]. U této pacientky účinné monitorování a NPPV s kontrolovaným zvyšováním tlaku zabránily potřebě intubace a mechanické ventilace, což nemocné umožnilo překonat akutní hypoxické respirační selhání a snížit riziko jeho nežádoucích dopadů na plod. Uvedené důkazy nejsou zcela spolehlivé, protože neexistuje dost dalších klinických či výzkumných studií, které by podporovaly využití NPPV u těhotných žen. Monitorování plodu je vhodné tehdy, jestliže se změní stav matky a ošetřující lékař musí zvažovat extrakci plodu; ta se však doporučuje jen v nezvládnutelných případech, při známkách tísně plodu [41].

Neinvazivní přetlaková ventilace u dětí

Navzdory pokrokům v medikamentózní léčbě astmatu s použitím bronchodilatancií a kortikosteroidů i toleranci středně závažné až závažné hyperkapnie [43,44] zůstává astma i nadále jednou z nejčastějších příčin hospitalizace dětí v západních zemích [12]. V nedávno publikované kohortové studii byly popsány značné rozdíly v medikamentózní léčbě a v mechanické podpoře mezi různými dětskými zdravotnickými zařízeními [45], přičemž tato studie upozornila na nedostatek důkazů ohledně optimálního vedení léčby těžkého dětského astmatu. V klinickém prostředí se vskutku stále řeší otázky, zda včasné zahájení NPPV může oproti standardní léčbě omezit potřebu intubace či mechanické ventilace, nebo zda ji pouze oddálí [46]. Autoři mnoha malých klinických studií, pilotních a pozorovacích studií zkoumali účinnost a bezpečnost NPPV při těžkém dětském astmatu, přičemž v těchto studiích bylo prokázáno zlepšení výměny plynů, dechové frekvence a klinických skóre používaných pro hodnocení astmatu [43,47,48,49•].

Do randomizované kontrolované studie z roku 2012, v níž byla NPPV (n = 25) porovnávána s běžnou péčí (n = 25) u dětí hospitalizovaných na dětské JIP pro akutní respirační selhání, bylo zařazeno pět dětí s diagnózou středně těžkého astmatu (4 děti ve skupině s NPPV a 1 dítě v kontrolní skupině) [50]. U dětí trpících astmatem nebylo zapotřebí intubace ani v jedné větvi, zatímco celkově bylo intubováno 15 dětí (60 %) z kontrolní skupiny a 7 dětí (28 %) ze skupiny léčené pomocí NPPV (p = 0,045) [50]. Autoři studie proto dospěli k závěru, že NPPV může u dětských pacientů předejít endotracheální intubaci. Významné zlepšení srdeční frekvence (p = 0,0009) a dechové frekvence (p = 0,004) bylo pozorováno již do jedné hodiny po zahájení NPPV [50]. Podobné výsledky byly popsány v pilotní studii z roku 2012 (n = 20) u dětí randomizovaných buď k NPPV, nebo ke standardní péči; i zde byl zaznamenán významný pokles dechové frekvence (p = 0,03) [49•]. Ve skupině s NPPV vyžadovalo pomocnou léčbu méně dětí (11 %) než v kontrolní skupině (50 %) a 9 z 10 účastníků ukončilo léčbu NPPV podle plánu, přičemž pouze 1 pacient terapii přerušil z důvodu přetrvávajícího kašle [49•]. Autoři prospektivní pozorovací studie s využitím NPPV u 72 dětí přijatých na dětskou JIP pro těžké astma udávali, že intubaci potřebovalo z důvodu zhoršující se dechové tísně 5 dětí, z čehož v jednom případě šlo o masivní subkutánní emfyzém [51]. Při uplatnění NPPV nebyly zaznamenány žádné jiné závažné nežádoucí účinky a autoři dospěli k závěru, že NPPV je vhodná pro děti s těžkým astmatem, které nereagují na běžnou léčbu [51]. Autoři nedávno publikovaného přehledu o využití NPPV v rámci standardní konzervativní léčby dětských pacientů s respirační dysfunkcí poukázali na slibné výsledky, dosahované zejména u starších dětí [52]. Lze shrnout, že NPPV v porovnání se standardní léčbou lépe zajišťuje prevenci hypoventilace a je dobře snášena. Doporučuje se zvažovat využití NPPV v rámci standardní praxe při vedení léčby akutního i chronického respiračního selhání [52].

