#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Psychomotorický a kognitivní vývoj dětí narozených po mimotělním oplodnění metodou intracytoplazmatické injekce spermie


Psychomotor and Cognitive Development of Children Born after Intracytoplasmic Sperm Injection

Objective:
To analyse data on psychomotor and cognitive development of children born after intracytoplasmic sperm injection (ICSI).

Design:
Open cross-section clinical study.

Setting:
Institute for the Care of Mother and Child, Prague and Department of Paediatrics, Charles University, 2nd Medical School and University Hospital Motol, Prague.

Methods:
In 133 children (75 boys and 58 girls) psychological examination was made at the age range 11 months – 8.5 years in the years 2004–2006. All children were born after intracytoplasmic sperm injection (ICSI). Psychomotor development of children aged from 11 months to 3.5 years was assessed using the Bayley Scales (BSID-II). In older children, Global Intelligence McCarthy Test was used.

Results:
In our sample of ICSI-children, no significantly higher incidence of children delayed in mental (cognitive) as well as in motor development has been found as compared with the population norms. However, the results indicate a significantly lower average value of the Psychomotor Developmental Index (PDI) in the group of younger children as compared with the given norm (92.3 ± 13.9 versus 100 ± 15; p<0.01). In the group of older children, lower average value of the General Cognitive Index (GCI), as compared with corrected population norm has been found (105.1 ± 14.7 versus 110 ±16; p<0.05). In the group of twins, a significantly higher number of mild developmental disorders was ascertained on the contrary in the group of singletons (64.7% versus 33.3%; p<0.01) in our older children conceived by ICSI.

Conclusion:
The results indicate only mild lowering of some performances in our ICSI-children: in motor domain in younger children, and in cognitive domain in older children. Children from multiple pregnancies are at greater developmental risk than singletons.

Key words:
intracytoplasmic sperm injection, psychomotor and cognitive development, developmental disorders, Bayley Scales of Infant Development, McCarthy Scales of Children’s Abilities


Autoři: D. Sobotková 1;  D. Krejčířová 2,3;  M. Šnajderová 3,4;  T. Mardešić 3,5;  J. Kraus 6;  D. Zemková 4;  V. Gregor 3,7;  A. Šípek 1,8;  V. Lánská 9
Působiště autorů: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 1;  Oddělení klinické psychologie FTN, Praha, ředitel MUDr. K. Filip, CSc., MBA 2;  Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha, ředitel MUDr. A. Malina Ph. D. 3;  Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Lebl, CSc. 4;  Sanatorium Pronatal, Praha, vedoucí lékař doc. MUDr. T. Mardešić, CSc. 5;  Dětská neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta doc. MUDr. V. Komárek, CSc. 6;  Oddělení klinické genetiky, FTN, Praha, ředitel MUDr. K. Filip, CSc., MBA 7;  3. LF UK, Praha, děkan doc. B. Svoboda, CSc. 8;  Oddělení statistiky, IKEM, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Malý, CSc. 9
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2008; 73(1): 4-9

Souhrn

Cíl práce:
Analyzovat psychomotorický a kognitivní vývoj dětí počatých po intracytoplazmatické injekci spermie (ICSI).

Typ studie:
Otevřená průřezová klinická studie.

Název a sídlo pracoviště:
Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, a Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha.

Metodika:
V období let 2004–2006 bylo psychologicky vyšetřeno 133 dětí (75 chlapců a 58 dívek) ve věku 11 měsíců až 8 roků a 6 měsíců, počatých po intracytoplazmatické injekci spermie. Psychomotorický vývoj mladších dětí (11 měsíců až 3 roky 6 měsíců) byl hodnocen vývojovými škálami Bayleyové (BSID‑II). U dětí starších byl použit globální inteligenční test McCarthyové.

Výsledky:
V celém souboru není významně vyšší výskyt ICSI-dětí s opožděným vývojem oproti běžné populaci v mentální (kognitivní) ani motorické oblasti. Mladší děti mají však nižší průměrný psychomotorický vývojový index (PVI) oproti populační normě (92,3 ± 13,9 versus 100 ± 15; p<0,01). U starších dětí je proti korigované normě mírně snížen průměrný celkový kognitivní index (GCI) (105,1 ± 14,7 versus 110 ± 16; p<0,05). Téměř dvakrát více lehčích vývojových poruch bylo zachyceno u dvojčat (64,7 %) než u dětí z jednočetných těhotenství (33,3 %; p<0,01) ve skupině starších dětí.

