Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Atopická dermatitida: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Topická imunosupresiva jako alternativa kortikosteroidů

Specializace: dermatologie dětská dermatologie
Téma: Atopická dermatitida

Vydáno: 21.3.2016

Topická imunosupresiva jako alternativa kortikosteroidů

Topické kortikosteroidy jsou základem léčby atopické dermatitidy. Nová studie ovšem naznačuje možnost využití topicky podaného imunosupresiva azathioprinu.

Atopická dermatitida (AD) dnes v rozvinutých zemích postihuje 1−3 % dospělých a více než 10 % dětí. Samotné kožní příznaky a k nim přidružené infekce zhoršují kvalitu života všech věkových skupin, zejména dětí. Současná léčba nabízí několik možností. Topické kortikosteroidy jsou klasickou volbou u mírných forem AD. Pokud jsou užívány delší dobu, roste riziko nežádoucích účinků, jako jsou atrofie kůže a výskyt teleangiektázií. U závažných forem AD se užívají perorální kortikosteroidy, u kterých z nežádoucích účinků dominují suprese nadledvin, glaukom, metabolické poruchy a u dětí také zástava růstu. Alternativou pro závažné stavy jsou imunosupresiva, např. cyklosporin.

Azathioprin (AZT) je imunosupresivum užívané obvykle systémově. Po perorálním podání je dobře účinný v terapii závažných atopických ekzémů u dospívajících a dospělých. Mezi jeho nežádoucí účinky patří myelosuprese, hepatotoxicita a náchylnost k infekcím. Nedávno však bylo prokázáno, že AZT může být aplikován i topicky. Díky nižší systémové absorpci při kožním podání by tak mohl být využitelný i v léčbě dětí s AD.

Azathioprin v kombinaci s betamethasonem

Cílem klinické studie bylo porovnání topicky podaného AZT v kombinaci se standardním kortikosteroidem betamethasonem (4 % AZT a 0,05 % BM) oproti samotnému BM (0,05 %). 70 pacientů věku 2–18 let se střední až závažnou formou AD bylo rozděleno do dvou skupin. Randomizace byla zaslepena pouze pro pacienta. Pacienti užívali léčbu ve formě krému 2× denně po 8 týdnů.

Hodnocení závažnosti AD (SCORAD – Scoring Atopic Dermatitis) před studií a po jejím skončení shrnulo objektivně i subjektivně postup nemoci. Průměrné snížení SCORAD ve skupině AZT + BM činilo –9,54 ± 5,40 a ve skupině BM –7,32 ± 3,53. Rozdíl mezi skupinami byl statisticky signifikantní (p = 0,024). Naopak ve výskytu rekurencí a nežádoucích účinků nebyl mezi skupinami rozdíl.

Závěr

Pilotní klinická studie naznačila možnost využití topického AZT v léčbě AD. Bude však třeba provést další hodnocení na větších kohortách pacientů, aby bylo možné ověřit efektivitu a bezpečnost této léčby a případně ji porovnat s dalšími terapeutickými možnostmi, které jsou pro dětské pacienty se závažnými formami AD k dispozici.

(mtn)

Zdroj: Iraji D., Farhadi S., Faghihi G. et al. Efficacy of topical azathioprine and betamethasone versus betamethasone-only emollient cream in 2−18 years old patients with moderate-to-severe atopic dermatitis: a randomized controlled trial. Adv Biomed Res 2015; 4: 228; doi: 10.4103/2277-9175.166651.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Dupilumab, nová protilátka proti α-podjednotce receptoru pro IL-4, v léčbě atopické dermatitidy

Atopická dermatitida je nejčastějším chronickým zánětlivým onemocněním kůže. Mnoho pacientů se závažnějšími projevy onemocnění potřebuje dlouhodobou systémovou léčbu. Standardní systémová léčba, zahrnující přípravky jako cyklosporin A, metotrexát nebo azathioprim, však není pro dlouhodobou terapii příliš vhodná kvůli velkému množství nežádoucích účinků.

Belosalic k léčbě suchých dermatóz

Glukokortikoidy patří mezi nejúčinnější terapeutika při léčbě kožních zánětlivých chorob. Řadíme mezi ně i Belosalic, jehož účinnou látkou je betamethason-dipropionát a pomocnou látkou kyselina salicylová.

Atopická dermatitida – průřezová deskriptivní studie 100 případů onemocnění

Atopická dermatitida je onemocnění, jehož etiopatogeneze je stále velmi nejasná. Dosud je známo, že jde o nemoc vázanou na věk pacienta, existuje však i řada dalších faktorů, které mohou mít na výskyt onemocnění vliv, například genetická výbava matky a souhrn vnějších faktorů působících na matku v průběhu těhotenství. Kromě toho mají svůj význam i poruchy imunity a užívání doplňků stravy.



Všechny novinky