Ačkoli neexistuje dostatek důkazů ohledně léčby dětí hospitalizovaných pro těžké exacerbace astmatu, použití NPPV v pediatrii má svůj význam. Výsledky dosavadních studií je ještě třeba potvrdit dalšími studiemi, v rámci kterých bude nutno definovat charakteristiky nejlepší klinické praxe včetně optimálního načasování intervence, včasného záchytu osob nereagujících na léčbu, optimálního nastavení ventilátoru a doby trvání terapie [51,52]. Efektivitu studií u dětí omezují adherence dětí k léčbě, používání nevhodných prvků ventilačního okruhu mezi pacientem a ventilátorem, potřeba sedace a riziko aspirace i vzniku dekubitů [12]. Další překážku představuje neschopnost objektivně posoudit plicní funkce a provést zaslepení výzkumníků vůči použité terapeutické modalitě [12]. K přesnému posouzení účinnosti, bezpečnosti a v neposlední řadě i ekonomické výhodnosti použití NPPV bude zapotřebí dobře uspořádaných a provedených randomizovaných kontrolovaných studií, jež budou specificky zaměřené na těžké astma u dětí.

SKUTEČNOSTI, KTERÉ JE TŘEBA ZOHLEDNIT PŘED ZAHÁJENÍM NEINVAZIVNÍ PŘETLAKOVÉ VENTILACE

V každé klinické situaci je nutno si uvědomit, že potřeba urgentní intubace (např. při srdeční zástavě a apnoi) je absolutní kontraindikací NPPV. Vedle toho existují určité relativní kontraindikace, nad kterými je třeba uvažovat, například traumata nebo operace obličeje, deformace horních dýchacích cest, neschopnost pacienta spolupracovat nebo spolupráci udržet, hojná sekrece a ezofageální anastomóza v nedávné anamnéze [53].

NPPV je obvykle dobře snášenou intervencí, ovšem stejně jako při jakékoli jiné léčbě i zde musejí mít kliničtí zdravotníci na zřeteli možné nevýhody/nežádoucí účinky, například nemožnost kontinuálního podávání nebulizovaných bronchodilatancií, lokální kožní trauma po poranění maskou, podráždění očí a distenzi žaludku.

DOPORUČENÍ PRO BUDOUCÍ VÝZKUM

K potvrzení nálezů z dosud provedených malých studií a ke stanovení úlohy NPPV u dospělých i dětských pacientů s astmatem je zapotřebí rozsáhlejších prospektivních randomizovaných kontrolovaných studií s větší metodickou přesností. Autoři budoucích studií by se měli zaměřit na následující potřeby: uspořádání randomizované kontrolované studie zahrnující vzorek populace dostatečně velký na to, aby studie mohla prokázat smysluplné výsledky; možnost předem specifikovat primární a sekundární výsledné ukazatele, které by zahrnovaly měřítka účinnosti léčby, bezpečnosti a ekonomické výhodnosti; správný popis metodiky a omezení studie daných charakterem jejího uspořádání; pokusy zamaskovat léčbu s použitím NPPV (jak ukázali Soroksky a spol.), aby bylo potlačeno systematické zkreslení spojené s nedostatečným zaslepením.

ZÁVĚR

Důkazy podporující využití NPPV u těžkého astmatu nejsou dostatečné. V nedávném přehledu zpracovaném na základě Cochranovy databáze byl zkoumán dosud největší počet souhrnně hodnocených studií (pět studií, publikovaných v letech 2003–2010); závěry ovšem naznačují, že ačkoli trend vypovídající o přínosech NPPV u astmatu je zjevný, malý počet klinických studií i jejich účastníků podtrhuje nedostatek validních údajů.