Závěr:
Výsledky ukazují na některá mírná oslabení výkonů: u mladších dětí v motorickém vývoji, u starších dětí v oblasti kognitivního vývoje. Rizikovější skupinou jsou děti narozené z vícečetných těhotenství, jejich výskyt se však již nyní daří redukovat.

Klíčová slova:
intracytoplazmatická injekce spermie, psychomotorický a kognitivní vývoj, vývojové poruchy, Bayley Scales of Infant Development–Second Edition, McCarthy Scales of Children’s Abilities

Úvod

V současné době se u nás narodí po mimotělním oplodnění (IVF) přibližně 3 % dětí, z nich po intracytoplazmatické injekci spermie (ICSI) 50–60 %, tj. asi 1500–1800 dětí za rok. Početí po ICSI může přinášet určitá rizika ve srovnání s přirozeným početím i s početím pomocí konvenční IVF. Někteří autoři poukazují na možná biologická rizika této metody [1, 3, 7, 20, 22]. Jiní autoři si všímají i možných rizik pro další neuropsychický vývoj takto počatých dětí [6, 8, 12, 17]. Pokud jde o neuropsychický nebo kognitivní vývoj, výsledky dosavadních studií nejsou jednotné: např. Bowen et al. [5] a Leslie et al. [10] shledali u dětí počatých po IVF a ICSI častější opoždění v mentálním vývoji v 1. roce života, v 5 letech však tytéž děti již nevykazovaly významné rozdíly oproti dětem kontrolním. Naproti tomu Sutcliffe et al. [23] nenašli významné rozdíly mezi skupinami 18měsíčních dětí počatých po IVF a ISCI a po spontánním početí, v 5 letech však děti počaté po ICSI dosahovaly v průměru nižší celkový vývojový kvocient. Novější mezinárodní studie [21] vyznívá příznivě: motorický i kognitivní vývoj dětí po IVF a ICSI byl v batolecím věku i ve věku 5 let velmi podobný jako u přirozeně počatých dětí. Obdobný je závěr i další mezinárodní studie sledující ICSI děti do věku 8 let [11].

V České republice nebyla zatím provedena podrobnější analýza v této oblasti. Naše práce předkládá výsledky, týkající se psychomotorického a kognitivního vývoje dětí počatých po ICSI, získané na základě psychologického vyšetření. Je součástí prvního výzkumného mezioborového projektu u nás, který je podpořen grantem IGA MZ ČR 8118-4 NR.

Soubor DĚTÍ

Rodiče dětí počatých po ICSI v jednom z pražských center asistované reprodukce byli vybídnuti ke spolupráci dopisem na základě náhodného výběru. V tomto centru se léčí dysfertilní páry z celé České republiky. Do studie se v období od září 2004 do září 2006 zapojilo 110 ze 180 pozvaných rodin (61,1 %) se 135 dětmi. V 17 případech (9,4 %) nemohla být pozvánka doručena pro změnu adresy, 50 rodin (27,8 %) na pozvánku nereagovalo, jedna rodina účast odmítla (0, 6%) a dvě rodiny spolupráci přislíbily, ale nakonec se omluvily (1,1 %). Psychologická data jsme analyzovali u 133 dětí (98,5 %) ze 135 zahrnutých do komplexního projektu. Základní charakteristika souboru je uvedena v tabulce 1 a 2.

Děti ve věkovém rozmezí od 11 měsíců do 3 let a 6 měsíců byly vyšetřovány jinou metodou než děti starší. Proto i analýza dat o jejich vývoji byla většinou prováděna pro skupinu mladších a starších dětí zvlášť. V tabulce 1 uvádíme charakteristiku jak pro celý soubor, tak pro obě věkové skupiny (tab. 1). Průměrný věk ve skupině mladších dětí se pohyboval okolo 2 a 1/4 roku, pro starší děti okolo 6 a 1/4 roku. Skupina mladších dětí je málo početná, s tím souvisí vyšší průměrný věk celého souboru (5 a 1/4 roku).

