Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakční rada
Redakce
Předplatné
Pokyny pro autory a recenzenty
Kontakt

VLIV NĚKTERÝCH FAKTORŮ NA POČET KOJENÝCH DĚTÍ PŘI PROPUŠTĚNÍ Z PORODNICE V LETECH 2000 AŽ 2004 V ČR

Autoři: Mydlilová A.1, Šípek A.2, Wiesnerová J.3

Autoři - působiště: Národní laktační centrum, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha1 vedoucí MUDr. A. Mydlilová Ústav pro péči o matku a dítě, Praha2 ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR3 ředitelka Mgr. V. Mazánková

Článek: Čes-slov Pediat 2008; 63 (4): 182-191.
Kategorie: Původní práce
Počet zobrazení článku: 688x

Specializace: neonatologie pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost
uzamčeno uzamčeno

The Influence of Some Factors on the Rate of Exclusively Breastfed Infants at the Time of Hospital Discharge in 2000–2004

Purpose:
To identify potential factors influencing the exclusive breastfeeding at the time of hospital discharge in the Czech Republic from 2000 through 2004.

Methods:
Data from 466 731 infants born from 2000 through 2004 was collected retrospectively from newborn reports and statistically analyzed.

Results:
The average rate of exclusive breastfeeding was 90.6 % at the time of hospital discharge throughout the whole study period. Statistically significant decrease in probability that an infant would not be exclusively breastfed at the time of hospital discharge was identified in several risk factors. The risk factors belonging to demographic factors include low maternal age (82.4% exclusively breastfed = EB), low education level (83.6% EB) and a mother living without a mate (87.1% EB). Factors relating to pregnancy encompass: multiple gestation (for twins 61.5% EB and for triplets and more infants 24.1% EB) and in vitro fertilization (72.2% EB). The risk perinatal factors concerned of delivery by caesarean section (79.4% EB) and the analgesia usage during delivery. The highest risk related to analgesia were represented by general anesthesia (78.7% EB), then spinal anesthesia (80.3% EB for section and 86.3% EB for vaginal delivery) and the least risk was represented by epidural anesthesia (81.6% EB for section and 90.86% EB for vaginal delivery). Too short (3 days-83.9% EB) or too long hospital stay (more than 7 days -85.1% EB) also negatively influenced breastfeeding. The other identified risk factors include low birth weight and diagnosis of hypotrophic infant (71.6% EB) or congenital abnormality (79.4% EB).

From 2000 through 2004 the risk that an infant will not be exclusively breastfed statistically increased in the group of mothers with low educational level (RR 2000 = 1.45, RR 2004 = 1.65) and in the group of infants with congenital abnormalities (RR 2000 = 1.93, RR 2004 = 2.96). On the contrary this risk decreased for a delivery by section (RR 2000 = 2.68, RR 2004 = 2.28).

Conclusion:
In breastfeeding support it is necessary to focus on groups of mothers and infants with identified risk factors.

Key words:
breastfeeding, demographic factors, perinatal factors


 
předchozí článek  
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
následující článek
 

Souhrn

Cíl:
Identifikovat faktory, ovlivňující výlučné kojení při propuštění z porodnice v letech 2000 až 2004 v České republice.

Metody:
Údaje o 466 731 novorozencích, narozených v letech 2000–2004, získané ze Zprávy o novorozenci, byly retrospektivně analyzovány a statisticky vyhodnoceny.

Výsledky:
Při propuštění z porodnice bylo výlučně kojeno průměrně za celé sledované období 90,6 % dětí. K demografickým faktorům negativně ovlivňujícím kojení patří nízký věk matky (82,4 % výlučně kojených = VK), nízké vzdělání matky (83,6 % VK) a rodinný stav, kdy matka nemá partnera (vdovy a rozvedené matky 87,1 % VK). Z prenatálních faktorů je to četnost těhotenství (dvojčata 61,5 % VK, trojčata a vícerčata 24,1 % VK) a umělé oplodnění (72,2 % VK). Z perinatálních faktorů pak porod sekcí (79,4 % VK) a použití analgezie u porodu. Z použité analgezie je nejvyšším rizikem celková anestezie (78,7 % VK), pak spinální (80,3 % VK u porodu sekcí a 86,3 % VK u vaginálního porodu) a nejmenší epidurální (81,6 % VK u porodu sekcí a 90,86 % VK u vaginálního porodu). Pro kojení je riziková také příliš krátká (3 dny – 83,9 % VK) či dlouhá hospitalizace (více než 7 dní – 85,1 % VK). Negativní vliv má také nízká porodní hmotnost či diagnóza hypotrofického dítěte (71,6 % VK) a přítomnost vývojové vady (79,4 % VK). Od roku 2000 do roku 2004 statisticky významně vzrostlo riziko, že dítě nebude výlučně kojeno, u matek s nízkým vzděláním (RR 2000 = 1,45, RR 2004 = 1,65) a u dětí s vrozenou vývojovou vadou (RR 2000 = 1,93, RR 2004 = 2,96). Naopak riziko se snížilo u porodu císařským řezem (RR 2000 = 2,68, RR 2004 = 2,28).

Závěr:
Při podpoře kojení je třeba se zaměřit na skupiny matek a dětí, u nichž byly identifikovány výše zmíněné rizikové faktory.

Klíčová slova:
kojení, demografické faktory, perinatální faktory

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Kreditovaný kurz

 

Akutní zánět středouší

Autor kurzu: MUDr. Dana Jenšovská
Kurz je ohodnocen 4 kredity ČLK

 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články