Důkazy podporující využití NPPV v pediatrii jsou založené především na studiích zahrnujících dospělé pacienty a na kompilaci pediatrických klinických studií s malými počty nemocných s astmatem. Z dostupných důkazů vyplývá, že použití NPPV by mohlo předcházet endotracheální intubaci a zlepšovat srdeční a dechovou frekvenci. Dosavadní studie však postrádají dostatečnou metodologickou přesnost, což je způsobeno především problémy s náborem dětí a se zaslepováním. NPPV jako léčebná metoda zůstává i nadále diskutabilní, ačkoli se v současné klinické praxi stále využívá. Možnost doporučit využití NPPV v léčbě respiračního selhání při akutní exacerbaci astmatu je omezena nedostatkem publikovaných důkazů.

Poděkování

Žádné.

Střet zájmů

Autoři neuvedli žádný střet zájmů.

Adresa pro korespondenci:

Kristin Carson,

The Queen ElizabethHospital,

Department of Respiratory Medicine,

DX 465 154,28 Woodville Road,

Woodville South, SA 5011, Australia

E‑mail: kristin.carson@health.sa.gov.au

Literatura

Zvláště významné práce zveřejněné během roku přípravy tohoto přehledového článku jsou označeny takto:
• = významné,
•• = mimořádně významné.
1. Masoli M, Fabian D, Holt S, Beasley R. The global burden of asthma: executive summary of the GINA Dessemination Committee Report. Allergy 2004; 59:469–478.
2. Rabe KF, Adachi M, Lai CK, et al. Worldwide severity and control of asthma in children and adults: the global asthma insights and reality surveys. J Allergy Clin Immunol 2004; 114:40–47.
3. Bahadori K, Doyle‑Waters MM, Marra C, et al. Economic burden of asthma: a systematic review. BMC Pulm Med 2009; 19:9–24.
4. Braman SS. The global burden of asthma. Chest 2006; 130:4S–12S.
5. Benhamou D, Girault C, Faure C, et al. Nasal mask ventilation in acute respiratory failure. Chest 1992; 102:912–917.
6. Meduri GU, Abou‑Shala N, Fox RC, et al. Noninvasive face mask mechanical ventilation in patients with acute hypercapnic respiratory failure. Chest 1991; 100:445–454.
7. Soma T, Hino M, Kida K, Kudoh S. A prospective and randomized study for improvement of acute asthma by noninvasive positive pressure ventilation (NPPV). Intern Med 2008; 47:493–501.
8. Soma T, Hino M, Tanaka Y, Kudou S. Treatment of acute bronchospasm with noninvasive positive pressure ventilation (NIPPV). Am J Respir Crit Care Med 2002; 165:A191–A200.
9. Thys F, Roeseler J, Delaere S, et al. Two‑level noninvasive positive pressure ventilation in the initial treatment of acute respiratory failure in an emergency department. Eur J Emerg Med 1999; 6:207–214.
10. McFadden ER. Acute severe asthma. Am J Respir Crit Care Med 2003; 168:740–759.
11. Moloney E, Kiely JL, McDonnell T, McNicholas WT. Nocturnal nasal intermittent positive pressure ventilation (NIPPV) therapy for chronic respiratory failure: long‑term effects. Ir Med J 1999; 92:401–403.
12. Sarnaik AA, Sarnaik AP. Noninvasive ventilation in pediatric status asthma­ticus: sound physiologic rationale but is it really safe, effective, and cost‑efficient? Pediatr Crit Care Med 2012; 13:484–485.
13. Guerin C, Girard R, Chemorin C, et al. Facial mask noninvasive mechanical ventilation reduces the incidence of nosocomial pneumonia. A prospective epidemiological survey from a single ICU. Intensive Care Med 1997; 23:1024–1032.
14. Kramer B. Ventilator‑associated pneumonia in critically ill patients. Ann Intern Med 1999; 130:1027–1028.
15. Nourdine K, Combes P, Carton MJ, et al. Does noninvasive ventilation reduce the ICU nosocomial infection risk? A prospective clinical survey. Intensive Care Med 1999; 25:567–573.
16. Ferrer M, Sellares J, Valencia M, et al. Noninvasive ventilation after extubation in hypercapnic patients with chronic respiratory disorders: randomised controlled trial. Lancet 2009; 374:1082–1088.