Tab. 1. Charakteristika souboru dětí rozděleného podle věku při vyšetření
Charakteristika souboru dětí rozděleného podle věku při vyšetření
Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství; a p<0,05 - významně nižší výskyt dvojčat ve skupině mladších dětí

Ve skupině mladších dětí bylo více chlapců než dívek, skupina starších dětí je s ohledem na pohlaví poměrně vyrovnaná (rozdíl mezi skupinami v zastoupení pohlaví není statisticky významný). Obě skupiny se však významně liší ve výskytu dvojčat: 16,2 % ve skupině mladších a 37,5 % ve skupině starších dětí (p<0,05). Děti z vícečetných těhotenství měly významně nižší porodní hmotnost (p<0,001) i gestační věk (p<0,001) (tab. 2).

Tab. 2. Porodní hmotnost a gestační věk dětí narozených po ICSI
Porodní hmotnost a gestační věk dětí narozených po ICSI
Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství; a p<0,001

Průměrný věk rodičů při narození dítěte byl v našem souboru podle očekávání vyšší než v běžné populaci: u matek 30,7 Ī 4,2 roku, u otců 33,7 Ī 5,4 roku. Vzdělání rodičů se neliší od naší populace, socioekonomickou situaci rodin lze pokládat za dobrou (tab. 3). Podrobnější charakteristiku některých sociodemografických ukazatelů celého souboru uvádíme v jiném sdělení [24].

Tab. 3. Charakteristika rodin u souboru dětí narozených po ICS
Charakteristika rodin u souboru dětí narozených po ICS

Metodika

Vzhledem k tomu, že věk dětí našeho souboru se pohyboval v rozpětí od 11 měsíců do 8 let a 6 měsíců, museli jsme zvolit pro psychologické vyšetření mladších dětí jinou metodu než u dětí starších. Pro hodnocení dětí ve věku od 11 měsíců do 3 let a 6 měsíců jsme užili 2. vydání vývojových škál Bayleyové – BSID-II [2]. Test obsahuje tři škály: mentální, motorickou a škálu chování. Pomocí mentální škály se hodnotí souhrnně aktuální úroveň dětí raného věku ve složce kognitivní, ve vývoji řeči a sociálním chování, škála motorická hodnotí aktuální vývoj jemné a hrubé motoriky. Škála chování charakterizuje chování dítěte v průběhu vyšetření. Hodnocení výsledků škály mentální se uvádí pomocí mentálního vývojového indexu (MVI) a škály motorické pomocí psychomotorického vývojového indexu (PVI). U obou vývojových indexů je norma charakterizována průměrnou hodnotou 100 bodů a standardní odchylkou SD Ī 15 bodů. Chování je hodnoceno jako celek i v rámci několika faktorů chování pomocí percentilů (analýza chování však není předmětem tohoto sdělení).

Pro hodnocení dětí starších byl použit komplexní inteligenční test McCarthyové [13]. Skládá se z pěti dílčích škál: verbální, performační (neverbální), počty, paměť a motorika, jejichž výsledek je převáděn na T skóry (průměr 50 SD Ī 10). Souhrnné hodnocení charakterizuje celkový kognitivní index (GCI), který má formát IQ s průměrem 100 a SD Ī 16. Metoda je dosti citlivá i k drobnějším vývojovým odchylkám či specifickým dysfunkcím. Nevýhodou jsou dnes již zastaralé zahraniční normy, které je potřebné korigovat na základě prokazovaného sekulárního „posunu“ výkonnosti přibližně o +0,3 bodů za 1 rok (tímto posunem jsou více ovlivněny neverbální subtesty). V případě testu McCarthyové představuje tento posun po 35 letech od doby standardizace u GCI přibližně 10 bodů, u dílčích škál 5–10 bodů, čemuž odpovídají i naše zkušenosti s užíváním testu v praxi. Výsledné hodnocení ICSI dětí jsme porovnávali jednak s původními normami, které však výkon dětí výrazně nadceňují, a jednak s normami korigovanými.

