Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Atopická dermatitida: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Vliv lokálních kortikosteroidů na proliferaci, buněčný cyklus a apoptózu − in vitro srovnání na HaCaT

Specializace: pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost
Téma: Atopická dermatitida

Vydáno: 27.6.2016

Vliv lokálních kortikosteroidů na proliferaci, buněčný cyklus a apoptózu − in vitro srovnání na HaCaT

Autoři následující práce navrhli seřazení šesti lokálních kortikosteroidů na základě jejich antiproliferativní aktivity. Takovéto řazení může usnadnit výběr vhodného kortikoidního preparátu v terapii hyperproliferativních dermatóz.

Lokální kortikosteroidní externa jsou určena k léčbě neinfekčních zánětlivých a hyperproliferativních dermatóz. Klasifikace síly (potence) lokálních kortikosteroidů je nejčastěji prováděna na základě jejich výbledového (vazokonstrikčního) účinku. Léčebný efekt kortikosteroidů u hyperproliferativních dermatóz však závisí i na jejich antiproliferativním účinku. Ten nemusí automaticky korelovat s jejich sílou. Autoři prezentované studie srovnávali antimitotickou aktivitu šesti lokálních kortikosteroidů za použití buněčné linie lidských keratinocytů (HaCaT).

Použité metody

Jednotlivé účinky betamethason-dipropionátu, klobetasol-propionátu, betamethason-valerátu, desonidu, hydrokortison-butyrátu a hydrokortisonu byly vzájemně srovnávány při koncentracích 10-8 až 10-4 mol/l. Viabilita a proliferace buněk byla hodnocena pomocí MTT testu. Mechanismus buněčné smrti byl detekován pomocí duálního barvení za použití annexinu V a propidium-jodidu a současně byla provedena analýza buněčného cyklu.

Výsledná zjištění

Redukce růstu buněk byla závislá na molární koncentraci účinné látky. Při koncentraci 10-4 mol/l měl nejvyšší antimitotickou aktivitu na imortalizované keratinocyty betamethason-dipropionát a nejnižší hydrokortison-butyrát. Hydrokortison (považovaný za nejméně potentní kortikosteroid) prokázal čistý cytotoxický efekt. Na rozdíl od ostatních kortikosteroidů betamethason-dipropionát a betamethason-valerát indukovaly více apoptózu než nekrózu. Téměř všechny preparáty zastavily buněčný cyklus ve fázi G2, klobetasol-propionát ve fázi S. Při koncentraci 10-8 mol/l kortikosteroidy proliferaci keratinocytů indukovaly.

Závěr a doporučení

Autoři navrhli seřadit lokální kortikosteroidy na základě jejich antiproliferativního účinku (při koncetraci 10-4 mol/l a vyšší) následovně: betamethason-dipropionát > desonid ≥ betamethason-valerát = hydrokortison = klobetasol-propionát > hydrokortison-butyrát.

Toto řazení se liší od současné klasifikace založené na síle (potenci) kortikoidních přípravků. Zařazení kortikosteroidu do určité skupiny na základě jeho antimitotické aktivity by mohlo usnadnit orientaci ve výběru vhodného preparátu v terapii hyperproliferativních dermatóz.

(raj)

Zdroj: Guichard A., Humbert P., Tissot M. et al. Effects of topical corticosteroids on cell proliferation, cell cycle progression and apoptosis: in vitro comparison on HaCaT. Int J Pharm 2015 Feb 20; 479 (2): 422−429; doi: 10.1016/j.ijpharm.2014.12.066. 

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 12x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Léčba mírně a středně závažné atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) je časté chronické, svědící a zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy se mění s věkem pacienta. Rozlišují se fáze kojenecká, dětská, dospívajících a dospělých.

Antihistaminika v léčbě atopické dermatitidy

U dětí s atopickou dermatitidou (AD) lze volit z řady léčebných postupů. Následující text se věnuje působení antihistaminik na pruritus u AD. Antihistaminika blokují aktivitu histaminu na příslušných receptorech v kůži (zejména H1), čímž se zmírňuje svědění a zarudnutí a potlačí se rozvoj kopřivky.

Atopická dermatitida – průřezová deskriptivní studie 100 případů onemocnění

Atopická dermatitida je onemocnění, jehož etiopatogeneze je stále velmi nejasná. Dosud je známo, že jde o nemoc vázanou na věk pacienta, existuje však i řada dalších faktorů, které mohou mít na výskyt onemocnění vliv, například genetická výbava matky a souhrn vnějších faktorů působících na matku v průběhu těhotenství. Kromě toho mají svůj význam i poruchy imunity a užívání doplňků stravy.



Všechny novinky