17. Jasmer RM, Matthay MA. Noninvasive ventilation for acute respiratory failure. J Clin Monit Comput 2000; 16:403–408.
18. Liesching T, Kwok H, Hill NS. Acute applications of noninvasive positive pressure ventilation. Chest 2003; 124:699–713.
19. Schmidbaeur W, Ahlers O, Spies C, et al. Early prehospital use of noninvasive ventilation improves acute respiratory failure in acute exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease. Emerg Med J 2011; 28:626–627.
20. Ram FSF, Picot J, Lightowler J, Wedzicha JA. Noninvasive positive pressure ventilation for treatment of respiratory failure due to exacerbations of chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2009; 3:1–75. doi:10.1002/14651858.CD004104.pub3.
21. Brochard L, Mancebo J, Elliott MW. Noninvasive ventilation for acute respiratory failure. Eur Respir J 2002; 19:712–721.
22. Keenan SP, Mehta S. Noninvasive ventilation for patients presenting with acute respiratory failure: the randomized controlled trials. Respir Care 2009; 54:116–126.
23. Bethesda MD. Expert Panel Report 3 (EPR3): guidelines for the diagnosis and management of Asthma National Heart, Lung, and Blood Institute; 2007. http://www.nhlbi.nih.gov/guidelines/asthma/asthgdln.htm [přístup 2. září 2013].
24. Buda AJ, Pinsky MR, Ingels NB Jr, et al. Effect of intrathoracic pressure on left ventricular performance. N Engl J Med 1979; 301:453–459.
25. Aldrich TK, Hendler JM, Vizioli LD, et al. Intrinsic positive end‑expiratory pressure in ambulatory patients with airways obstruction. Am Rev Respir Dis 1993; 147:845–849.
26. Broux R, Foidart G, Mendes P, et al. Use of PEEP in management of life‑threatening status asthmaticus: a method for the recovery of appropriate ventilation‑perfusion ratio. Appl Cardiopulm Pathophysiol 1991; 4:79–83.
27. Anderson JB, Qvist J, Kann T. Recruiting collapsed lung through collateral channels with positive end‑expiratory pressure. Scand J Respir Dis 1979; 60:260–266.
28. Soroksky A, Stav D, Shpirer I. A pilot prospective, randomized, placebo‑controlled trial of bilevel positive airway pressure in acute asthmatic attack. Chest 2003; 123:1018–1025.
29. Martin JG, Shore S, Engel LA. Effect of continuous positive airway pressure on respiratory mechanics and pattern of breathing in induced asthma. Am Rev Respir Dis 1982; 126:812–817.
30. Lin HC, Wang CH, Yang CT, et al. Effect of nasal continuous positive airway pressure on methacholine‑induced bronchoconstriction. Respir Med 1995; 89:121–128.
31. Lim WJ, Mohammed Akram R, Carson KV, et al. Noninvasive positive pressure ventilation for treatment of respiratory failure due to severe acute exacerbations of asthma. Cochrane Database Syst Rev 2012; 12:CD004360.
•• Přehled vytvářený na základě Cochranovy databáze je pravidelně aktualizován a poskytuje podrobné hodnocení existujících důkazů specificky pro využití NPPV u astmatu, přičemž u každé studie zařazené do přehledu uvádí riziko zkresleného hodnocení a podrobné charakteristiky.
32. Gupta D, Nath A, Agarwal R, Behera D. A prospective randomized controlled trial on the efficacy of noninvasive ventilation in severe acute asthma. Respir Care 2010; 55:536–543.
33. Brandao D, Lima C, Filho VM, et al. Reversal of bronchial obstruction with bilevel positive airway pressure and nebulization in patients with acute asthma. J Asthma 2009; 46:356–361.
34. Filho VG, Rodrigues MM, Brandao D, et al. Coupling of noninvasive mechanical ventilation and nebulization during asthma exacerbations: higher amount of aerosol deposition into the airways or effective mechanical bronchodilation due to positive pressure? European Respiratory Society Annual Congress, Vienna, Austria, 12–16 September, 2009.