Od rodičů byly získány anamnestické údaje o vývoji a zdravotním stavu dětí, data o psychosociálních a ekonomických charakteristikách rodin, i údaje o socioemočním vývoji a rodičovských postojích, která analyzujeme v jiném sdělení.

Při statistickém zpracování byly použity následující metody podle charakteru analyzovaných dat: χ2 test nezávislosti, χ2 test marginální homogenity, t-test nebo neparametrický Mannův-Whitneyův test, párový t-test či Wilcoxonův neparametricky test.

Studie byla schválena etickou komisí a rodiče vyjádřili s účastí svůj písemný informovaný souhlas.

Výsledky

Hodnocení mladších dětí

Průměrný mentální (MVI) i psychomotorický vývojový index (PVI) spadá ve skupině mladších dětí do pásma normy, průměrná hodnota PVI je však významně nižší jak oproti populační normě (p<0,01), tak oproti dosažené průměrné hodnotě MVI v dané skupině ICSI dětí (p<0,01) (tab. 4). Hodnocení motorického vývoje je tudíž u mladších dětí na nižší úrovni než hodnocení mentálního vývoje. Z tabulky 4 je dále patrné, že průměrné hodnoty obou vývojových indexů byly více sníženy u dvojčat než u dětí z jednočetných těhotenství, i když rozdíly nedosahují statistické významnosti (tab. 4).

Tab. 4. Hodnocení mladších dětí v mentální a motorické škále testu BSID-II
Hodnocení mladších dětí v mentální a motorické škále testu BSID-II
Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství; MVI - mentální vývojový index; PVI - psychomotorický vývojový index a p<0,05; b p<0,01 - významné rozdíly od populační normy; c p<0,05, d p<0,01 - PVI významně snížen ve srovnání s MVI v dané skupině

Hodnocení starších dětí

Průměrné hodnoty GCI i jednotlivých škál testu McCarthyové uvádí tabulka 5. Celkový kognitivní index (GCI), jakož i performační a motorický index jsou v porovnání s původní normou v našem souboru významně vyšší (rozdíl odpovídá již zmíněnému sekulárnímu posunu výkonnosti dětí v populaci). Ve srovnání s korigovanými normami zachycujeme však mírné snížení GCI v celé skupině starších dětí (p<0,05), přičemž toto snížení je zapříčiněno zejména horším výsledkem ve skupině dvojčat (p<0,05). Děti z jednočetných těhotenství se od populační korigované normy významně neliší. Ve škále performační (neverbální) a motorické jsme nezjistili v porovnání s korigovanými normami žádné významné rozdíly. Nejslabší výkony podávaly děti ve škále počty a paměť, kde se významně lišily i vůči původním normám. Výkony v početních úkolech jsou silně závislé na kulturně vzdělávacím kontextu, a proto je dále neanalyzujeme. V paměťové škále, která je především mírou pozornosti a pracovní paměti, jsou výkony ICSI dětí oproti korigované normě významně nižší (p<0,001). Vzhledem ke korigované normě byly výkony dětí horší ještě ve verbální škále, a to opět jak pro celou skupinu (p<0,001), tak pro dvojčata (p<0,01) i děti z jednočetných těhotenství (p<0,05). Z tabulky 5 je patrné, že dvojčata i ve skupině starších dětí podávala v průměru nižší výkony než děti z jednočetných těhotenství, nicméně zjištěné rozdíly mezi oběma skupinami nebyly statisticky významné.

Tab. 5. Hodnocení starších dětí ve škálách testu McCarthyové
Hodnocení starších dětí ve škálách testu McCarthyové
Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství; GCI (General Cognitive Index) – celkový kognitivní index * Z původního počtu 96 dětí byly testem McCarthyové vyšetřeny 94 děti. **Výsledky ve škále počty jsou silně závislé na vzdělávacím systému dané země a nejsou dále analyzovány. a p<0,05, b p<0,01, c p<0,001 - významné rozdíly od korigované populační normy

U starších dětí, kde je vývoj v jednotlivých složkách již více diferencován, jsme se zaměřili také na výskyt dílčích specifických vývojových poruch, které se vyskytly v této skupině téměř u 45 % dětí, což je dvakrát více oproti odhadovanému výskytu v běžné populaci, který se pohybuje kolem 20–25 %. Tyto specifické vývojové poruchy zahrnují především lehčí poruchy vývoje řeči (25,5 %) či jemné motoriky (14,9 %), poruchy pozornosti a bezprostřední paměti (21,3 %), u 4 ze 36 dětí školního věku (11,1 %) se jednalo o dyslexii. Kombinaci více typů deficitů jsme nalezli u 6 dětí (6,8 %). Z grafu 1 je patrné, že uvedené lehčí specifické vývojové poruchy se vyskytly téměř 2krát častěji u dvojčat než u dětí z jednočetných těhotenství (p<0,01) (graf 1).

