#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Míra progresivity BHP v čase na základě dat z Olmsted County Study 1990 až 2002

22. 7. 2015

U mužů ve věku nad 40 let dochází často (až v 67 %) k problémům s močením, které souvisí s benigním zvětšením prostaty (BHP). Klinické problémy jsou zahrnovány pod pojem LUTS (low urinary tract symptomes).

U mužů ve věku nad 40 let dochází často (až v 67 %) k problémům s močením, které souvisí s benigním zvětšením prostaty (BHP). Klinické problémy jsou zahrnovány pod pojem LUTS (low urinary tract symptomes). Pro lékaře je důležité stanovit, jaké laboratorní výsledky mohou predikovat progresivní vývoj onemocnění.

Při léčbě BHP/LUTS je důležité, jaká je míra zhoršování příznaků v čase. K zodpovězení této otázky bylo třeba získat data z klinických studií. Mezi první (a dosud stále citované) typy studií patřily longitudinální kohortové studie založené na sledování vybraného vzorku populace v čase. K nejrozsáhlejším a nejdéle trvajícím patřila longitudinální studie Olmsted County Study (OCS). Z obyvatel okresu Olmsted (hlavní město Rochester, stát Mississippi, USA) bylo náhodně vybráno 2115 mužů ve věku mezi 40 a 79 roky. Jejich sledování trvalo 12 let (1990–2002).

V této kohortě došlo během doby sledování k důležitým změnám v klinických datech. Příznaky vyvolané BHP se podle dotazníku IPSS zhoršily o 0,18 bodu za rok. Maximální močový proud se zhoršil při uroflowmetrii průměrně o 2 % za rok (Qmax). Velikost (objem) prostaty se zvětšila v průměru o 1,6 % za rok. Akutní močová retence se vyskytovala s frekvencí 2,7 % za 4 roky. Kumulativní incidence potřeby chirurgického zákroku pro BHP se objevila s frekvencí 3 % za 6 let.

Z výsledků této dlouhodobé studie lze vyvodit, že BHP je progresivní onemocnění, jehož symptomy se pomalu zhoršují. Platí, že riziko močové retence je 2 až 7 %, riziko operace BHP představuje 5 až 10 % v průběhu 4 let. Muži se skórem IPSS > 7, maximálním močovým proudem Qmax < 12 ml/s nebo objemem prostaty > 30 ml měli 4× vyšší riziko akutní močové retence, taktéž muži s postmikčním reziduem větším než 50 ml měli 3× vyšší riziko močové retence.

Na základě výsledků studie lze shrnout, že BHP/LUTS je progresivní onemocnění s velkou variabilitou mezi jednotlivými sledovanými jedinci. K rizikovým faktorům patří vyšší věk, závažnější stupeň LUTS, nízký Qmax, větší objem prostaty a větší objem postmikčního rezidua. Pokud by nemoc nebyla adekvátně léčena, postupně by progredovala v čase. Zůstává otázkou, do jaké míry je možné mezi muži s BHP/LUTS spolehlivě identifikovat ty, kteří mají vysoké riziko progrese příznaků.

(tda)

Zdroje: ZÁLESKÝ, Miroslav — ZACHOVAL, Roman. Benigní hyperplazie prostaty a symptomy dolních močových cest u mužů: etiologie, patofyziologie a epidemiologie, Praktický lékař, 2014, roč. 94, č. 5, s. 217–222; Lepor H. Landmark studies impacting the medical management of benign prostatic hyperplasia. Reviews in urology. 2003; 5 Suppl 5 (Suppl 5): S28–35.



Štítky
Urologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#