35. De Miranda AS, Silva COS, Beppa OS, et al. Noninvasive ventilation for continuous positive airways pressure (CPAP) assisted to the bronchodilator in the treatment of bronchial asthma crisis. Fisiotherapia em Movimento 2004; 17:17–27.
36. Holley MT, Morrissey TK, Seaberg DC, et al. Ethical dilemmas in a randomized trial of asthma treatment: can Bayesian statistical analysis explain the results? Acad Emerg Med 2001; 8:1128–1135.
37. Murase K, Tomii K, Chin K, et al. Noninvasive ventilation in severe asthma attack, its possibilities and problems. Panminerva Med 2011; 53:87–96.
38. Soroksky A, Klinowski E, Ilgyev E, et al. Noninvasive positive pressure ventilation in acute asthmatic attack. Eur Respir Rev 2010; 19:39–45.
39. Kida Y, Minakata Y, Yamada Y, Ichinose M. Efficacy of noninvasive positive pressure ventilation in elderly patients with acute hypercapnic respiratory failure. Respiration 2012; 83:377–382.
40. King MJ, Hanania NA. Asthma in the elderly: current knowledge and future directions. Curr Opin Pulm Med 2010; 16:55–59.
41. deMendoza‑Asensi D. Breathing for two: ventilating the pregnant patient. Clin Pulm Med 2009; 16:21–27.
42. Akinbami LJ, Moorman JE, Liu X. Asthma prevalence, healthcare use, and mortality: United States, 2005–2009. National Health Statistics Reports, 2011. cdcba0biz/nchs/data/nhsr/nhsr032pdf2012.
43. Akingbola OA, Simakajornboon N, Hadley EF Jr, Hopkins RL. Noninvasive positive‑pressure ventilation in pediatric status asthmaticus. Pediatr Crit Care Med 2002; 3:181–184.
44. Stein R, Canny GJ, Bohn DJ, et al. Severe acute athma in a pediatric intensive care unit: six years’ experience. Pediatrics 1989; 83:1023–1028.
45. Bratton SL, Newth CJ, Zuppa AF, et al. Critical care for pediatric asthma: wide care variability and challenges for study. Pediatr Crit Care Med 2012; 13:407–414.
46. Teague WG. Noninvasive positive pressure ventilation: current status in paediatric patients. Paediatr Respir Rev 2005; 6:52–60.
47. Thill PJ, McGuire JK, Baden HP, et al. Noninvasive positive‑pressure ventilation in children with lower airway obstruction. Pediatr Crit Care Med 2004; 5:337–342.
48. Beers SL, Abramo TJ, Bracken A, Wiebe RA. Bilevel positive airway pressure in the treatment of status asthmaticus in pediatrics. Am J Emerg Med 2007; 25:6–9.
49. Basnet S, Mander G, Andoh J, et al. Safety, efficacy, and tolerability of early initiation of noninvasive positive pressure ventilation in pediatric patients admitted with status asthmaticus: a pilot study. Pediatr Crit Care Med 2012; 13:393–398.
• Dosud největší randomizovaná kontrolovaná klinická studie zahrnující dětské pacienty přijaté do nemocnice pro astma, z níž vyplývá, že NPPV je zjevně bezpečná a dobře snášená.
50. Yanez LJ, Yunge M, Emilfork M, et al. A prospective, randomized, controlled trial of noninvasive ventilation in pediatric acute respiratory failure. Pediatr Crit Care Med 2008; 9:484–489.
51. Mayordomo‑Colunga J, Medina A, Rey C, et al. Noninvasive ventilation in pediatric status asthmaticus: a prospective observational study. Pediatr Pulmonol 2011; 46:949–955.
52. Hsu J, Wu J, Dai Z. Modern use of BIPAP as non‑invasive ventilation in children. J Pediatr Respir Dis 2012; 8:13–18.
53. American Thoracic Society, European Respiratory Society, European Society of Intensive Care Medicine and the Société de Réanimation de Langue Française. International consensus conferences in intensive care medicine: noninvasive positive pressure ventilation in acute respiratory failure. Am J Respir Crit Care Med 2001; 163:283–291.

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,5/5, hodnoceno 141x
 
 

Kreditovaný kurz

 

Chronická obstrukční plicní nemoc

Autor kurzu: MUDr. Lucie Heribanová
Kurz je ohodnocen 4 kredity ČLK

 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články