Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Atopická dermatitida: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Léčba mírně a středně závažné atopické dermatitidy

Specializace: dermatologie dětská dermatologie
Téma: Atopická dermatitida

Vydáno: 31.5.2016

Léčba mírně a středně závažné atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) je časté chronické, svědící a zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy se mění s věkem pacienta. Rozlišují se fáze kojenecká, dětská, dospívajících a dospělých.

Patogeneze, projevy, klasifikace AD

V patogenezi atopické dermatitidy hraje roli interakce genetické predispozice, vlivů vnějšího prostředí, neuroimunologické nerovnováhy a porušené epidermální bariéry. Asi 70 % pacientů s AD má pozitivní rodinnou anamnézu s výskytem atopických onemocnění. AD postihuje 15–20 % všech dětí v ekonomicky vyspělých zemích.

Klinickými projevy AD jsou suchost, svědění a zánět kůže. Vývoj onemocnění probíhá od dětství až do dospělosti a nazývá se atopický pochod (atopic march). Do prvního roku života (early onset) se AD klinicky projeví u 60 % dětských pacientů a pokračuje alergickým atopickým pochodem v následujících letech. Do 5. roku věku se u těchto dětí v 80 % případů současně rozvine i alergický zánět sliznic respiračního ústrojí. U některých pacientů se AD klinicky projeví až v dospělosti (late onset). O jak těžkou formu AD se jedná, je možné hodnotit podle závažnosti postižení kožního povrchu (viz tabulka).

A: rozsah postižení ekzémem

B: průběh

C: intenzita svědění

Součet A + B + C

1 – < 9 %

2 – 9–36 %

3 – > 36 %

1 – pod 3 měsíce v roce

2 – nad 3 měsíce v roce

3 – kontinuální průběh

1 – lehké svědění, nenarušuje spánek

2 – svědění hodnocené jako > 1 a < 3

3 – silné svědění, obvykle narušující spánek

≤ 4 – lehká forma AD

4,5–7,5 – středně závažná forma AD

≥ 8 – těžká forma AD

 

Možnosti léčby AD

Je třeba zajistit hydrataci kůže, úpravu její porušené bariérové funkce a vyřadit vliv provokačních faktorů. V průběhu léčby i preventivně jako udržovací terapie se používají emoliencia. Zejména po koupeli je důležité kůži ošetřit zvláčňujícím přípravkem včas, dokud je ještě vlhká. Protizánětlivá léčba spočívá především v aplikaci lokálních kortikosteroidů a lokálních inhibitorů kalcineurinu. Lokální kortikosteroidy se v léčbě AD používají více než 60 let. Lokální inhibitory kalcineurinu představují druhou třídu protizánětlivé léčby od roku 2000. V současnosti lze 1% krém pimekrolimus a 0,03% mast takrolimus používat u dětí od 2 let věku, 0,1% mast takrolimus lze používat od 16 let věku. Momentálně se jako 1. linie léčby akutní, mírné až středně závažné AD doporučuje po důkladném očištění kůže (k odstranění šupin a stroupků) aplikovat první 3–4 dny lokální kortikosteroidy 2× denně do zlepšení příznaků a dále střídat lokální kortikosteroidy a lokální inhibitory kalcineurinu 1× denně nebo použít lokální inhibitory kalcineurinu samostatně 2× denně a emoliencia dle potřeby.

Pokud dojde k rozvoji infikované AD, která se projeví zápachem, mokváním či pustulami, jsou po očištění kůže indikovány lokální antibakteriální (antiseptické) přípravky nebo systémová antibiotika a lokální kortikosteroidy do vymizení příznaků. Pro léčbu chronické mírné AD u dětí a dospělých jsou doporučené lokální inhibitory kalcineurinu s aplikací 2× denně na postižená místa a emoliencia dle potřeby. Po kompletním vymizení lézí se mohou spolu s emoliencii pro prevenci vzplanutí AD použít lokální inhibitory kalcineurinu 1× denně 7 dnů v týdnu po dobu 3 měsíců a následně se pokračuje v aplikaci emoliencií dle potřeby.

Závěr

Léčebný algoritmus pro mírnou a středně závažnou AD doporučuje krátkodobě používané lokální kortikosteroidy s přechodem na léčbu lokálními inhibitory kalcineurinu. Důležitá je aplikace zvláčňujících přípravků. Problémem někdy bývá nedodržování pravidelné léčby pacientem. Příčinou může být neporozumění léčebným doporučením nebo obava pacienta z možných nežádoucích účinků léčby lokálními kortikosteroidy a inhibitory kalcineurinu. Velký význam má proto edukace pacienta, v případě dětí i členů rodiny.

(blu)

Zdroj: Pánková R. Atopická dermatitida – co je nového? Dermatologie pro praxi 2015; 9 (1): 25–30. Dostupné na: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2015/01/06.pdf

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Čtyři základní složky terapie atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) je chronické relabující kožní onemocnění charakteristické výrazným pruritem. Primárně postihuje děti a její nástup je obvyklý mezi 1. a 5. rokem věku.

Alklomethason-dipropionát v léčbě atopické dermatitidy u dětí

Alklomethason je syntetický chlorovaný kortikosteroid určený k zevnímu použití. Vhodný je zejména k léčbě projevů atopické dermatitidy v pediatrické praxi. Je aplikován lokálně ve formě masti.

Betamethason-dipropionát u calcinosis cutis

Prezentovaná kazuistika dokládá možnou cestu vzniku kožní kalcinózy transdermální expozicí roztoku chloridu vápenatého coby profesního kontaktního polutantu. Silně účinný kortikosteroid betamethason-dipropionát může být účinným terapeutickým řešením tohoto problému.



Všechny novinky