Výskyt specifických vývojových poruch ve skupině starších dětí
Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství
Graf 1. Výskyt specifických vývojových poruch ve skupině starších dětí Pozn. „Jedináčci“ – děti narozené z jednočetných těhotenství

Distribuce nálezů mentálního (kognitivního) a motorického vývoje

Rozložení výsledků mentálních či kognitivních schopností a motorických dovedností (tab. 6) se neliší v rámci celého souboru ICSI dětí od normálního rozložení v běžné populaci. Mladší děti jsou však častěji hodnoceny v mentální oblasti v pásmu nadprůměru (18,9 %) oproti dětem starším (7,4 %). U motorického vývoje je tomu opačně: pouze jedno mladší dítě spadá do pásma nadprůměru (2,7 %), zatímco ve skupině starších dětí je to 15 dětí (16,0 %). Naproti tomu opožděný motorický vývoj jsme zjistili u mladších dětí téměř ve 22 %, i když z toho o vážné opoždění šlo jen u dvou dětí (5,4 %). Zjištěné rozdíly mezi skupinami však nebyly statisticky významné. Mírný rozdíl od předpokládaného normálního rozložení v populaci je naznačen pouze v mentální oblasti ve skupině starších dětí (p<0,05), což odpovídá již zmíněnému vyššímu výskytu mírných vývojových poruch v dané skupině.

Tab. 6. Distribuce výsledného hodnocení mentálního (kognitivního) a motorického vývoje
Distribuce výsledného hodnocení mentálního (kognitivního) a motorického vývoje
Pozn. b p<0,05 - při užití korigované normy se distribuce nálezů liší od očekávané distribuce v populaci (nadprůměr – cca 16 %, norma - cca 68 %, lehké opoždění – cca 13-14 %, vážné opoždění – cca 2-3 %)

Diskuse

Mentální vývoj skupiny mladších ICSI dětí se nelišil od populační normy v dosaženém průměrném MVI a nepozorovali jsme ani vyšší výskyt dětí s opožděným vývojem. Ve skupině starších dětí byl celkový kognitivní index (GCI) mírně nižší oproti populační normě hlavně vzhledem k nižším výkonům dvojčat, jejichž počet byl v této skupině dětí vysoký. Přesto i u většiny starších dětí spadal výkon do pásma normy. Také autoři rozsáhlé evropské studie Ponjaert-Kristoffersen et al. [21] uvádějí, že vývoj dětí počatých po IVF a ICSI probíhá příznivě nejen v raném věku, ale i ve věku předškolním a neliší se od mentálního ani motorického vývoje přirozeně počatých dětí.

Motorický vývoj našeho souboru byl ve skupině mladších dětí hodnocen hůře, zejména při porovnání dosaženého průměrného PVI s populační normou. Výskyt dětí s opožděným vývojem nebyl ale významně vyšší než v běžné populaci. Znamená to tedy, že výkony v motorické škále byly většinou jen mírně sníženy. Mírné oslabení výkonů v motorickém vývoji ve skupině mladších dětí může být důsledek počátečních pohybových obtíží u dětí porozených po ICSI. To ukazuje i počet dětí navštěvujících rehabilitační zařízení v raném věku (23,4%). Někteří autoři také zmiňují mírné neuromotorické problémy u ICSI dětí [13] a zvýšenou potřebu fyzioterapie [4]. Nižší hodnocení kvality pohybů u jednoročních dětí počatých po ICSI zaznamenali La-Sala et al. [9] pomocí škály chování podle Bayleyové. Tento nález však neshledali ve skupině dvouletých dětí. I když se analýzou výsledků škály chování podle Bayleyové zde nezabýváme, stojí za zmínku, že také u našich mladších dětí bylo hodnocení faktoru „kvalita motoriky“ nejnižší.

