Přínos neoadjuvantní chemoterapie pro operabilitu zhoubných nádorů děložního hrdla

Souhrn

Cíl studie:
Srovnání peroperační a pooperační morbidity u pacientek radikálně operovaných pro karcinom děložního hrdla po podání neoadjuvantní chemoterapie a pro primárně malý nádor děložního hrdla.

Typ studie:
Retrospektivní case-control studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha.

Metodika:
Do studie bylo zařazeno 24 pacientek s dlaždicobuněčným karcinomem děložního hrdla, u nichž byla od 1/2004 do 6/2006 provedena radikální hysterektomie se systematickou pánevní lymfadenektomií po předchozím podání neoadjuvantní chemoterapie (NACT). Kontrolní skupina 24 pacientek byla vybrána retrospektivně ze souboru radikálně operovaných žen ve stejném období, avšak pro primárně malý nádor děložního hrdla stadia IA2 či IB1. Kritériem pro výběr kontrolní skupiny byla velikost nádoru odpovídající zmenšenému nádoru po aplikaci NACT. V obou souborech byly sledovány následující parametry – operační čas, krevní ztráta objektivizovaná rozdílem hodnot předoperačního a pooperačního hemoglobinu a hematokritu, nutnost podání krevní transfuze, peroperační komplikace, časné pooperační komplikace (do 6 týdnů po operaci), doba hospitalizace a ponechání zavedené epicystostomie pro hypotonický močový měchýř do domácí péče.

Výsledky:
U 92 % pacientek bylo po NACT dosaženo klinické odpovědi, která umožnila provedení radikální operace. Po NACT byl objem původního nádoru zmenšen průměrně o 70 % (58–100 %). Mezi skupinou pacientek léčených NACT s následnou radikální hysterektomií a kontrolní skupinou radikálně operovaných pro primárně malý nádor děložního hrdla nebyl významný rozdíl v operačním čase (165 min. vs. 160 min.), krevní ztrátě (rozdíl předoperačních a pooperačních hodnot hemoglobinu 18 g/l vs. 19 g/l, rozdíl předoperačních a pooperačních hodnot hematokritu 0,056 vs. 0,064), podání krevní transfuze (25 % vs. 21 %) a délce hospitalizace (9,5 dne vs. 9,6 dne). Významný rozdíl byl pouze v potřebě ponechání zavedené punkční epicystostomie do domácí péče (67 % vs. 47 %).

Závěr:
V hodnocených parametrech peroperační a pooperační morbidity u pacientek po NACT a u pacientek v kontrolním souboru nebyly významné rozdíly. Výjimkou je pouze potřeba delšího ponechání umělé derivace moči u pacientek po NACT podmíněná větší radikalitou výkonu na parametriích. Podání NACT v režimu ifosfamid / cisplatina (IP) zlepšilo operační podmínky u bulky dlaždicobuněčných karcinomů děložního hrdla.

Klíčová slova:
karcinom děložního hrdla, neoadjuvantní chemoterapie, radikální hysterektomie