Význam složení děložní tekutiny
Jaké faktory ovlivňují poměry aminokyselin v děložní tekutině? Jaký je důsledek složení děložní tekutiny ve vztahu k správnému vývoji embrya? Nově publikovaná studie přinesla zajímavé odpovědi na tyto i další otázky.
Embryo a nitroděložní prostředí
Předchozí studie ukázaly, že embryo aktivně reaguje na nitroděložní prostředí. Tyto reakce se často promítnou i do budoucího života. Nejznámějším jevem je možný vliv stravy matky v počátku těhotenství na riziko rozvoje chronických onemocnění v pozdějším věku. Negativně se projevily nízkoproteinové diety v prvním trimestru těhotenství. Uváděná studie se zabývá zejména dalšími faktory ovlivňujícími složení nitroděložní tekutiny, jako jsou body mass index (BMI), věk a životní styl.
Význam aminokyselin v nitroděložní tekutině
Aminokyseliny mají v preimplantačním vývoji řadu fyziologických funkcí. Mohou být užity jako zdroj energie, jako stavební kameny při tvorbě proteinů a nukleotidů, jako pH regulátory, antioxidanty či jako signální molekuly.
Design studie
Do studie bylo vzato 56 žen ve věku 18–45 let. Většině žen byla diagnostikována snížená fertilita. V rámci předoperačních vyšetření byla ženám k analýze odebrána děložní tekutina a byla pečlivě sebrána anamnéza se zaměřením na BMI, stravovací návyky a předchozí gynekologické obtíže. Děložní tekutina pak byla podrobena stanovení obsahu jednotlivých aminokyselin.
Výsledky studie
Lidská děložní tekutina obsahovala průměrně 3,54 mM aminokyselin. Studováno bylo celkem 18 aminokyselin, přičemž obsah ani jedné z nich nebyl ovlivněn věkem, hodnotou BMI, fází menstruačního cyklu ani benigním gynekologickým nálezem. Zato méně zdravé stravování bylo signifikantně spojeno s vyššími hladinami asparaginu, histidinu, glutaminu, serinu, fenylalaninu, valinu, izoleucinu a leucinu. A to oproti zdravější dietě definované jako vyšší příjem čerstvého ovoce a zeleniny, ryb a celozrnného pečiva na úkor červeného masa a tučných potravin.
Závěr
Potvrdilo se, že strava matky hraje velmi důležitou roli pro správný vývoj plodu. Tato studie pak může pomoci vytvoření nutričních doporučení pro ženy plánující těhotenství a ženy na samém počátku těhotenství.
Zdroj: Kermack A. J.: Amino acid composition of human uterine fluid: association with age, lifestyle and gynaecological pathology. Human Reproduction, Vol. 0, No. 0 pp. 1–8, 2015
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.