Z výsledků naší studie je patrné, že motorické problémy ustupují s narůstajícím věkem a zráním dětí. Nižší výskyt motorických potíží u starších dětí může však být také do určité míry způsoben menší citlivostí motorické škály McCarthyové, neboť úkoly jsou v této škále pro starší děti poměrně snadné. Zvýšený výskyt neuromotorických odchylek u dětí počatých po ICSI ještě ve věku 5–8 let uvádí např. Knoester et al. [8].

V naší studii jsme shledali zvýšený výskyt mírných vývojových deficitů u dvojčat. Snížené výkony v kognitivní oblasti u dvojčat počatých po asistované reprodukci (AR) zmiňuje Olivennes et al. [16]. Další studie upozorňují, že děti po AR se rodí častěji z vícečetných těhotenství předčasně s nižší porodní hmotností [15, 18], což přináší zvýšená rizika pro jejich další vývoj [6, 19, 20].

ZÁVĚR

V celém souboru dětí počatých po ICSI není oproti běžné populaci více dětí s opožděným vývojem v mentální (kognitivní) ani motorické oblasti. Výsledky však poukazují na určité rozdíly zachycené ve skupině mladších a starších dětí. Skupina mladších dětí dosáhla významně nižšího průměrného psychomotorického vývojového indexu (PVI), i když tato hodnota spadala ještě do pásma normy. Ve skupině starších dětí jsme naopak zaznamenali proti korigované normě snížené průměrné hodnoty v celkovém kognitivním indexu, zapříčiněné nižšími dílčími výkony ve škálách verbální a paměti. Rizikovější skupinou s ohledem na další vývoj jsou děti narozené z vícečetných těhotenství. Nižší výskyt dvojčat ve skupině mladších dětí ukazuje, že snaha center pro asistovanou reprodukci snižovat počet vícečetných těhotenství po umělém oplodnění je v poslední době úspěšná. Tento trend může do jisté míry přispívat ke snížení výskytu psychických vývojových poruch u dětí počatých po ICSI. Ve shodě s dalšími autory považujeme za nutné dosavadní výsledky nadále ověřovat, zejména ve studiích zaměřených na dlouhodobé sledování dětí do školního věku, než budeme moci udělat jednoznačné závěry.

Studie je podporována grantem IGA MZ ČR 8118 4 NR.

PhDr. Daniela Sobotková, CSc.

Ústav pro péči o matku a dítě

Podolské nábřeží 157

147 00 Praha 4


Zdroje

1. Agarwal, P., Loh, SK., Lim, SB., et al. Two-year neurodevelopmental outcome in children conceived by intracytoplasmic sperm injection: prospective cohort study. BJOG, 2005, 112, 10, p. 1376-1383.

2. Bayley, N. Bayley Scales of infant development, Second edition. New York: The Psychological Corporation, 1993.

3. Belva, F., Henriet, S., Liebaers, I., et al. Medical outcome of 8-year-old singleton ICSI children (born 32 weeks’ gestation) and spontaneously conceived comparison group. Hum Reprod, 2007, 22, 2, p. 506-515.

4. Bonduelle, M., Bergh, C., Niklasson, A., et al. Medical follow-up study of 5-year-old ICSI children. Reprod BioMed Online 9, 2004, p. 91-101. on web 29 April 2004.

5. Bowen, JR., Gibson, FL., Leslie, GL., Saunders, DM. Medical and developmental outcome at 1 year for children conceived by intracytoplasmic sperm injection. Lancet, 1998, 351, p. 1529-1534.

6. Dittrichová, J. Mrázek, M., Pilařová, M., et al. Psychický stav dětí z těhotenství po asistované reprodukci ve třetím roce života. Čes Gynek, 2004, 69, 3, s. 172-177.

7. Hansen, M., Kurinczuk, JJ., Bower, C., Webb, S. The risk of major birth defects after intracytoplasmic sperm injection and in vitro fertilization. N Engl J Med, 2002, 346, p. 725-730.

