Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Atopická dermatitida: Novinky
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Čtyři základní složky terapie atopické dermatitidy

Specializace: dermatologie dětská dermatologie
Téma: Atopická dermatitida

Vydáno: 28.4.2016

Čtyři základní složky terapie atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) je chronické relabující kožní onemocnění charakteristické výrazným pruritem. Primárně postihuje děti a její nástup je obvyklý mezi 1. a 5. rokem věku.

Léčba by se měla skládat ze čtyř základních složek:

  1. Péče o kožní bariéru je naprostým základem léčby AD. Pokud je prováděna denně, snižuje frekvenci i intenzitu vzplanutí AD. Nejdůležitějšími částmi jsou hydratace pokožky a eliminace dráždivých látek. Hydrataci zajišťují jednak koupele, jednak emoliencia.
    a) Optimální frekvence koupání dětí je kontroverzní téma. Ideálním řešením je nastavit ji podle individuální odpovědi pacienta. Některým pacientům velmi pomáhá od suchosti, jiným pokožku spíše vysušuje a dráždí.
    b) Další částí je promazávání, které ulevuje od suchosti, obnovuje kožní bariéru a omezuje potřebu farmakologických intervencí. Vhodnější než krémy či mléka jsou masti nebo čisté tuky (nesolené sádlo, bambucké máslo, mandlový olej, kokosový olej apod.), protože postrádají vodnou složku, která vyžaduje přidání pomocných látek, jež mohou atopickou pokožku významně dráždit. Emoliencia by měla být aplikována alespoň jednou denně na celé tělo bez ohledu na momentální stav.
    c) Na kožní bariéru může mít značný vliv i dehet, který mnoha molekulárními mechanismy vede k diferenciaci pokožky, obnovení exprese filagrinu a jiných proteinů kožní bariéry v keratinocytech a také snižuje spongiózu a apoptózu. Například tradiční Holtova mast patří k velmi účinným a levným prostředkům.
  2. Topická antiflogistická léčba je nutná tam, kde je výraznější zánětlivá složka, kterou nelze zvládnout pouze emoliencii.
    a) První volbou jsou kortikoidy. Pokud se používají správně, jsou efektivní a výskyt nežádoucích účinků je extrémně vzácný. V současné době však rodiče i zdravotníci procházejí obdobím „kortikofobie“, která může vést k nedostatečnému zaléčení AD a snížení kvality života pacientů. Kortikoidy k lokální aplikaci jsou rozčleněny do 7 tříd podle účinnosti; platí, že čím větší účinnost, tím vyšší riziko nežádoucích účinků. Zvolit vhodné generikum může být obtížné. Pro každodenní praxi jsou doporučovány kortikoidy s nízkým účinkem (třídy VI a VII − např. hydrokortison) a středně účinné (třídy III, IV a V − např. triamcinolon). Slabší kortikoidy jsou určeny zejména pro aplikaci na obličej, krk a kožní záhyby, zatímco silnější na trup a končetiny. U akutních vzplanutí středně těžkých a těžkých případů mohou být použity masťové okluze s kortikoidy pro zvýšení účinku a zmírnění pruritu. Nepodceňujme však ani volbu vehikula, které má značný vliv na adherenci. Pokud se obtížněji nanáší nebo má nepříjemné senzorické vlastnosti, je adherence snížena. V případě, že pacient na léčbu kortikoidy neodpovídá, měla by být v první řadě prověřena adherence, protože AD primárně refrakterní k léčbě kortikoidy je poměrně vzácná. Je třeba nezapomínat na to, že kortikoidy nejsou vhodné k aplikaci do okolí očí a úst.
    b) Další možností je topická aplikace inhibitorů kalcineurinu jedná se o imunosupresiva inhibující funkci T-lymfocytů. Obvykle se používají takrolimus v 0,03% a 0,1% masti nebo pimekrolimus v 1% krému. Doporučují se zejména pro pacienty, u kterých je léčba kortikoidy riziková (tj. kde je ve větší míře postižen obličej nebo oční víčka). Jejich záporem je vyšší cena a nezanedbatelná dráždivost, zejména u takrolimu. Jsou zde však i další nežádoucí účinky − inhibitory kalcineurinu patří do skupiny farmak, u nichž byl zaznamenán karcinogenní účinek.
  3. Léčba pruritu je značně problematická. Bývá přítomen i bez eflorescencí, za jejich přítomnosti i při jejich ústupu. Zásadní je jeho prevence důslednou hydratací pokožky. Perorální antihistaminika mohou snížit svědění, ačkoli nemají přímý účinek na dermatitidu. Sedativní antihistaminika by měla být u dětí používána opatrně. Nesedativní antihistaminika jsou proti pruritu výrazně méně účinná, ale mohou pomoci pacientům s výraznou alergií na vzdušné alergeny. Topická antihistaminika se nedoporučují pro malý účinek a výraznější dráždivost.
  4. Je třeba stále mít na paměti možný výskyt infekčních komplikací. Rozeznáváme je podle přítomnosti pustul, medově zbarvených nebo tekutinu ronících strupů, méně často se vyskytují febrilie a celulitida. Preskripce antibiotik je oprávněná, ale měla by jí předcházet cílená kultivace. U pacientů s rekurentní infekcí může pomoci aplikace obkladů s borovou vodou nebo hypermanganem, pokud nebude působit dráždivě.
(pez)
 
Zdroje:
1. Tollefson M. M., Bruckner A. L.; Section On Dermatology. Atopic dermatitis: skin-directed management. Pediatrics 2014 Dec; 134 (6): e1735−e1744; doi: 10.1542/peds.2014-2812.
2. Gjersvik P., Helsing P., Holdaas H., Bergan S. Immunosuppressive drugs and the development of skin cancer after organ transplantation. Tidsskr Nor Laegeforen 2012 Oct 2; 132 (18): 2064−2068; doi: 10.4045/tidsskr.12.0389. 
3. Mudigonda T., Kaufman W., Feldman S. R. Horrendous, treatment-resistant pediatric atopic dermatitis solved with a change in vehicle. J Drugs Dermatol 2016 Jan 1; 15 (1): 114−115. 
4. van den Bogaard E. H., Bergboer J. G., Vonk-Bergers M. et al. Coal tar induces AHR-dependent skin barrier repair in atopic dermatitis. J Clin Invest 2013 Feb; 123 (2): 917−927; doi: 10.1172/JCI65642.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,1/5, hodnoceno 9x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Fingertip unit − nástroj ke zlepšení compliance v léčbě lokálními kortikosteroidy

Jasné a jednoduché pokyny, jak užívat předepsaný lék, jsou zásadní jak pro psychiku pacientů, tak pro úspěch terapie.

Antihistaminika v léčbě atopické dermatitidy

U dětí s atopickou dermatitidou (AD) lze volit z řady léčebných postupů. Následující text se věnuje působení antihistaminik na pruritus u AD. Antihistaminika blokují aktivitu histaminu na příslušných receptorech v kůži (zejména H1), čímž se zmírňuje svědění a zarudnutí a potlačí se rozvoj kopřivky.

Topická imunosupresiva jako alternativa kortikosteroidů

Topické kortikosteroidy jsou základem léčby atopické dermatitidy. Nová studie ovšem naznačuje možnost využití topicky podaného imunosupresiva azathioprinu.



Všechny novinky