Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Role mesalazinu v prevenci rekurence divertikulitidy a v terapii divertikulární nemoci.

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 21.3.2009

Role mesalazinu v prevenci rekurence divertikulitidy a v terapii divertikulární nemoci.

Divertikulóza tlustého střeva (kolon) je získané onemocnění charakterizované herniací kolonické sliznice mezi svalovými snopci ve stěně kolon, čímž vznikají tzv. nepravé divertikly. Nejčastější komplikací divertikulózy je divertikulitida - zánět některého z divertiklů.
Komplikací divertikulitidy může být perforace zánětlivě změněného divertiklu či krvácení z divertiklu, což jsou život ohrožující stavy.
Epidemiologická data nejsou optimistická, až 60% obyvatel západního světa má po 60ti letech věku divertikly kolon. Komplikace divertiklů lze očekávat až u 30% těchto pacientů (15-25% divertikulitida – 5% z toho perforace kolon, 5-15% krvácení). Incidence a prevalence divertikulózy resp. divertikulitidy v západním světě stoupá, současně stoupá i výskyt komplikací těchto chorob (incidence perforace kolon při divertikulitidě v roce 1986 byla 2.4, v roce 2000 již 3.8). Většina (až 70%) pacientů s divertikly kolon nemá žádné obtíže, zbytek trpí rozmanitými obtížemi charakteru plynatosti, bolestí břicha, průjmu či naopak zácpy (divertikulární nemoc).

Jako příčina vzniku divertiklů kolon je nejčastěji citována teorie deficitu vlákniny ve stravě. Tuto teorii podporuje nárůst incidence divertikulózy v západním „civilizovaném“ světě a naopak takřka absolutní absence této diagnózy ve světě rozvojovém, kde je základní složkou potravy obilovina v jejím surovém stavu, tzn. čistá vláknina. Snížení obsahu vlákniny ve stravě vede k zmenšení objemu tráveniny v kolon a vznikají divertikly. O příčině vzniku divertikulitidy se stále spekuluje, snad nejpravděpodobnější teorií je obstrukce vchodu divertiklu fekolitem (zatuhlá stolice) a následný zánět sliznice v divertiklu či kolem divertiklu (dekubitální zánět a zánět při dysmikrobii).

Právě dysmikrobie je s v současné době velice aktuální téma v souvislosti s divertikulární nemocí a divertikulitidou. Jak je uvedeno výše - formace divertiklù je primárně způsobena tlakem peristaltiky na stěnu kolon, ale je velice pravděpodobné, že kolitida při dysmikrobii a následná kolitida v divertiklech a kolem divertiklů je predisponujícím faktorem vzniku nových a zvětšování stávajících divertiklů i výskytu komplikací divertikulózy.

Prevencí vzniku divertiklů kolon a vzniku komplikací divertiklů je strava bohatá na vlákninu. V naší zemi a i v zemích sousedních je však vlákniny ve stravě stále málo a vzhledem k naší tradiční kuchyni a konzumnímu životním stylu nelze v dohledné době očekávat stran vlákniny výrazné zlepšení. Otázkou je, do jaké míry a s jakým efektem lze preventivní roli vlákniny zastoupit jinak, např. medikamentózně.

Vzhledem k výše uvedenému mechanismu vzniku divertiklů, divertikulární choroby a jejich komplikací se nabízí nejméně 5 skupin léků – probiotika, protizánětlivé léky charakteru 5-ASA a lokálních ATB (změna mikroflóry a protizánětlivá aktivita) a léky ovlivňující motilitu kolon – např. kalciové blokátory a anticholinergika (snížení síly kontrakcí kolon). Na základě mnoha prací, zejména pracovní skupiny italských autorů (Comparato G.) se preventivní léčba léky ovlivňujícími motilitu střeva ukázala jako málo efektivní a s častými nežádoucími vedlejšími účinky terapie. Terapie protizánětlivými léky a probiotiky se naopak jeví jako účinná a s přijatelnými nežádoucími účinky. V odborné literatuře se objevilo množství studií, řada z nich prospektivních a randomizovaných, které se snaží dokázat efekt různých protizánětlivých preparátů na bázi 5-ASA (mesalazin, balsalazin) či probiotik (E-Coli, Lactobacillus) či jejich kombinací. Nejznámější jsou práce opět italských autorů ( Tursi A.), které prokazují výrazně pozitivní efekt hlavně 5-ASA v prevenci recidivy komplikací divertiklů kolon a i v terapii symptomatické divertikulární nemoci. Jedna z posledních prací Comparatiho je prospektivní, randomizovaná studie na velkém počtu pacientů, kde autor porovnává efekt terapie mesalazinem podávaným v cyklech s terapií lokálním ATB. Terapie mesalazinem v této studii vyznívá stejně efektivní v porovnání s lokálními ATB v prevenci rekurence divertikulitidy. Mesalazin je výrazně efektivnější v terapii symptomů divertikulární nemoci. Výhodou medikace mesalazinem v této indikaci jsou jeho minimální nežádoucí účinky. Lze používat výrazně nižší dávky než v terepii IBD. Dále je zde možnost cyklické (intermitentní) terapie, což může zlepšit compliance pacienta.

Je škoda, že mesalazin je v indikaci terapie divertikulární nemoci a profylaxe rekurence divertikulitidy často opomíjeným lékem. Je zřejmé, že výsledky řady dalších studií, které v současnosti ve světě i u nás probíhají, upevní pozici mesalazinu v terapeutickém algoritmu divertikulární nemoci.

MUDr. Marek Beneš, Klinika hepatogastroenterologie IKEM

Literatura:

  • 1/ Tursi A, Brandimarte G, Giorgetti GM, Elisei W. Mesalazine and/or Lactobacillus casei in maintaining long-term remission of symptomatic uncomplicated diverticular disease of the colon. Digestive Endoscopy Unit, Lorenzo Bonomo Hospital, Andria, Italy.
  • 2/ Comparato G, Fanigliulo L, Cavallaro LG, Aragona G, Cavestro GM, Iori V, Maino M, Mazzocchi G, Muzzetto P, Colla G, Sianesi M, Franzé A, Mario FD. Prevention of complications and symptomatic recurrences in diverticular disease with mesalazine: a 12-month followup. Department of Clinical Sciences, Chair of Gastroenterology, University of Parma, Parma, Italy.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Pentasa v terapii divertikulární nemoci – kazuistika

Paní M.S. je 65 letá pacientka, která již několik let trpí bolestmi břicha, střídáním zácpy a průjmů, nadýmáním a dalšími obtížemi charakteru dyspepsie „dolního typu“. V její lékařské dokumentaci se nakonec objevila diagnóza dráždivý tračník. Pacientka dostala deflatulencia a několik typů anxiolytik a spasmolytik...

Akutní divertikulitida je častější u mladších obézních pacientů

Na základě dřívějších zkušeností byl v současné době zaznamenán nárůst výskytu akutní divertikulitidy u obézních pacientů mladších 50 let. V rámci diferenciální diagnostiky bolesti břicha není u mladých pacientů na akutní divertikulitidu pomýšleno, což se má v rámci gastroenterologie a radiologie brzy změnit.

Rizikové faktory nonadherence u pacientů s idiopatickými střevními záněty

Cílem studie lékařů z italské University of Padova bylo určit potenciální rizikové faktory pro nonadherenci u pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Celkem 61 % pacientů podle svých odpovědí dodržovalo doporučenou léčbu...



Všechny novinky