8. Knoester, M., Vandenbroucke, JP., Helmerhorst, FM., et al. Matched follow-up study of 5-8 year old ICSI-singletons: comparison of their neuromotor development to IVF and naturally conceived singletons. Hum Reprod, 2007, 22, 6, p. 1638-1646.

9. La-Sala, GB., Gallienelli, A., Fagandini, P., et al. Developmental outcomes at one and two years of children conceived by intracytoplasmic sperm injection. Int J Fertil Womens Med, 2004, 49, p. 113-119.

10. Leslie, GI., Gibson, FL., McMahon, C., et al. Children conceived using ICSI do not have an increased risk of delayed mental development at 5 years of age. Hum Reprod, 2003, 18, p. 2067-2072.

11. Leunens, L., Celestin-Westreich, S., Bonduelle, M., et al. Cognitive and motor development of 8-year-old children born after ICSI compared to spontaneously conceived children. Hum Reprod, 2006, 21, p. 2922-2929.

12. Levis, S., Klonoff-Cohen, H. What factors affect intracytoplasmic sperm injection outcomes? Obstet Gynecol Surv, 2005, 60, p. 111-123.

13. Ludwig, AK., Sutcliffe, AG., Diedrich, K., Ludwig, M. Post-natal health and development of children born after assisted reproduction: A systematic review of controlled studies. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2006, 127, p. 3-25.

14. McCarthy, D. Manual for the McCarthy Scales of Children’s Abilities. New York, NY, Psychological Corporation, 1972

15. Oborná, I., Březinová, J., Svobodová, M., et al. Vícečetné těhotenství – významná komplikace programu IVF. Čes Gynek, 2003, 68, 4, s. 232-237.

16. Olivennes, F., Golombok, S., Ramogida, C., et al. Behavioral and cognitive development as well as family functioning of twins conceived by assisted reproduction: findings from a large population study. Fertil Steril, 2005, 84, 3, p. 725-733.

17. Papaligoura, Z., Panopoulou-Maratou, O., Solman, M., et al. Cognitive development of 12 month old Greek infants conceived after ICSI and the effects of the method on their parents. Hum Reprod, 2004, 19, p. 1488-1493.

18. Pinborg, A., Loft, A., Nyboe Andersen, A. Neonatal outcome in Danish national cohort of 8602 children born after in vitro fertilization or intracytoplasmic sperm injection: the role of twin pregnancy. Acta Obstet Gynecol Scand, 2004, 83, 11, p. 1009-1011.

19. Pinborg, A., Loft, A., Rasmussen, S., Nyboe Andersen, A. Hospital care utilization of IVF/ICSI twins followed until 2-7 years of age: a controlled Danish national cohort study. Hum Reprod, 2004, 19, 11, p. 2529-2536.

20. Pinborg, A., Loft, A., Schmidt, L., et al. Morbidity in a Danish national cohort of 472 IVF/ICSI twins, 1132 non- IVF/ICSI twins and 634 IVF/ICSI singletons: health-related and social implications for the children and their families. Hum Reprod, 2003, 18, 6, p. 1234-1243.

21. Ponjaert-Kristoffersen, I., Bonduelle, M., Barnes, J., et al. International Collaborative study of Intracytoplasmic Sperm Injection-Conceived, in Vitro Fertilization-Conceived, and Naturally Conceived 5-Year-Old Child Outcomes: Cognitive and Motor Assessments. Pediatrics, 2005, 115, p. e283-e289.

22. Sanchez-Albisus, I., Botelu-Kost, S., Mau-Holzmann, UA., et al. Increased frequency of severe major anomalies in children conceived by intracytoplasmic sperm injection. Dev Med Child Neurol, 2007, 49, 2, p. 129-134.

23. Sutcliffe, AG., Saunders, K., McLachlan, R., et al. A retrospective case-control study of developmental and other outcomes in a cohort of Australien children concieved by intracytoplasmic sperm injection compared with a similar group in the United Kingdom. Fertil Steril, 2003, 79, p. 512-516.

24. Šnajderová, M., Mardešić, T., Zemková, D., et al. Děti narozené po intracytoplazmatické injekci spermie. Faktory neplodnosti, průběh těhotenství a porodu, perinatální období. Čes Gynek, 2008, 73, 1, s. 16-21.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 1

2008 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#