Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Benigní hyperplazie prostaty: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Doporučení Americké urologické asociace k léčbě benigní hyperplazie prostaty – 1. část (medikamentózní léčba α-blokátory)

Specializace: urologie
Téma: Benigní hyperplazie prostaty

Vydáno: 26.11.2014

Doporučení Americké urologické asociace k léčbě benigní hyperplazie prostaty – 1. část (medikamentózní léčba α-blokátory)

Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je progredující onemocnění vyvolané proliferací hladkého svalu a epiteliálních buněk v prostatě, které vedou k jejímu zvětšení. Zvětšená žláza pak vyvolává symptomy dolních močových cest (lower urinary tract symptoms – LUTS), a to buď přímým útlakem, nebo zvýšeným tonem hladkého svalstva žlázy. Etiologie tohoto onemocnění není přesně známa. Nedávno byla vydána nová doporučení Americké urologické asociace (AUA) ohledně léčby BHP a LUTS. Následující článek představuje první část základů medikamentózní léčby podle těchto doporučení – léčbu α-blokátory.

Doporučení AUA

Prezentovaná doporučení vznikla systematickou rešerší dostupné literatury, na jejich vzniku se podílelo 69 odborníků. Podle míry shody rozlišují tato doporučení tři úrovně léčby: standardní terapie (úroveň doporučení 1), vhodná léčba (úroveň doporučení 2), alternativní léčba (úroveň doporučení 3).

Možnosti farmakologické léčby

α-blokátory

α-blokátory jsou v léčbě LUTS sekundární při BHP široce využívanou skupinou, protože noradrenergní sympatické nervstvo je zodpovědné za kontrakci hladkého svalstva v prostatě, což je považováno za součást patofyziologie LUTS při BHP. α-blokátory ve srovnání s placebem signifikantně zlepšují symptomy LUTS, zároveň zlepšují i maximální rychlost proudu moči. V klinických studiích byla léčba α-blokátory spojena s ojedinělými nežádoucími účinky, nejčastěji se jednalo o malátnost (ve 2–14 %). Při léčbě α-blokátory se při operaci katarakty rovněž může vyskytnout peroperační syndrom měkké duhovky (intraoperative floppy iris syndrome – IFIS), což je kombinace progresivní intraoperativní miózy, zvlnění a prolapsu duhovky.

Jednotlivá doporučení k léčbě

Alfuzosin, doxazosin, tamsulosin a terazosin jsou vhodné k léčbě pacientů s obtěžujícími, středně závažnými až závažnými symptomy LUTS při BHP. Efektivita jednotlivých preparátů je srovnatelná, mírně se liší jen nežádoucími účinky (úroveň doporučení 3). Starší a levnější generika jsou v léčbě rovněž použitelná, nicméně při jejich použití je nutné pečlivě vytitrovat dávku a během léčby monitorovat krevní tlak (úroveň doporučení 3). Vzhledem k výskytu peroperačního syndromu měkké duhovky u pacientů léčených α-blokátory je u mužů s LUTS při BHP nutné před zahájením terapie α-blokátory zjišťovat eventuální plánovanou operaci katarakty. V případě, že taková operace v plánu je, pak by zahájení terapie mělo být odloženo až po operaci (úroveň doporučení 2).

Jednotlivé preparáty

Alfuzosin

Alfuzosin je α1-blokátor druhé generace, který je doporučen k léčbě středně závažných až závažných symptomů BHP. Je možné jej použít i k léčbě akutní retence moči.

Doxazosin

Doxazosin patří rovněž do skupiny α1-blokátorů druhé generace, používané k léčbě středně závažných až závažných symptomů BHP. Léčebná odpověď je závislá na dávce, stejně jako nežádoucí účinky (např. posturální hypotenze, synkopy). Vhodnou dávku je tedy nutno u každého pacienta postupně vytitrovat.

Tamsulosin

Tamsulosin je α-blokátor třetí generace s větší afinitou k receptoru α1A než α1B, není proto nutná tak přesná titrace dávky. Redukován je i nežádoucí hypotenzní efekt, tamsulosin tedy může být podáván i s další medikací na hypertenzi.

Terazosin

Terazosin je selektivní α1-blokátor s dlouhým biologickým poločasem, což umožňuje podávání 1× denně. I u terazosinu jsou léčebný efekt i nežádoucí účinky závislé na dávce, a lék je proto nutné pečlivě vytitrovat.

(epa)

Zdroj: Mcvary K. T., Roehrborn C. G., Avins A. L., et al. American Urological Association Guideline: Management of Benign Prostatic Hyperplasia (BPH).

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,7/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Výsledky studie CombAT – účinky kombinované léčby dutasteridem a tamsulosinem na symptomatickou benigní hyperplazii prostaty

Před časem vyšel v prestižním časopise European Urology zajímavý článek, který se zabývá výsledky čtyřleté studie Combination of Avodart and Tamsulosin (CombAT). Cílem této studie bylo zhodnotit, zda je kombinační terapie dutasteridem a tamsulosinem efektivnější než monoterapie těmito preparáty.

Obstrukce dolních močových cest na podkladě benigní hyperplazie prostaty u pacientů v konečném stadiu renálního onemocnění

Cílem článku je prezentovat současné pohledy na problematiku obstrukce dolních močových cest (DMC) u mužů na podkladě benigní hyperplazie prostaty (benign prostatic hyperplasia – BPH) u pacientů v konečném stadiu renálního onemocnění (end stage renal disease – ESRD, nebo také end stage kidney disease – ESKD). Dysfunkce DMC u pacientů s ESRD jsou v české, ale i ve světové literatuře zmiňovány jen okrajově. Přitom v některých ohledech jsou zde výrazné odlišnosti od běžné populace s konsekvencemi pro diagnosticko-terapeutický postup.

Případ monstrózní benigní hyperplazie prostaty

Benigní hyperplazie prostaty (BPH) je jedno z nejčastějších onemocnění postihující více jak 50 % populace mužů starších 60 let. BPH, na rozdíl od dob minulých, je v současnosti jen zřídka příčinou úmrtí. Přestože mortalita je velice nízká, prevalence BPH je relativně vysoká. Zajímavý je fakt, že jen 4 % prostat u mužů nad 70 let dosahují velikosti nad 100 g. To je i jeden z důvodů, že tato skupina pacientů nebyla nikdy podrobněji hodnocena, resp. takto malý soubor pacientů nebyl rozsáhleji hodnocen. V současnosti jsou trendy směrem k mininvazivnějším metodikám, i když zcela jasná kritéria léčby s ohledem na velikost prostaty nebyla dána.



Všechny novinky